Cooperatio je nový program základní institucionální podpory vědy a výzkumu na Univerzitě Karlově.

Klíčovým dokumentem je opatření rektora č. 18/2021 – Zásady programu Cooperatio.

Hlavním cílem programu je kromě zajištění kvality a rozvoje vědních oborů také zmírnění fragmentace vědních oborů v rámci UK. Cooperatio bude nástrojem pro podporu komunikace, koordinace a spolupráce všech fakult a vysokoškolských ústavů UK, na nichž je určitý obor rozvíjen. Díky oborovému členění bude zajištěna kompatibilita s vnitřním hodnocením tvůrčí činnosti UK. Z dlouhodobějšího hlediska je záměrem i lepší provázání vědních oblastí se studijními programy. Dalšími důležitými aspekty Cooperatia jsou jeho nesoutěžní charakter (vlastní i programům Progres) a inkluzivní princip znamenající, do programu budou zapojeni všichni akademičtí a vědečtí pracovníci a studenti doktorského studia UK

Program Cooperatio bude uskutečňován v pětiletých cyklech, s prvním cyklem v období roků 2022–2026.

Kontaktní e-mailová adresa: cooperatio@ruk.cuni.cz

Vědní oblast Psychological Sciences koordinuje doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.

Podrobný popis projektu Psychological Sciences ke stažení zde

Další aktivity nalezete zde

Členové rady vědní oblasti programu Cooperatio

Koordinátor: doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.

Zástupce koordinátora: Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D.

doc. PhDr. Smetáčková Irena Ph.D.

PhDr. Špačková Klára Ph.D.

Mgr. Lea Takács, Ph.D.

Mgr. Tereza Komárková, Ph.D.

doc. PhDr. František Baumgartner, CSc.

doc. Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.

doc. PhDr., Gabriela Seidlová Málková, Ph.D.

Mgr. Klára Bártová, Ph.D.

doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.

Medailonky členů rady

doc. PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D.

Je absolventkou psychologie na FF UK a speciální pedagogiky na PedF UK, habilitovala v pedagogické psychologii. Působí na katedře psychologie PedF UK, od r. 2010 jako proděkanka PedF (pro studium, pro akreditace a kvalitu vzdělávací činnosti), je koordinátorkou Akademické poradny při PedF UK. Je členkou Rady pro vnitřní hodnocení UK, členkou Vědecké rady PedF UK, předsedkyní oborové rady Pedagogické a školní psychologie na PedF UK. Působila jako Senior researcher v projektu Enhancing Literacy Development in European Languages (7. RP, Marie Curie Action), byla hlavní řešitelkou projektů GAČR a TAČR, účastnila se dalších výzkumných projektů. Zabývá se gramotnostními obtížemi (specifické poruchy učení, riziko vzniku dyslexie, psaní a písemná produkce aj.), psychodiagnostikou (nové diagnostické nástroje), poradenskou psychologií a inkluzivním vzděláváním. Je členkou redakčních rad odborných časopisů (Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, Psychologie pro praxi, Pedagogika), předsedkyní České společnosti „Dyslexie“, spolupracuje v mezinárodních sítích (ELDEL, SILE/ISEL, ELINET).

Mgr. Jiří Lukavský, Ph.D.

Je experimentální a kognitivní psycholog. Zabývá se výzkumem vizuální pozornosti, vnímání a paměti. Ve svém výzkumu se zabývá také využitím přístrojových metod (eye-tracking) a diagnostikou. Jako metodolog a statistik se podílí na výzkumu i v klinických a pedagogických aplikacích a spolupracuje s dalšími pracovišti v ČR (LFHK UK, MFF UK, 3.LF UK a další). Pravidelně publikuje v zahraničních časopisech (h-index 15). Má zkušenosti ze zahraničního studia (USA, 2002) i výzkumu (Finsko, 2010). Spolupracuje se zahraničními odborníky na konkrétních vědeckých problémech i na větších metodologických projektech. Má zkušenosti s řešením grantových projektů (od roku 2006 5x řešitelem/spoluřešitelem projektů GA ČR) i s jejich hodnocením (2019-21 člen panelu, od 2021 místopředseda).

doc. PhDr. et Mgr. Irena Smetáčková, Ph.D.

