Popularizační článek pojednávající o hudebních, i nehudebních zvucích v prostředí českých věznic byl publikován ve slovenském časopise Kapitál. Popsala jsem v něm akustické prostředí v závislosti na denním režimu a sociální situaci ve vězení a nastínila jsem způsoby, jakým jim odsouzení naslouchají a jak na ně působí. Dále jsem v článku představila podoby, v jakých do vězení hudba vstupuje a nastínila jsem její specifické funkce v tomto prostředí.
Dostupné z: [https://kapital-noviny.sk/klakson-chresteni-klicu-praskani-katru-zvuky-vezeni/]

V tomto odborném článku pojednávám témata vězeňského výzkumu, která jsou výsledkem mého terénního bádání a teoretických znalostí získaných v rámci dvouletého projektu „Sluchová zkušenost odsouzených v českých věznicích“. Vězení zde charakterizuji jako vizuálně neprostupné a nebezpečné prostředí, ve kterém se sluch stává klíčovým smyslem pro orientaci a přežití. Ukazuji, jak se v situaci uvěznění proměňuje sluchové nastavení vězně, který se tak ocitá v novém modu slyšení a naslouchání, a jak tento stav působí na přístup k poslechu hudby. Výpovědi odsouzených odhalily, že snížená kapacita sluchové pozornosti a prožívání negativních emocí skrze percepci vězeňských zvuků, nepříznivě ovlivňuje vykonávání kognitivně náročných činností, jako je v tomto případě poslech jazzové hudby. Ve svém výkladu se napojuji na diskurz afektové teorie, abych tak vysvětlila vztah mezi zvuky, sluchovou zkušeností a akustemologií sociokulturních podmínek uvěznění. Zvukové prostředí věznice tematizuji jako akustickou atmosféru, ve které odsouzení dlouhodobě pobývají, a jejímuž působení jsou konstantně vystaveni. Z výzkumu vyplývá, že zvuky vězeňského prostředí, schopné přenést afekt mezi jeho obyvateli, vytvářejí převážně negativní akustickou atmosféru, ve které se stává kýžený účinek poslechu hudby pro některé odsouzené nedosažitelný.

Z důvodu zpožděné realizace projektu způsobené protipandemickými ochrannými opatřeními, v rámci kterých mi byl nejprve zcela odepřen, a později značně omezen přístup do terénu (jak jsem tuto situaci popsala výše), došlo ke zdržení publikace některých výsledků výzkumu. Odborný článek, který byl stanoven jako cíl projektu, je v době podání této zprávy ve formě rukopisu připravený k publikaci a nachází se v recenzním řízení odborného antropologického časopisu CARGO. Žádám proto Grantovou radu o odložení hodnocení projektu