Příspěvek ve sborníku se zabývá deskripcí a analýzou nového českého zákona o trestní odpovědnosti právnických o osob a řízení proti nim. Jedná se o písemnou podobu příspěvku předneseného na konferenci Rekodifikovaný trestný zákon a trestný poriadok - analýza poznatkov z teórie a praxe, pořádaného Paneurópskou vysokou školou práva v Bratislavě.

Příspěvek se zabývá kriminalizací trestní odpovědností právnických osob a je písemným výsledkem ústního příspěvku předneseného na konferenci Akademické akcenty pořádané Paneurópskou vysokou školou práva v Bratislavě. Článek byl poté doplněn a zpracován k publikaci v časopise Kriminalistika.

Trestní odpovědnost právnických osob je bezesporu současným jevem, který přináší mnoho diskutabilních otázek. Nicméně, cílem mé dnešní práce je shrnout sankcionování trestní odpovědnosti právnických osob v obecné rovině, vyzdvihnout mezinárodněprávní základy této odpovědnosti včetně práva Evropské unie a přiblížit čtenáři úpravu sankcionování v zemích střední Evropy. Je vhodné v této oblasti odlišit Českou republiku a Slovensko, které ještě nepřijaly úpravu zakotvující trestní odpovědnost právnických osob, na jedné straně a Rakousko, Polsko a Maďarsko, jež přijaly tzv. pravou trestní odpovědnost právnických osob, na straně druhé. Polský a maďarský systém sankcionování se skládá z rozličných typů sankcí, zatímco ten rakouský umožňuje uložení pouze peněžitého trestu. Česká a slovenská úprava trestní odpovědnosti právnických osob je v dnešních dnech v různých stadiích přijímání zákona. Český návrh zákona počítá s širokou škálou sankcí, zatímco ten slovenský pouze s ochrannými opatřeními. Článek je písemným projevem ústního příspěvku předneseného na konferenci Milníky práva v stredoeurópskom priestore 2010, pořádané Právnickou fakultou Univerzity Komenského v Bratislavě.

Příspěvek je písemným projevem ústního přednesu na konferenci Milníky práva v stredoeurópskom priestore 2011, pořádané Právnickou fakultou Univerzity Komenského v Bratislavě.

Trestní odpovědnost právnických osob je pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva. Český zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim je účinný od 1. ledna 2012. ZTOPO obsahuje jak hmotněprávní, tak procesněprávní úpravu. Za zcela zásadní body regulace je třeba jmenovat vymezení osobní působnosti právnické osoby, rozsah kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob, přičitatelnost trestného činu právnické osobě a sankcionování právnických osob.
Vymezení osobní působnosti právnických osob je negativního charakteru, kdy ZTOPO stanoví, že trestně odpovědnými nejsou Česká republika a územně samosprávné celky při výkonu veřejné moci.
Právnická osoba dle odpovídá za taxativně vypočtené trestné činy. Je nutno konstatovat, že trestné činy nejsou vymezeny tak, že by se dalo hovořit o ideální úpravě deliktní odpovědnosti právnických osob ve smyslu protiprávních jednání, kterých se právnické osoby v praxi dopouštějí. Absence některých trestných činů, zejm. těch majetkových a hospodářských je v podstatě neomluvitelná.
Přičitatelnost trestné činu právnické osobě tvoří samotné jádro celého zákona, neboť stanoví konkrétní podmínky trestní odpovědnosti právnických osob. V případě orgánů právnické osoby lze hovořit o odpovědnosti několika kategorií osob. Úpravu stran zaměstnanců a přičítání jejích jednání právnické osobě lze považovat za zdařilou, avšak při vědomí faktu, že sousloví „lze spravedlivě požadovat“ není nikde žádným způsobem definováno ani přiblíženo a v praxi se tak mohou vyskytovat značné aplikační potíže.
ZTOPO upravuje širokou škálu členitých sankcí, které mohou být vhodným nástrojem pro potrestání právnické osoby účinnými, přiměřenými a odsuzujícími sankcemi.
ZTOPO lze shledávat jako kvalitní počin směrem vpřed. Významným pozitivem přijaté úpravy je její preventivní charakter. Nezbývá než věřit, že intenzita aplikace ZTOPO bude mít vzrůstající tendenci.

Právnická osoba musí učinit preventivní kroky k zamezení páchání trestných činů svými zaměstnanci, jinak za ně bude sama trestně odpovědná. Tomuto a dalším aspektům přičitatelnosti se článek věnuje.
Článek lze též nalézt na internetové adrese:
http://pravniradce.ihned.cz/c1-59407080-kdy-lze-trestny-cin-pricitat-pravnicke-osobe

Trestní odpovědnost právnických osob je bezesporu současným jevem, který přináší mnoho diskutabilních otázek. Nicméně, cílem mé dnešní práce bylo poukázat na jednu z nich- rozsah kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob. Záměrem bylo srovnat jednotlivé koncepce této kriminalizace, přiblížit úpravu otázky ve vybraných evropských zemích a srovnat rozsah kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob v českých návrzích zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim z let 2004 a 2011. Za mírně nadějnou lze označit variantu, kterou se vydal český návrh zákona z roku 2011, neboť ten vychází z varianty taxativně vypočtených trestných činů, za které je právnická osoba odpovědná, dle závazných mezinárodních dokumentů a předpisů Evropské unie.

Článek se zabývá sankcionováním a rozsahem kriminalizace trestní odpovědnosti právnických osob. Anglická verze je výsledkem účasti na e-konferenci Právní rozpravy 2011.