Během roku 2012 se v rámci Centra uskutečnil specifický studentský výzkum pod názvem Limity transcendence. Pracovní kolektiv vedl Aleš Novák a jeho dalšími členy byli Richard Zika, Jakub Marek a Hans-Rainer Sepp. Hostem projektu byl Martin Nitsche z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Řešitelský kolektiv tvořili Lenka Hanovská, Václav Zajíc, Jakub Šenovský a Radek Suchý coby studující doktorského studijního programu, dále Jan Lockenbauer, Nicol Svárovská a Petra Táboříková jakožto studující navazujícího magisterského studijního programu.

Jedním z nejhlavnějších témat filosofie vůbec (anebo přinejmenším filosofie novověké a moderní) je otázka po určení významu vztahu člověka a světa, stejného a jiného. Jde o následující otázky: Jaká je realita „vnějšku“? Jakým způsobem člověk vychází „ze sebe“ ke světu? Je člověk primárně u sebe a musí si (ale jakými způsoby?) „pak“ zprostředkovávat vztah ke světu; anebo naopak je člověk bytostně vždy již „mimo“ sebe ve světě a musí si (ale jakými způsoby?) zprostředkovávat svou vlastní integritu, identitu a individualitu? Jak člověk konstituuje konkrétní celistvost své existence, je-li permanentně vystaven náporu rozmanitosti toho, kým není (tzn. „světa“) a vůči čemu se musí ustavičně potvrzovat? Tyto a další související otázky se dají shrnout klíčovým slovem „transcendence“: přechod ze stejného k jinému, resp. přechod od jiného ke stejnému, od mnohému k jednotě či od jednoty do mnohosti.

Vztah transcendence člověka jak ke světu věcí, tak k druhým lidem a ostatním bytostem, je již od pozdního středověku ve filosofii opakovaně kladenou otázkou, na kterou lze podávat leckdy protichůdné odpovědi. Odpověď na tuto otázku je však klíčový pro závazné určení etického a morálního jednání člověka, tzn. závisí na ní legitimnost celé praktické sféry lidské existence. Jedním z konkrétně studovaných témat např. bude otázka, jaké pojetí transcendence zastává Martin Heidegger, že mu znemožní vypracovat etiku? Jak je možné hovořit o „možnosti být celistvým“ (něm. das Ganz-sein-Können) nebo o spontánně produktivní subjektivitě, která spočívá cele v sobě, takže hrozí pojetí světa jako pouhé vnitřní mentální projekce (tzn. „představy“) tohoto subjektu? Dalším studovaným tématem je otázka, co znamenají tendence k překonání (současné podoby) lidskosti u Karla Marxe a neomarxismu, u Friedricha Nietzscheho, Ernsta Jüngera či Egona Bondyho, resp. jaké řešené otázky transcendence v nich zní, pokud rovnou neznamenají resignaci na její zodpovězení a formu profétismu bez licence a eskapismu k vědecky nevykazatelné eschatologii popírající filosofii?

Výsledkem výzkumu nebylo encyklopedické zmapování různých forem odpovědí na otázku po lidské transcendenci, ale vykázání antropologických a etických důsledků spočívajících v základech toho kterého filosofického pojetí transcendence. Ukázalo se, jaké konstanty se v novověké a moderní filosofické tradici vyskytují v souvislosti s radikalizujícími a (rádoby-)revolučními koncepcemi určování lidskosti člověka a jeho vztahu ke světu. Dalším výsledkem zkoumání bylo určení toho, co je to vůbec filosofie: jak může nabývat podob svévole, pojmového autismu, eskapismu, profétismu, anebo střízlivě věcné deskripce, jejíž nejvyšší ctností je (podle Friedricha Nietzscheho) poctivost.

Výstupem projektu byla veřejná prezentace příspěvků 30. října 2012, tedy v podvečer konference Fantasia – Imagination – Einbildungskraft konané ve dnech 31. 10. – 2. 11. 2012 v pražském Karolinu. Vybrané příspěvky byly publikovány v německy psané kolektivní monografii s titulem Grenzen der Transzendenz, jež vyšla v edici libri nigri (sv. 30) v nakladatelství Bautz v Nordhausen v roce 2013. Nezařazené příspěvky byly zveřejněny v Ročence pro filosofii a fenomenologický výzkum III/2013.

