Nápad musí být šílený, ale proveditelný ****************************************************************************************** * Nápad musí být šílený, ale proveditelný ****************************************************************************************** 4.4.2012, Rubrika: Medicína & Věda, Strana: 20, Autor: MARTIN GILAR, Téma: Univerzita Karl Je česká věda v mezinárodním srovnání skomírající, nebo nadprůměrná? Tři čeští vědci – Fra Foret, Marek Minárik a František Švec –, kteří dlouhodobě pracovali nebo pracují v USA, ho zkušenostech. * Česká vláda mluví o výzkumu jako o budoucnosti země. Přesto je podle počtu patentů a pub odborných časopisech americká věda zřetelně výkonnější než česká. Proč tomu tak je? Foret: Úroveň v chemických vědách je na řadě pracovišť na evropské úrovni, někde i na špič úrovni. Mohu srovnávat s řadou evropských i zámořských univerzit. Obecně úroveň vědy závis vzdělání. Stále jsou ještě školy, kde k získání vědeckého titulu Ph. D. stačí sepsat přehl a zúčastnit se několika konferencí. Publikace vlastní vědecké práce není vyžadována. Exist profesoři, kteří nemají žádnou významnou publikaci. Tito lidé novou vědeckou generaci nevy straně v populaci je vždy určité procento lidí, kteří se vědě chtějí věnovat, a myslím, že Minárik: Myslím, že příčinou je mentalita evropského vědce, kterému musí někdo postavit vý vypsat gigantické pobídky a který očekává, že mu meziresortní vládní komise poradí vědecká straně, kdybychom přepočítali citační index českých vědců na počet obyvatel, možná bychom evropský průměr. Vzhledem k historickým okolnostem to není špatné, a nová vědecká generace * Jména Frank Švec a Franta Foret jsou v mezinárodních kruzích oboru dobře známá. Patříte řečníky na mezinárodních konferencích, vaše publikace jsou citovány stovkami kolegů. Čím t je jen málo vědců, kteří se propracovali do první ligy? Jak se člověk dostane na výsluní? Foret: Je to stejné jako ve sportu. Radost ze hry (práce), správný (šťastný) výběr oboru, rozvíjí, a zapojení se do co nejlepší skupiny. Zahraniční pobyt (alespoň dva roky) považuj nejen pro získání vědeckých zkušeností, ale i pro formování osobnosti. O zbytek už se post Švec: Obávám se, že přesný návod neexistuje. Já vidímdva důležité momenty: za prvé, být s na správném místě ve správnou dobu. Myšlenka musí být dostatečně šílená, ale také uskutečn nelze zcela věřit autoritám. Když jsem přišel s nápadem dělat separační kolony z jednoho k polymeru, zkušený expert mi řekl, abych neztrácel čas blbostmi. Neposlechl jsem, a o pár l se tyto kolony staly hitem. Důležité je i nalézt pracoviště, které je takové nové myšlence Na Cornellově univerzitě mi kamarád profesor umožnil použít jeho zařízení, pak jsem napsal přihlášku, dostal něco peněz a rozjel další výzkum. Nové výsledky vedly k novým nápadům, t a tak to jde dodnes. * Americké univerzity běžně spolupracují s průmyslem. Věda vUSA je víc než z poloviny hraz průmyslových zdrojů. Nevede to k rozvoji komerční (aplikované) vědy, zatímco základní výzk Foret: Spolupráce s průmyslem je důležitá zpětná vazba. Vědec může práci rozvíjet mnoha sm průmyslových projektech se může lépe rozhodnout, který směr je vědecky i prakticky zajímav ústavu v Bostonu byla značná část výzkumu podporována průmyslovými spolupracemi. Šlo spíše základní výzkum než o aplikovaný vývoj, ten si firmy zajistí lépe samy. Čistě základní výz národními agenturami je však stále nezbytný, i když nevede k okamžitému užitku. Většina vy technologií má svůj původ v základním výzkumu, který byl zpočátku zcela „neužitečný“. Unás spolupráce teprve začínají, ale očekávám stejný rozvoj jako všude ve světě. Minárik: Osobně mi vadí, že pro mnohé české akademiky se pojmy výzkum a komerce ještě stál vylučují. Stejně jako technologické firmy velmi