Vystudovala psychologii a pedagogiku na Pedagogické fakultě UK a sociologii na Filosofické fakultě UK. V roce 2015 prošla habilitační řízením v pedagogické psychologii. Působila jako psycholožka v pedagogicko-psychologické poradně, učitelka na střední škole a analytička v CERMATu. Od roku 2019 vedoucí katedry psychologie Pedagogické fakulty UK. Výzkumně se věnuje zejména následujícím tématům: zátěž v učitelství a její zvládání; vývoj genderové identity; motivační a metakognitivní faktory v procesu učení; rovnost ve vzdělávání. Vede či vedla sedm projektů podpořených v programech GAČR, TAČR, OPVV, Horizon2020 a ESF; na dalších projektech se podílela jako spoluřešitelka. Je členkou Vědecké rady Pedagogické fakulty UK a Vědecké rady Fakulty sociálních studií MU. Je členkou redakčních rad časopisů: Pedagogická orientace, Orbis Scholae a Gender a výzkum. Je členkou Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů a Pracovní skupiny k rovným příležitostem žen a mužů na MŠMT. Publikuje v českých i zahraničních časopisech. Její h-index je 3.

PhDr. Klára Špačková, Ph.D.

Vystudovala psychologii se speciální pedagogikou na Pedagogické fakultě UK a v roce 2011 zde dokončila doktorské studium v programu pedagogické psychologie. Od roku 2012 přednáší na Katedře psychologie a působí v Akademické poradně Pedagogické fakulty UK. Ve své výzkumné i publikační činnosti se věnuje problematice rozvoje a diagnostiky čtenářské gramotnosti, specifických poruch učení a osvojování cizího/druhého jazyka. Zapojena byla do sedmi výzkumných projektů gramotnostních dovedností podpořených v programech GAČR, TAČR, GAUK a OP VVV. Spolupracuje se zahraničními odborníky (SILE, ELINET), účastnila se také mezinárodních výzkumů např. Enhancing Literacy Develpoment in European Languages (7. RP, Marie Currie). Je členkou České společnosti Dyslexie a výkonnou redaktorkou časopisu Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání.

Mgr. Lea Takács, Ph.D.

Zaměřuje se na psychologii zdraví a biologicky orientovanou vývojovou psychologii. Zabývá se výzkumem perinatálních rizik pro neuropsychický vývoj dětí a věnuje se rovněž výzkumu dopadu perinatálních faktorů na psychické zdraví matek a jejich rodičovské kompetence. Pravidelně publikuje v mezinárodních časopisech s IF. Má zkušenosti s řešením grantových projektů (od roku 2017 byla 3x řešitelkou/členkou týmu v projektech GA ČR a 1x v projektu TA ČR). V ak. roce 2019-2020 působila jako stipendistka Fulbrightovy komise na Columbia University, New York, Irving Medical Center (Perinatal Pathways Lab). Podílí se na zahraničních projektech (např. projekt ECHO-NICHD-FGS v USA) a spolupracuje na výzkumech se zahraničními pracovišti (Columbia University, University of Central Lancashire, University of Groningen, Washington State University, University of Liverpool, Bowdoin College). V letech 2015-2018 byla členkou akce COST IS1405.

Mgr. Tereza Komárková, Ph.D.

Vystudovala psychologii a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UK, kde v r. 2012 získala i doktorský titul v oboru pedagogická psychologie. Téměř 12 let pracuje v praxi jako psycholog a speciální pedagog, v současné době působí rovněž v Poradenském centru Hybernská při FF UK, kde se věnuje především studentům se speciálními potřebami. Od roku 2013 působí na katedře pedagogiky FF UK, kde přednáší psychologické disciplíny, poradenství a speciální pedagogiku. V rámci vědecko-výzkumné činnosti se věnovala problematice sociálních stereotypů (členka týmu projektu GAČR), vzdělanostních nerovností a životních drah (Progres). Věnuje se rovněž aplikovanému výzkumu, především vývoji diagnostických metod (nástroj Parent Completed Questionnaire_School Readiness). Je členkou týmu za UK v rámci mezinárodního projektu SoMovED (Erasmus+). Nejnověji se zabývá výzkumem dopadů pandemie Covid-19 na rodiny a děti v oblasti vzdělávání (projekt GAČR Výhody a nevýhody domácího vzdělávání: co nám říká česká zkušenost?).

doc. PhDr. František Baumgartner, CSc.

Podílel se jako řešitel nebo člen týmu na řadě projektů GAČR, TAČR, NAKI a slovenských agentur APVV a VEGA. Participoval na mezinárodním projektu European Social Survey (ESS). Je autorem a spoluautorem řady studií a odborných článků v časopisech, včetně indexovaných ve WOS a Scopus, a kapitol v kolektivních monografiích. Zabývá se výzkumem emoční inteligence zejména v souvislosti se zvládáním zátěže, studiem interpersonálních vztahů v různých kontextech, otázkami metodologie výzkumu v sociálních vědách. Působí jako oponent prací a člen komisí habilitačních a doktorských řízení, posuzuje návrhy projektů grantových agentur a články v časopisech. Je externím členem Oborové rady Psychologického ústavu FF MU v Brně. Je členem redakční rady časopisů Človek a spoločnosť a Psychológia a patopsychológia dieťaťa.

doc. Mgr. Jitka Lindová, Ph.D.

