Znechucen? To určitě nejsem ****************************************************************************************** * Znechucen? To určitě nejsem ****************************************************************************************** 3.4.2012    Lidové noviny    Strana 36    Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ        ROZHOVOR Filozof a pedagog Jan Sokol nevidí kolem sebe jen negativa. Soukromým vysokým ško dotace nedal Profesor Jan Sokol není jen proděkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Peda křesťanský filozof je zároveň jednou z přirozených autorit současnosti. Proto nás zajímalo vření kolem vysokých škol, ale nejen na ně. * LN Zúčastnil jste se během nedávného Týdne neklidu nějaké studentské demonstrace?             Demonstrace ne, ale měl jsem pro studenty přednášku na Filozofické fakultě UK. * LN Co jste jim říkal?             Že když chce být škola nezávislá, musí si umět s nezávislostí poradit a ukázat potřebuje. * LN To znamená...             Základní věc je, že když jde dnes na vysokou školu šedesát procent populačního si představovat, že ze všech budou vědci. Těch, kteří budou studovat po ukončení bakalářsk navazujícím magisterském, by nemělo být víc než čtvrtina. * LN Jenže vysoké školy mají tendenci produkovat co nejvíce magistrů. Ostatně povědomí, že vysokoškolák je až magistr, se drží v celé společnosti.             Už ne. Působím na Fakultě humanitních studií a z našich bakalářů není nikdo ne deset let, co existujeme, jsme měli na pracovním úřadě asi dva absolventy. * LN Není to ale proto, že velká část vašich absolventů jde studovat dál?             Ano. Něco přes polovičku jde dál. To je hodně. My jsme si původně mysleli, že tak třetina. Jenže dnešní systém je nastaven tak, že se hlava nehlava zvyšuje počet studen znamená pro školu humanitního směru třicet tisíc státní dotace, školy se nafukují, berou k příspěvek na studenta i úroveň se ovšem snižuje. * LN Je masifikace vysokoškolského vzdělání, k níž nedošlo zdaleka jen u nás, ale praktick Evropě, v zásadě správný trend, nebo je to chyba?             Já to beru tak trochu jako přírodní jev. Pro nás akademiky je to zadání. Proto na světě, nemá smysl se proti tomu stavět, ale o to důležitější je studium rozdělit a opra diferencovat. Bakalář podle mne nemá být příprava k určitému studiu. To musí být poměrně š si student našel, jakým směrem se vydat dál. * LN Ministerstvo školství se teď snaží ekonomickými nástroji snižovat počet magistrů. A t kvalitu a zaměření školy. Myslíte si, že existuje způsob, jak změřit kvalitu školy?             To, která škola je kvalitní a která ne, se ví. * LN Takže počítání profesorů, docentů a publikací je zbytečné?             Já bych spíš řekl, že „kafemlejnek“ na publikace je sice velmi hrubé měřítko, měřítko to je. * LN Takže vůči němu nemáte námitky?             Mám. Potíž je, že financování je nastavené tak, že žádná škola bez vědy nepřež musí aspoň předstírat. Z toho vzniká obrovská inflace publikací, které nikdo nečte. Takže něco jiného než počítání vědeckých publikací, budu rád, ale zatím nic lepšího není. * LN Máte z Fakulty humanitních studií, kde působíte, dojem, že se zhoršuje úroveň student             Těžko říct. Já bych to netvrdil, my ovšem máme štěstí, že si můžeme z uchazečů protože je jich hodně. Přijímáme tak každého třetího - a ještě polovička pak odpadne. Ale přednáším na některých regionálních univerzitách, mám dojem, že těch osmdesát budoucích fi až zazvoní. * LN Takže vy jste také létající profesor?             Ne, já nemám žádné další úvazky. Mluvím o jednotlivých přednáškách, když mě po * LN Co říkáte věcnému záměru zákona o vysokých školách? Je v něm něco vysloveně špatně?             Ano. Jednak je otázka, proč se musí dělat nový zákon. To, co nás opravdu pálí, novelou a lepším fungováním ministerstva. Dneska v zákoně máme paragraf, že závěrečné prác zveřejňovat. Kdyby to ministerstvo vymáhalo, tak žádná Plzeň nemohla vzniknout. * LN Nový zákon je ale hlavně o řízení univerzit. Má do něho více vstupovat rada školy, a zvenčí?             Rady jsou podle mého velký omyl. Autoři si od nich slibují něco, co nemohou sp strana, školy, se zase příliš bojí, že by se něco zásadně změnilo. * LN Nezměnilo?             Viděl jsem, jak fungují boardy v Americe. To je něco jako grémium fandů té ško vybírá, kdo by jí nejvíc pomohl. * LN No právě, to je dobré, ne?             Tam v radách působí úspěšní a bohatí lidé, kteří jsou za vodou, vidí v tom svo snaží se ze všech sil škole pomoci. Takoví se u nás těžko najdou. Byl jsem ve správní radě školy, ta dnes hlídá hlavně nakládání se školními nemovitostmi. Dělá to vcelku dobře, ale nemůžou věnovat, nemají na to čas, sejdou se dvakrát do roka a do provozu školy nevidí. Ne že kdyby do rady přišel hodně cílevědomý člověk, ostatní snadno takříkajíc ukecá. Může způ * LN Jak se díváte na to, že by rektor vzešel z výběrového řízení?             