profitují z nápadů přicházejících z akadem tak myslím, že mnohým českým badatelům akademikům by neuškodilo adoptovat některé mechanis byznysu. Myslím hlavně systém organizace práce, plánování a termínování aktivit. Švec: Firmy většinou nepožadují, aby univerzity hasily jejich konkrétní problémy. Zajímají novinky, které by jim mohly přinést profit v budoucnu. Já spolupracoval s farmaceutickou f se dozvěděla o našich monolitických kolonách na vědeckém sympoziu. Po diskusích jsme došli bude nutná dávka základního výzkumu. Investovali do nás a výsledky byly překvapivě dobré. analytické metody a další firma začala kolony pro analýzu vyrábět. Pro nás práce vyústila nejprestižnějším časopise v oboru. * V Americe je zvykem používat i ve vědě superlativy. Co je lepší, sebechvála, nebo tradič střízlivost? Foret: Jde o reklamu a ta funguje. I u nás občas vyjde v tisku nebo v televizi nekritická objevu českých vědců. V porovnání s USA mi však chybí optimistické, ale seriózní informace Články o vědě, které jsou publikovány v New York Times nebo Boston Globe, jsou vynikající že veřejné povědomí o vývoji vědy je v USA na podstatně vyšší úrovni než u nás. I když se výborným popularizátorům typu profesora Jaroslava Petra a dalších. Minárik: Myslímsi, že věda nezbytně potřebuje propagaciamedializaci. V Česku má věda výhod od jiných oblastí života (bezpečnost, školství, zdravotnictví...) si zatímudržela obraz po mnoho článků o předražených zakázkách. Medializace české vědy bývá většinou oslavná a toho a univerzitní manažeři měli více využívat. Švec: Mám pocit, že lidé nevědí, čeho čeští věd světové vědy dosahují. Být vědcem v Americe je prestižní zaměstnání. Média hledají příklad výzkumu a prakticky každý večer je ve zprávách zmínka o špičkovém výzkumu. VždyťvKaliforni špičkových univerzit, dvě Národní laboratoře, biotechnologické ústavy a nedaleké Silikonov součástí místní vědeckotechnické kultury. Jistě, řada výsledků bude sloužit lidem až za dl z jejichž daní je věda financována, mají být na co pyšní. V Čechách by tomu nemělo být jin Mnoho českých vědců zůstává po studiu v USA. Vy jste se však vrátili domů. Co vás přilákal * Česko konkuruje americké kariéře? Foret: Pokud by jediným kritériem rozhodování byly možnosti vědecké práce, je Amerika bez nadarmo tam zůstává i řada postdoků z celého světa. Určitě nejdůležitějším faktorem v rozh rodinná situace. Jinak se na to dívá postdoktorand, který si užívá krás národních parků, a jehož rodiče potřebují jeho péči doma. Faktorem na vážkách se mohou stát děti. Stávají se zpět do české školy se s jejich přibývajícím věkem postupně uzavírá. My jsme jedno léto vy dům, ale na podzim už jsme věděli, že se budeme muset vrátit. S radostí můžu konstatovat, rozhodnutí. Minárik: I já si myslím, že z kariérního pohledu Amerika nemá konkurenci. Jenž jenom práce. Přestože jsem v Americe žil sedm let,měl jsem vždy pocit dočasnosti. Prostě p nebyla přirozené prostředí k životu. VAmerice potkáváte více usměvavých spolucestujících v tam obtížné získat kamaráda. Také jsem se nevracel naslepo. Měl jsem v Praze již založenou rodinného zázemí. Přesto se mi okamžitě po návratu začalo po Americe stýskat. Situaci jsem tam služebně i soukromě často jezdím. Autor absolvoval VŠCHT v Praze. Od roku 1996 pracuje v Massachusetts jako výzkumník ve fir Nedávno publikoval knihu Nebojte se Ameriky, která odlehčenou formou porovnává každodenní ČR a USA. František Švec, absolvent VŠCHT v Praze. Pracoval tamtéž a poté na Ústavu makromolekulárni Praze. V roce 1992 odešel na Cornellovu univerzitu, a později na Kalifornskou univerzituv Nyní pracuje jako ředitel oddělení v ústavu zvaném Molecular Foundry (Molekulární kovárna) Získal řadu významných oceniní a patří k světovým odborníkům na aplikaci nových polymerů v chemii.