Nenechme se deprimovat žebříčky ****************************************************************************************** * Nenechme se deprimovat žebříčky ****************************************************************************************** 3.4.2012    Lidové noviny    Strana 29    Akademie, autor:    JAN KOUCKÝ ALEŠ BARTUŠEK     Vezmeme-li v úvahu počet obyvatel, není na tom Česko, pokud jde o výkonnost a kvalitu vyso tak špatně Která škola je nejlepší? Jak jsou na tom s kvalitou vysokoškolského vzdělání jednotlivé ze odborných publikacích ve světě, ale i u nás se stále častěji objevují různé mezinárodní že a srovnávající úroveň a kvalitu jednotlivých vysokých škol. Je to přirozený důsledek globa procesů, které vysokoškolské soustavy jednotlivých zemí postupně propojují do celosvětovéh vytvářejí tak konkurenční prostředí na celosvětovém „vysokoškolském trhu“.             Mezi nejvýznamnější žebříčky patří především Academic Ranking of World Univers který byl v roce 2004 zveřejněn jako vůbec první, dále pak QS World University Ranking (QS University Ranking (THE), SCImago Institutions Ranking (SCImago) a na Evropu zaměřený CHE Ranking (CHE).             Stavět na nich je však ošidné. Obsahují totiž celou řadu oprávněně kritizovaný které se do výsledků samozřejmě promítají. Neškodí tedy podívat se také na méně viditelnou a na způsoby, jak jsou vytvářeny. Podrobnější rozbor, který zpracovalo Středisko vzdělávac Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, ukazuje na dva hlavní okruhy problémů. Vylepšený obraz Irska Zaprvé je nesporné, že žebříčky zvýhodňují školy z anglicky mluvícíc příznivě promítá do jejich hodnocení, přestože to neodráží jejich kvalitu. Vylepšuje to um například z Irska, Nového Zélandu nebo z Austrálie.             Problémem je i fakt, že se většina žebříčků zaměřuje předevšímna nejsnáze měři jako je výkonnost škol ve vědě a výzkumu (do žebříčku se tedy nemůže prosadit například se škola nebo výborná škola zaměřená na celoživotní vzdělávání). Tím žebříčky redukují rozman vysokých škol na jedinou dimenzi, a pomíjejí tak funkce ostatní. Jejich tvůrci se snaží rů tyto nedostatky omezovat, takže neustále dochází k metodologickým změnám.             O významnou inovaci se pokouší například QS World University Ranking (dříve TH University Ranking). Je sice nadále částečně založen na tzv. tvrdých datech, jako je počet výzkumných prací vzniklých na škole a citovaných v jiných časopisech a publikacích, počet pracovníků na jednoho studenta nebo podíl zahraničních studentů a učitelů, vychází však ta velkých celosvětových šetření mezi akademiky a mezi zaměstnavateli absolventů vysokých ško velkých šetření přitom mají v celkovém hodnocení QS poměrně vysokou váhu - dohromady pades             Pro nás, kteří se ne a ne probojovat dopředu, je však zajímavé podívat se ješt to, jakou roli hraje v umístění velikost země. Vždyť Česká republika má například třicetkr než USA! Tak tedy: Jak na tom v mezinárodním srovnání skutečně jsme, vezme-li se v úvahu také počet vypovídá ukazatel výkonu vysokého školství konstruovaný jako podíl celkového součtu bodů v škol určité země umístěných v daném roce v žebříčku QS vzhledem k počtu obyvatel této země             V nejnovějším vydání žebříčku zpracovaného výzkumnou skupinou QS pod názvem QS Rankings 2011 je publikováno a hodnoceno celkem 700 nejlepších světových vysokých škol. Ne vysoká škola získává 100 bodů a od ní se odvozuje skóre škol ostatních. Česko zabodovalo čtyřikrát, nejvíc Univerzita Karlova Českou republiku reprezentují v žebř Univerzita Karlova obsadila 276.místo a získala 39 bodů, České vysoké učení technické se u 501.-550. pozici a má 20 bodů. Masarykova univerzita skončila na 551.-600. místě a dostala Vysoké učení technické se ocitlo v poslední stovce sedmi set vybraných škol (601. plus) a bodů.             