Ptám se, kde by vzal autoritu, kterou dnes má díky tomu, že je volený senátem? shora“ by musel vládnout silou a to je pro školu neštěstí. * LN Nebyl by to tak docela rektor shora. Navíc nový zákon má roli rektora spíše posílit n Zatím je to tak, že rektor má odpovědnost, ale rozhodovací pravomoci drží senát, který nao odpovědnost.             Není to tak zlé. Ano, jsou rektoři nebo taky děkani, kteří se se senátem hádaj možnost než mu trochu přistřihnout pravomoci. Ale kdyby se s ním naučili jednat a zacházet velkou oporou. * LN Je ale známo, že studenti se o chod a blaho školy ve skutečnosti moc nezajímají. Osta senátu se moc nezúčastňují. A ani jejich zástupcům nejspíš nejde příliš o budoucnost školy nějakou dobu opustí.             To je pravda. Ale když jsem byl předsedou senátu, sedl jsem si s nimi před kaž hodinku dvě a bylo všechno jinak. Ani jako děkan jsem neměl se senátem žádné problémy, nao jsem v něm oporu i radu. Že k senátním volbám chodí málo studentů, může být nebezpečné. Už aby počet studentských zástupců v akademickém senátu závisel na volební účasti. Kdyby voli studentů, byl by tam třeba jen jeden. * LN Zajímavá myšlenka, ale podívejme se ještě na další body chystané reformy školství. Co by profesura měla být spojená s funkčním místem?             Proti tomu nemám námitky, docela by se mi to i líbilo. Jenže tím důležitější b a všechny tyhle choulostivé věci jsou ve věcném návrhu zákona naznačené jednou dvěma větam * LN A co akreditace? Souhlasíte, že by se měla akreditovat instituce namísto stovek a tis programů?             To je asi dobře. Důležitá je ovšem kontrola. Čas od času by si měla akreditačn třicet diplomek z nějakého oboru včetně posudků a najmout tři lidi, aby to přečetli a poso třeba i pořadí. To by úplně stačilo. * LN Co školné?             Zdá se mi, že rozumně malé poplatky za studium, jako mají některé spolkové zem snad i správná cesta. Školné na veřejných univerzitách by ale rozhodně nesmělo vyrůst tak nějakých 300 tisíc korun za rok, to je velký malér. Nejdražší americké nestátní univerzity dvakrát tolik, ale na Harvardu polovina studentů školné neplatí, z českých studentů nikdo. těžké se tam dostat. * LN A co půjčky studentům? Líbí se vám ta myšlenka?             Systém půjček mi přijde hodně složitý a obávám se, že návratnost bude malá. A absolvent bude mít další dobrý důvod, aby si řekl „děkujeme, odcházíme“. Navíc za tím vidí státní prostředky dosáhly i soukromé školy. * LN Soukromá škola by státní příspěvek podle vás dostávat neměla?             Určitě ne v době, kdy je na veřejných školách míst až až a peněz stále méně. U která se chápe „podnikatelsky“ a nemá valnou úroveň. Znám tu jen dvě tři světlé výjimky. * LN Řeknete které?             Nechci jmenovat, protože neznám všechny a nechci někomu ublížit. * LN Není to ale tak, že prostě znáte blíž dvě soukromé vysoké školy a ty se vám nezdají š někdo zná jiné dvě tři a taky se mu nezdají špatné. Možná je to klišé, říkat, že soukromé špatné. Není pak nespravedlivé dávat příspěvek ze státního rozpočtu na studenta jen veřejn             Znám podstatně víc soukromých škol a jedna soukromá škola, o které mluvím, je lépe než my. * LN Vždyť žije jenom ze školného.             Ale to je v daném případě vyšší než státní příspěvek na stejný obor, jaký dost filozofická fakulta veřejné univerzity. * LN Jak vnímáte roli studentů ve společnosti? Mívají většinou pravdu, když proti něčemu p             To bych netvrdil. Ale z Týdne neklidu jsem měl velkou radost, protože to nebyl třeba Karlova univerzita se podivuhodným způsobem probudila a dala dohromady. * LN Jaká část studentů se podle vašeho odhadu protestních akcí zúčastnila?             Řekněme desetina. Nebylo to všude stejné. Mluvím hlavně o Filozofické fakultě FAMU, kde jsem taky byl, to bylo vyloženě vlažné. * LN Řekněte, pane profesore, jste taky ze všeho znechucen? Kdekdo se tváří, že nikdy neby dnes...             Kdepak, vůbec ne. Ta znechucenost pramení z toho, že si lidé stále ještě nezvy média ukazují téměř výhradně negativa. Mnozí sedí u televize a myslí si, že se tu děje jen v televizi. Stačí se projít nebo i podívat z okna, dívat se vlastníma očima. Politika je b peníze, a tak přitahuje i všelijaká podivná individua. Skandály jsou ovšem hnusné, ale chv nějaký praskne. Kdyby bylo ale všechno prohnilé a kdyby všichni lhali a kradli, vypadalo b jinak. *** Profil JAN SOKOL (* 1936) Je filozofem a vysokoškolským pedagogem. V Tošovského vládě (199 školství, v roce 2003 pak protikandidátem Václava Klause v prezidentských volbách. Přednáš zahraničních univerzitách. V současné době je proděkanem Fakulty humanitních studií UK.