Tato kniha je první publikací o bibliodramatu v České republice, je proto koncipována jako úvod do problematiky. Je zamýšlena jako základní publikace k bibliodramatu, která má sloužit čtenáři, aby si udělal obrázek o tom, co bibliodrama je, jak a proč vzniklo a vyvíjelo se, a jak probíhá. Zároveň poskytuje dostatek informací pro toho, kdo by prvky bibliodramatické práce chtěl sám využívat.
Představuje bibliodrama jako takové, jeho vznik a vývoj, jak ve světě tak v České republice. Píše o čtyřech pilířích bibliodramatu, biblickém textu, skupině a její dynamice, osobní zkušenosti jedince a vedoucím týmu. Dále pak charakterizuje bibliodramatické setkání, počínaje jeho přípravou (výběrem textu) a konče dozníváním bibliodramatického setkání a následnou reflexí. Přináší též velké množství metod a technik, které lze v bibliodramatu použít a na závěr dva komentované realizované programy, jeden dějový (Zacheus) a druhý básnický (modlitba Otče náš).

Základní otázkou diplomové práce je, zda a jakou má bibliodrama souvislost se vztahem, lze-li je chápat jako nositele vztahu, jaké dimenze má vztah v bibliodramatu a jaké je jeho teologické ukotvení. Práce se zabývá vybranými aspekty bibliodramatu zejména z perspektivy vztahu, jsou to především: skupina - společenství setkávající se s biblickým textem v kontextu mezilidských i transcendentních vztahů; popsána skupinová dynamika obecně i z pohledu bibliodramatické skupiny; bible – reprezentuje komunikaci a vztahovost Boží a lidskou; fenomén náboženského prožitku – nástroj bibliodramatu, vztahuje člověka k textu na emoční a osobní rovině; reflexe - umožňuje prožitky zpracovat na vědomé úrovni, zařadit do kontextu osobního života, společenství, textu i mezilidských vztahů.
Teologické zakotvení vztahu a vztahovosti čerpá ze situace stvoření, a vztahovosti člověka jako jeho podstaty, ve které se stává obrazem Božím. Ukazuje, že se člověk vztahuje ke všemu stvoření (svět, druzí lidé a společnost, sám k sobě) i Bohu. Bůh se vztahuje k člověku na základě jeho podobnosti jako imago Dei, imago Christi, gloria Dei. Člověk se vztahuje k Bohu, ale nestále, neboť jeho vztah k Bohu se vyvíjí; tomu se podrobněji věnuje kapitola o náboženské a morálním vývoji člověka.
Práce jasně ukazuje, že vztah a vztahovost se v bibliodramatu plně realizují. Vztah je pro člověka určující, neboť v něm se stává obrazem Božím a skrze něj se má tak možnost Bohu přibližovat. Je úkolem člověka uskutečňovat, naplňovat a rozvíjet svoji vztahovou stránkou, je úkolem bibliodramatu jej v této snaze podporovat.

Článek There and Back Again se věnuje bibliodramatickému workshopu na konferenci v Szombathely. Začíná procesem přípravy - zjištění, jak důležitý je jazyk textu při jeho vnímání - analýzou textu, hledáním důležitých a nosných témat - shodnutím se na struktuře (cesta na horu, pobyt na hoře, životní zážitek, cesta dolů); pokračuje jeho realizací - popisem skupiny, která je na podobných setkání specifická svou otevřeností a tudíž umožňuje zkoušet nové způsoby práce - orientací na proces při vedení skupiny, tedy neustálého přehodnocování dalších bodů programu; a končí jeho následným dopadem - závěrečná reflexe skupiny - propojení biblického textu se životem.