Výsledky takového srovnání jsou více než zajímavé (více najdete v tabulce na n straně) a některé z nich skutečně stojí za zaznamenání. Například už jenom fakt, že nejúsp vzhledem k velikosti populace své země vysoké školy v Irsku, Švýcarsku a na Novém Zélandu, malých zemí. Výsledky však také potvrzují, že pro vysoké školství v USA jsou charakteristické veliké vn Na jedné straně působí ve Spojených státech několik stovek výborných škol s vysokou meziná a prestiží, ale na druhé straně je zde ještě podstatně větší skupina škol (v USA je celkem než čtyři tisíce vysokých škol, z nich však například více než polovina nabízí pouze dvoul jejichž úroveň je jen velmi průměrná nebo podprůměrná. Z bývalých socialistických zemí jsm Překvapit mohou také výsledky tzv. zemí BRIICS (Brazílie, Rusko, Indie, Indonésie, Čína a republika), které jsou považovány za nastupující velmoci 21. století. Přestože se počet šk zařazených do žebříčku QS za šest let téměř zdvojnásobil (z 36 na 67), počet získaných bod o deset procent. Znamená to, že nejlepší školy z těchto zemí si v průměru svoji pozici nez zařazené se umístily spíše ke konci žebříčku. Navíc zvýšení počtu bodů je téměř celé absor tempem růstu populace zemí BRIICS.             Potvrzují se tak například slova významného indického experta Viveka Wadhwy, k americkém časopisu Foreign Policy upozorňuje, že hospodářský růst Číny a Indie v posledníc podporován vzdělávacím systémem, ale probíhá jemu navzdory. Dvě třetiny absolventů indický nejsou podle tohoto zdroje na trhu práce vůbec zaměstnatelní a ve firmách musejí projít da přípravou, než se dostanou na úroveň absolventů ze zemí OECD (Organizace pro hospodářskou rozvoj).             Naopak podstatné zlepšení mezi roky 2005 až 2011 zaznamenaly především vysoké Jižní Ameriky. Nejvíce se zvýšila úspěšnost vysokých škol Chile (počet škol v žebříčku vzr devět; pět z nich je však na pozicích 601. plus a umístění nejlepší pokleslo o dvě pozice) Argentině a Kolumbii.             Úspěšný vývoj mají za sebou také Jižní Korea (počet škol v žebříčku vzrostl z nejlepší si navíc polepšila z 93. na 42. místo), Jihoafrická republika (počet škol v žebří dvou na pět, nejlepší si navíc polepšila z 281. na 156. místo) a Irsko (počet zařazených š pěti na osm). Polsko se v žebříčku propadlo Naopak ne právě pozitivní vývoj má za sebou Slovinsko. Jeho posledních šest let nejvýrazněji. V žebříčku sice zůstala jediná vysoká škola, University klesla ze 418. místa na dělenou pozici 551.-600.). Podobně jako Slovinsko jsou na tom Thaj zařazených do žebříčku sice vzrostl z šesti na osm, ale zhoršilo se jejich umístění) a Pol zůstaly čtyři vysoké školy, všechny se ovšem umístily na horších pozicích).             Příliš se však nevedlo ani Francii, Řecku a některým dalším evropským zemím. V však bývalé komunistické země Evropy ztratily více než západoevropské státy a je zřejmé, ž dynamiku z předcházejícího období.             Česká republika v ukazateli výkonu vysokého školství v roce 2011 obsadila 28. což je stejné umístění jako v roce 2005. Bodově si sice polepšila, ale přesto ji od 27. It větší bodová mezera. Vzhledem k velikosti své populace má však Česko úspěšnější vysoké ško Maďarsko, Polsko nebo Slovinsko a z bývalých socialistických zemí je na tom vůbec nejlépe. v porovnání se světem Analýza údajů z celosvětových žebříčků QS z let 2005 a 2011 ukazuje, některé české vysoké školy s delší tradicí dosahují poměrně vysokého komparativního standa celkového výkonu vysokého školství Česká republika v žádném případě nezaostává za postaven srovnávaných oblastech.             Například v případě hrubého domácího produktu připadajícího na jednoho obyvate dolary na 39. místě na světě, v ukazateli očekávané délky života pro nově narozené jsme se na světě. Podobné je to i s ukazatelem konkurenceschopnosti, který počítá Světové ekonomic držíme 38. místo. V indexu lidského rozvoje OSN jsme na 27. místě na světě. Mírně zaostává korupce Transparency International: jsme až 53. na světě.