Je vedoucí Katedry psychologie a věd o životě FHS UK. Zabývá se evoluční, sociální a srovnávací psychologií, její výzkum zasahuje ale také do vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Výzkumně se věnuje především neverbální a verbální komunikaci v partnerském vztahu, sociální percepci, ontogenezi sociálního chování a sociální komunikace a kognici papoušků šedých. Patří mezi nejcitovanější české autory v oblasti psychologie (H-index 12). Má zkušenosti s řešením několika grantových projektů GAČR, především v oblasti partnerských vztahů a ontogeneze sociálního chování, a s řadou projektů postavených na mezinárodní spolupráci. Vede Laboratoř výzkumu kognice ptáků při FHS UK. Působí také v Národním ústavu duševního zdraví

doc. PhDr. Gabriela Seidlová Málková, Ph.D.

Vystudovala psychologii a speciální pedagogiku na Pedagogické fakultě UK. V roce 2018 byla jmenována docentkou v oboru pedagogické psychologie. Působí na Katedře psychologie a věd o životě na FHS UK v Praze, Je proděkankou pro vědu a výzkum FHS UK. Dlouhodobě spolupracuje s Katedrou psychologie PedF UK. Zabývá se výzkumem pregramotnostních dovedností, počáteční gramotnosti a jazykových schopností dětí předškolního, raně školního a školního věku. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti výzkumu předpokladů pro rozvoj počáteční gramotnosti, diagnostiky jazykových a gramotnostních dovedností, intervencí v oblasti počáteční gramotnosti. Ve výzkumu se věnuje také otázkám kulturní a sociální podmíněnosti vývoje kognitivních funkcí, zejména pak fenoménu tzv. zprostředkovaného učení a dynamické diagnostice kognitivních funkcí. V minulosti získala pro vlastní výzkum a výzkumné aktivity podporu z Evropských dotačních programů (7.RP Marie Curie Training network, projekt ELDEL, Erasmus+, COST) i národních grantových agentur (GAČR, TAČR). V posledních letech se systematicky orientuje na využití výsledků vlastního výzkumu v praxi pedagogicko-psychologického poradenství.

Mgr. Klára Bártová, Ph.D.

Je vyučující na Katedře psychologie a věd o životě a vedoucí Společenskovědního modulu na FHS UK. Zaměřuje na evoluční psychologii a sexuologii s přesahem do psychologie sociální a vývojové. Výzkumně se věnuje především partnerským vztahům se zaměřením na preference a výběr partnera, romantikou žárlivost, nevěru a další aspekty, které ovlivňují fungování a stabilitu partnerského vztahu. Dále se zajímá o výzkum lidské sexuality s důrazem na problematiku sexuální orientace a poruch sexuálních preferencí. Je první autorkou a spoluautorkou řady odborných zahraničních i českých článků (H-index 6). Má rovněž zkušenosti s řešením a vedením grantových projektů (GAČR, GAUK). Ve svých výzkumech úzce spolupracuje s výzkumníky ze zahraničí, především pak s katedrou experimentální psychologie na univerzitě v Sao Paulo (Brazílie). Působí také jako vědecký pracovník v Národním ústavu duševního zdraví.

doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D.

Pracuje jako docent na oddělení etologie, katedry zoologie PřF UK, a zároveň jako seniorní vědecký pracovník v Národním ústavu duševního zdraví. V současnosti je hlavním řešitelem univerzitního výzkumného centra „Příroda a kultura: Historické, kulturní a biologické koncepce lidské přirozenosti”. Odborně se zabývá etologií člověka, a především evolučními aspekty sociálního vnímání. Jeho výzkumná skupina studuje, jakým způsobem tělesný pach, tváře a hlasy ovlivňují utváření prvního dojmu, a to především v kontextu výběru partnera a fyzické kompetice. Dále se zabývá formováním partnerských vztahů a interakcí biologické a kulturní evoluce. Vystudoval biologii (Bc.), antropologii (Mgr.) a filozofii dějin přírodních věd (Ph.D.) na PřF UK a v roce 2010 byl jmenován docentem v oboru antropologie. Účastnil se též několika dlouhodobých terénních výzkumů (např. Kamerun, Namibie, Papua-Nová Guinea). Publikoval více než 120 odborných textů (H-index = 28), včetně článků v prestižních odborných časopisech jako jsou Psychological Science, Philosophical Transactions of the Royal Society B a Proceedings of the Royal Society B. Je také spoluautorem několika knih (Antropologie smyslů, Lidský obličej, Mozek a jeho člověk, mysl a její nemoc, O původu kultury).