Obsah knihy Grenzen der Transzendenz je následující:

 

Grenzen der Transzendenz. Einleitung Aleš Novák

1. Transzendenz?

2. Transzendenz in Husserls Idee der Phänomenologie (1910)

3. Die Transzendenz, die Wahrheit und die Freiheit. Heideggers Abhandlung Vom Wesen des Grundes (1928)

 

Kapitel 1 Die Einübung als die Transzendenz bei Meister Eckhart Aleš Novák

 

Kapitel 2 Die intellektuelle Transzendenz bei Nikolaus von Cues Jakub Šenovský

1. Die Transzendenz des Absoluten

2. Die Schöpfung

3. Die Nummer

4. Die individuelle Transzendenz als die Transzendenz des Geistes

5. Die Angleichung (lat. assimilatio) als die Weise des Aufstiegs zum Absoluten

6. Der Aufstieg

7. Schluss

 

Kapitel 3 Die Möglichkeiten und Grenzen der Transzendenz im Übergang von der historischen zur transzendentalen Auffassung der Erfahrung am Beispiel von George Berkeley und David Hume Václav Zajíc

I. Der inkarnierte Geist und die Unmöglichkeit der Transzendenz (Berkeley)

a) Versuch einer neuen Theorie der Gesichtswahrnehmung (1709)

1. Kritik der notwendigen Verknüpfung und die habituelle Synthese

2. Der Leib und die Sprache

3. Die Einbildung (fancy)

4. Die Sinnlichkeit

5. Die Vernunft

b) Abhandlung über die Prinzipien der menschlichen Erkenntnis (1710)

1. Kritik des Begriffes der materiellen Substanz

2. Die Perzeption und der Wille

3. Der inkarnierte Geist und die Grenzen der Transzendenz

II. Die Imagination als Mitgestalterin Erfahrung (Hume)

1. Kritik der Kausalität und die Gewöhnung

2. Die Bedingungen der Möglichkeit der Erfahrung

3. Die imaginative Synthese

4. Das Gefühl als Garant des realen Daseins der Sachen

5. Die Grenzen von Humes Untersuchung über den menschlichen Verstand

III. Die Grenzen der historischen Erklärung der Erfahrung und der Übergang zum Transzendentalismus. Die Grenzen der Transzendenz

 

Kapitel 4 Das Motiv der Transzendenz beim jungen Hegel (mit Hinblick auf Im. Kant) Lenka Hanovská

 

Kapitel 5 Separation und Transzendenz. Anthropologische Studie zu Kierkegaards Auffassung von Transzendenz Jakub Marek

1. Die Wiederholung

2. Die Existenz als das Geschehen der Negativität

3. Die Immanenz und Separation

4. Autorität und Transzendenz

 

Kapitel 6 Transzendenz in der Phänomenologie der Wahrnehmung von Maurice Merleau-Ponty Richard Zika

 

Kapitel 7 Chiasma als die Artikulation der perzeptiven Erfahrung in der Spätphilosophie von Maurice Merleau-Ponty Jan Lockenbauer

1. Das Subjekt-Objekt-Denken

2. Die dritte Art von Sein in der Phänomenologie der Wahrnehmung

3. Die Philosophie als das Fragen und das wilde Sein (l’?tre sauvage)

4. Chiasma (le chiasme)

5. Chiasma des Sichtbaren und des Unsichtbaren

6. Zwei Seiten der Welt und zwei Seiten des Leibes

7. Die Totalisierung des Chiasma und die Spaltung (la déhiscence)

8. Die Interpretierung der perzeptiven Erfahrung als eines Phänomens

9. Zusammenfassung

 

Kapitel 8 Der Einfluss der Raumkonzeption auf die Artikulierung der Transzendenz: Der Übergang im Denken Martin Heideggers von ursprünglich leer offenem Raum zu topologischem Raum Martin Nitsche

 

Aleš Novák (ed.), Grenzen der Transzendenz, Nordhausen: Verlag Traugott Bautz 2013. 221 s. ISBN 978-3-88309-854-8.