Dosud nepublikovaný článek momentálně v recenzním řízení; pokoušela jsem se vložit jako jiný výsledek, ale kolonka na komentář je příliš krátká, proto vkládám sem.

V současnosti je v recenzním řízení v časopise PLoS ONE (ve stádiu první revize) článek týkající se hlavního tématu projektu. V něm jsme se snažili odhalit efekty prepulsního signálu na výkon Toxoplasma-pozitivních a neinfikovaných osob v úlekovým signálem modifikovaném akustickém testu reakčních dob. Data nasbíraná od 236 studentů ukázala na delší reakční časy seropozitivních osob, což je v souladu s našimi dříve publikovanými výsledky testů jednoduchých reakčních dob. Dále jsme zjistili, že akustický prepuls předcházející akustický úleková signál zkrátil reakční dobu u všech pokusných osob, nakažených i nenakažených, tento efekt byl ovšem silnější u Toxoplasma-pozitivních osob a zvětšoval se s dobou od infekce. To naznačuje, podobně jako v případě změn osobnosti pokusných osob, na kumulativní vliv latentní toxoplasmosy, spíše než na odeznívající vedlejší efekty akutního onemocnění. Ovlivnění prepulsní inhibice úlekové reakce v tomto experimentu podle nás dále doplňuje seznam odchylek podobných pro schizofrenní pacienty a osoby s latentní toxoplasmosou, a dále potvrzuje naše přesvědčení o propojení mezi toxoplasmosou a některými formami schizofrenie.

Jedním z parametrů, který by mohl ovlivnit výkon osob ve výkonnostních testech, včetně testů prepulsní inhibice úlekové reakce je inteligence, Proto byly naše pokusné osoby před vlastním pokusem podrobeny náročnému, více než 2 hodinovému IQ testu. Získaná data byla použita nejen při analýze výsledků z prepulsní inhibice, ale i pro zcela jinou studii. V pokusu, při němž jsme nechali studenty naší fakulty hodnotit fotografie jiných studentů, od nichž jsme měli výsledky inteligenčních testů, jsme zjistili, že muži i ženy jsou podle fotografií tváře schopni odhadnout inteligenci posuzované osoby, ovšem pouze pokud je posuzovaná osoba mužského pohlaví. Použitím metody geometrické morfometrie jsme zjišťovali, které znaky jsou asociovány s vnímanou inteligencí. Tváře vnímané jako inteligentní jsou spíše podlouhlé, s větší vzdáleností mezi očima, s širším nosem, mírně pozdvihnutými koutky a špičatější, méně zakulacenou bradou. Vnímaná nižší inteligence je naopak spojena s širšími a zakulacenými obličeji, s blízko sebe posazenýma očima, kratším nosem, svěšenými koutky úst a s kulatou, zavalitou bradou. Signifikantní korelace mezi rysy tváře a skutečnou inteligencí jsme nenašli ani u mužů, ani u žen. Tyto výsledky naznačují, že jsou hodnotitelé sice schopni odhadnout inteligenci hodnocených mužů, že však tento odhad pravděpodobně není založen na tvaru obličeje.

Toxoplasmosa je spojována se specifickými změnami v osobnosti nakažených osob vzhledem k osobám nenakaženým. Tyto rozdíly jsou obvykle považovány za vedlejší efekt manipulační aktivity parazita cílení na zvýšení pravděpodobnosti jeho přenosu z mezihostitele na konečného hostitele predační cestou. Dosud byla osobnost zkoumána především prostřednictvím dotazníku Cattell, v klinické praxi však byl tento dotazník, dnes považovaný za zastaralý, nahrazen dotazníkem NEO-PI-R (Neuroticism–Extraversion–Openness Personality Inventory—Revised). Některé složky osobnostního profilu mohou výrazně ovlivnit výsledky výkonnostních testů, včetně testu prepulsní inhibice úlekové reakce. Proto jsme se v rámci našeho projektu zaměřili i na změny v osobnosti Toxoplasma-positivních studentů s využitím právě tohoto dotazníku. Zjistili jsme, že seropozitivní studenti dosahují signifikantně vyšších hodnot ve faktoru extroverze, a naopak signifikantně nižších skóre ve faktoru svědomitosti. Je zřejmé, že právě svědomitost by mohla ovlivňovat výsledky testů zahrnujících prepulsní inhibici. U mužů je svědomitost negativně korelována s dobou od infekce, což naznačuje, že s toxopozitivitou spojené rozdíly jsou pravděpodobně následkem pomalých kumulativních změn vyvolaných latentní toxoplasmosou, spíše než vedlejším efektem akutní fáze nemoci. Existence této korelace rovněž podporuje hypotézu, podle níž latentní toxoplasmosa skutečně ovlivňuje osobnost nakažených osob, spíše než že by osobnost ovlivňovala pravděpodobnost nákazy toxoplasmosou.

Při sérologickém vyšetření krve pokusných osob testujeme rovněž Rh faktor, neboť se ukázalo, že Rh-pozitivní fenotyp chrání proti vlivu toxoplasmosy na motorické schopnosti a osobnostní charakteristiky. Využili jsme dat nasbíraných ve spolupráci s ÚVN v Praze, abychom otestovali, zda je tento efekt patrný pouze u latentní toxoplasmosy, nebo zda ovlivňuje i působení dalších faktorů – v této studii jmenovitě vliv věku a kouření na výkonnost, inteligenci, osobnost a subjektivně hodnocený vlastní zdravotní stav. Jak je patrné z přiložené publikace, zatímco pozitivní vliv věku na výkonnost a inteligenci je silnější u Rh pozitivních pokusných osob, negativní vliv kouření na tyto dvě charakteristiky byl srovnatelný u obou typů RhD fenotypu. Rozdíl byl rovněž u vlivu věku na některé z Cattellových osobnostních faktorů (E, Q1, Q3, Q4) a na Clonigerův RD faktor – efekt byl silnější u Rh-negativních osob. U Rh-negativních subjektů jsme rovněž nalezli trojnásobně silný vliv kouření na počet prodělaných virových a bakteriálních onemocnění oproti Rh-pozitivním pokusným osobám. Z našich výsledků vyplývá, že Rh faktor tedy neovlivňuje pouze průběh latentní toxoplasmosy, ale také přinejmenším dva další potenciálně škodlivé faktory (věk a kouření) působící na lidské chování a fyziologii. Zejména efekt RhD fenotypu na účinky kouření na lidský zdravotní stav je potřeba potvrdit v dalších studiích objektivním lékařským vyšetřením. Tématu vlivu RhD fenotypu na ovlivnění lidské fyziologie a chování dalšími negativními faktory se budeme věnovat i nadále a budeme jej i nadále brát v úvahu při vyhodnocování vlivu latentní toxoplasmosy na sledované charakteristiky pokusných osob včetně prepulsní inhibice úlekové reakce.