Úkol pro ministra: studentské půjčky

2.4.2012    Hospodářské noviny    Strana 5    Česko, autor:   Petr Weikert, Olga Skalková       

Reforma vysokých škol

Od podzimu 2013 by se univerzity měly řídit podle nového zákona Josef Dobeš nechal nástupcům jen rozpracované torzo

Klíčovým prvkem nového způsobu financování vysokých škol mají být studentské půjčky a granty. A zatímco školné, respektive systém studijních poplatků už získal poměrně jasné obrysy, jak budou fungovat bankovní úvěry, se moc netuší. Bude to jeden z hlavních úkolů pro nástupce Josefa Dobeše (VV) v křesle ministra školství.

            „Pokud nebude zaveden systém studentských půjček, tak zavádět poplatky ve výši dvaceti až třiceti tisíc silně nedoporučuji,“ řekl HN ekonom Daniel Münich, který se na reformě podílí jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).

            Parametry půjček, jak o nich hovoří Dobešem sepsaný věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, jsou podle něj příliš vágní a nedomyšlené. S tím souhlasí i předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík, který se školskému resortu věnuje: „Nějaký návrh na studentské půjčky z dílny ministra Dobeše už existuje, ale bude se muset celý přepracovat.“

            Času na přípravu už přitom mnoho není, podle legislativního plánu vlády by univerzity měly fungovat v novém režimu od podzimu 2013 -tedy včetně třítisícových poplatků na začátku každého ročníku a se školným až 25 tisíc korun při studiu druhé vysoké školy nebo při protažení řádné délky studia.

Pomůže spoření Financování studia by nemuselo u lidí, kteří mají hlouběji do kapsy, být závislé jen na speciálních bankovních půjčkách. Ve hře je totiž varianta, že by se studium dalo platit i ze stavebního spoření.

            Původně chtěl stát omezit použití státní podpory ze stavebního spoření jen na bydlení. Nárok na ni měli mít ti, kteří od roku 2013 doloží, že státní příspěvek použijí na investici do bydlení nebo si vzali úvěr ze stavebního spoření.

            Teď k tomu ale ještě přibylo využití příspěvku na penze a i na úhradu školních poplatků, které budou zavedeny na veřejných univerzitách. S tím souhlasí i opozice.

            „Už v minulosti jsme ze stavebního spoření chtěli financovat vzdělání a je to vhodné i pro penzijní připojištění,“ řekl šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Více změn V současnosti si studenti připlácejí jen tehdy, když řádnou délku studia protáhnou o více než rok. Mohou klidně chodit i na dvě vysoké školy. Právě to by se mělo změnit.

            „Dnes stát platí školám za jeden celý rok studia navíc. Studenti nejsou motivováni dostudovat v řádném termínu,“ vysvětluje expert NERV Daniel Münich.

            Ačkoli ne všechny změny ve financování škol je třeba změnit zákonem, ty hlavní - třeba školné za delší studium či studium dvou škol, je ale nutné prosadit novelou vysokoškolského zákona. Vláda ale zatím neschválila ani jeho věcný záměr.

            Na plány s poplatky, které už otevřeně podpořil i premiér, se tváří zástupci škol smířlivě. „Poplatky by motivovaly školy i studenty, ale v posledních letech se z tohoto tématu stává spíše politický boj,“ okomentoval plány pro HN prorektor JAMU Václav Cejpek.

***

Co se od příštího roku má změnit na VŠ Zápisné Každý student by platil na začátku roku dva až tři tisíce korun, cosi jako vstupní poplatek. Školné Klasické školné by se týkalo jen studentů, kteří si školu buď protáhnou oproti standardní délce, nebo začnou studovat více škol najednou. Školné by bylo kolem 25 tisíc korun ročně. Méně magistrů Vláda chce snížit počet lidí, kteří získávají titul Mgr. či Ing., mělo by naopak být víc bakalářů. Tituly, které dnes získává většina vysokoškoláků, by tak získaly na výjimečnosti a cennosti. Půjčky Ačkoli vláda nakonec nezavede odložené školné pro všechny, všichni studenti si budou muset připlatit. Bude proto i tak třeba rozhýbat trh s půjčkami, což umožní zákon.