V r. 2010 a 2011 uplynulo 700 let od svatby Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským a od jeho nástupu na český trůn. V souvislosti s výročím byly uspořádány výstavy “Královský sňatek” (Praha, Galerie hl.m. Prahy-Dům U kamenného zvonu) a “Jan Lucemburský, král, který létal” (Ostrava, Městské muzeum).Obě výstavy prezentovaly unikátní umělecká díla od konce 13. stol. do lucemburské éry, publikované v monumentálních výstavních katalozích. Poměrně velký počet děl z pozdní přemyslovské éry však poněkud znejasnil koncept pražské výstavy, až leckdo mohl tápat, neocitl-li se na výstavě věnované Přemyslovcům a na okraj trochu Janu Lucemburskému a jeho době.Díla z pozdější doby Lucemburkova panování se na výstavě ani v knize neobjevila. Z uměleckohistorického hlediska bylo jednoznačným plusem ostravské výstavy shromáždění soch okruhu Mistra Michelské madony. Autoři ostravské výstavy se proti Královskému sňatku více zaměřili na Jana Lucemburského a jeho dobu, avšak bohužel místy až daleko za ní, neboť do expozice i publikace se dostala díla i z 15. a 16. stol.

V l.2007-09 probíhalo na sev.a již.stěně uvnitř presbytáře kostela sv.Jakuba Většího v Prachaticích odkrývání a následné restaurování středov.maleb.Objevené malby na sev.straně představují kolekci samostat.obrazů z období od zhruba 40.let 15.stol.do poč.století následujícího.Nejstarší je kompozice se sv.Jeronýmem a lvem a sousední výjev s postavou v iluz.architektuře(Lůno Abrahamovo?).Na scéně se sv.Jeronýmem je možno shledat vazbu ke kniž.malbě konce 14.stol.,ale na druhou stranu rovněž pravděp.vliv mladších dřevořezů,projevující se v tvrdé kresbě a stylizaci.Výjev je možno položit do 40.-50 let 15.stol.,kdy se dřevořezy staly inspirač.zdrojem umělců.Zároveň v uved.době se po husit.válkách znovu rozeběhla staveb.aktivita na kostele sv.Jakuba.Nepříliš kvalitní votiv.obraz madony s Ježíškem a donátorem vznikl zřejmě v 60.–80.letech 15.stol.K obrazu sv.Veroniky a Václava je možno vztáhnout letopočet 1513,fragmentárně zachov.vedle Václavovy postavy.K Václavu se přidružují rodové znaky a jména pravděp.objednavatelů malby.Tyto dva obrazy se vyznačují rustik.projevem korespondujícím s Leviathanem a postavičkami ďáblů s hříšníky na protějším již.ostění vítěz.oblouku.To by svědčilo pro jednoho autora.Zbylé postavičky na zobrazení Pekla na již.stěně vytvořil evidentně jiný malíř.Zajímavým motivem na scéně Pekla je ke skupině Deesis kráčející muž,jenž drží list asi s odpustky či výčtem hříchů(?).Ostatní výjevy na již.stěně je možno na základě formál.analýzy vročit do 50.–70.let 15.stol.,možná i přímo k r.1468,kdy byl kostel opravován.Vedle sebe tu jsou seřazeny Martyrium sv.Šebestiána,votiv.obraz s madonou,malým Kristem,sv.Barborou a Kateřinou,které adoruje donátor ve zbroji,a na závěr Deesis,sousedící s patrně mladším zobrazením Pekla.Obrazy jsou od sebe odděleny zelenými akant.bordurami, pozadí jsou vzorkována malovanými rozvilinami i šablon.akantoidy.U některých výjevů tušíme grafic.předlohy.Malby byly restaurátory výrazně retušovány,což považuji za problematické.

V západ.a jihozáp.Čechách se dochovalo poměrně velké množství nást. maleb z pozdně gotic.období. Některé z nich,třebaže velmi zajímavé,dosud unikaly hlubšímu zájmu historiků umění,což platí především pro výmalbu kostelů v Křištíně a ve Štěpánovicích u Klatov.Výzdobě kostela v nedalekých Lubech a v Myslívi byla v minulosti věnována poměrně malá pozornost,proto si zasluhuje nové zhodnocení,o něž jsem se pokusil ve své studii.Malby ve všech čtyřech lokalitách pojí doba vzniku těsně kol.r.1500,hojné uplatnění šablonového dekoru a iluzivních prvků a kromě maleb v Myslívi dokonce autorství jedné malířské dílny.V křištínském kostele budí pozornost hlavně monumentální postavy proroků a andělů na klenbě presbytáře.Proroci byly toutéž dílnou namalováni také do špalet triumfálního oblouku kostela ve Štěpánovicích. Oblouk je směrem do lodi rámován malovanou archivoltou s masivními kraby a nalevo od oblouku se objevují zlomky iluzivní archy.Malíři realizovali iluzivní archy a stejnou archivoltu oblouku také v Lubech.Jeden retábl reprezentuje postava sv. Anežky, druhý Assumpta s Ježíškem,doprovázená ze stran světicemi,jež stojí na malovaných konzolách. Ty se objevují ještě pod nohama sv.biskupů na jižní stěně presbytáře.Výklenek svatostánku v protější zdi byl výtvarně a ideově zvýrazněn malovaným tabernáklem,z nějž přetrvala jen fiála a barevné zlomky. Příbuzná památka v podobě velkolepé tabernákulové malby imitující řezbářskou produkci vyplňuje stěnu presbytáře kostela v Myslívi. Tabernákl plný kružeb a fiál završil malíř postavou madony s dítětem a anděly po stranách.Formální vazby nást.maleb ve všech čtyřech kostelech vedou především k norimberskému malířství a řezbářství 2. poloviny 15. století i k dobové grafice (rytecké návrhy monstrancí ap.),jakož i k některým příkladům malovanch tabernáklů z Rakouska.Afinity v podobě užití iluziv.prvků najdeme i v domácí tvorbě přelomu 15. a 16.stol.