Jak jsme prošli akreditací

3.4.2012    Lidové noviny    Strana 37    Akademie

MOJE ZKUŠENOST

Institucionální akreditace naší fakulty nebyla formální či nenáročná a nelze ji považovat za důkaz „jánabráchismu“, popisuje v LN Radka Wildová, děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

V posledním období byla v médiích publikována řada polarizovaných názorů a hodnocení dotýkajících se činnosti a vydaných stanovisek akreditační komise. Zveřejněna byla též vyjádření zcela útočná včetně útoků v rovině osobní.

            Pomineme-li tuto rovinu, lze za vážné považovat především zpochybňování nezávislosti a objektivity akreditační komise i vlastního způsobu a náročnosti procesu hodnocení činnosti vysokých škol a kvality akreditovaných činností. Mým záměrem není polemizovat s těmito názory a hodnoceními, ale „pouze“ podat vlastní svědectví.

            Jako děkanka instituce, která v nedávné době prošla institucionální akreditací, považuji za potřebné sdělit, jak tato procedura probíhala a jak byla náročná.

            Proces institucionální akreditace započal pro fakultu v květnu 2010, kdy obdržela příslušné vyrozumění o rozhodnutí provést její hodnocení s cílem komplexně posoudit kvalitu akreditovaných činností fakulty, přičemž bylo deklarováno, že hodnocení bude primárně vycházet ze sebehodnotící zprávy. Současně obdržela fakulta podrobné „Podklady pro hodnocení a zpracování hodnotící zprávy“, strukturované do několika oblastí zahrnujících oblast vzdělávací a vědecké činnosti, akademických pracovníků, studentů a absolventů, administrativy a organizace, vnitřního hodnocení fakulty i pozice fakulty v rámci univerzity. V každé z těchto oblastí bylo požadováno též podrobné zdůraznění silných a slabých stránek.

            Na základě těchto podkladů probíhaly na fakultě do října 2010 víceúrovňově autoevaluační a evaluační aktivity, které vyústily ve zpracování „Hodnotící zprávy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze“, odevzdané v listopadu 2010. Zprávu v rozsahu 150 normostran doplňovalo 17 příloh a publikována též na webu.

Zkoumali i závěrečné práce Pro hodnocení fakulty jmenovala akreditační komise účelovou pracovní skupinu sestávající z jedenácti jejích členů. Ta pak vycházela nejen ze sebehodnotící zprávy a jejích příloh, ale i ze studijního informačního systému fakulty a dalších materiálů, včetně analýzy závěrečných prací, a též z poznatků získaných při hodnotící návštěvě skupiny na fakultě, která se uskutečnila v březnu 2011. V jejím rámci proběhla jednání s vedoucími zaměstnanci, učiteli fakulty i s náhodně vybranými studenty. Následovala další fáze kontroly závěrečných prací.

            Počátkem dubna 2011 byla generována zpráva pracovní skupiny a po jejím projednání v akreditační komisi za přítomnosti zástupců fakulty a univerzity byla zveřejněna Zpráva akreditační komise o hodnocení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

            Zpráva se analytickým způsobem zabývá jednotlivými oblastmi hodnotící zprávy a obsahuje též závěry a doporučení pro vedení univerzity a fakulty, včetně termínů kontroly jejich plnění, a závěry k akreditaci studijních programů. Akreditační komise zde vyjádřila souhlas s prodloužením platnosti akreditace všech bakalářských a magisterských studijních programů fakulty na dobu šesti let. Rozhodnutí o akreditaci doktorských programů bylo součástí hodnocení doktorských studijních programů, které se paralelně uskutečnilo od ledna do dubna 2011.

            Obsah zprávy byl dále projednáván ve vědecké radě a akademickém senátu a promítl se jak do dlouhodobého záměru fakulty a dalších koncepčních dokumentů, tak i do zkvalitnění dotčených činností fakulty.

            Závěrem bych chtěla konstatovat, že popisovaná institucionální akreditace vskutku nebyla formální či nenáročná a naprosto ji nelze považovat za důkaz onoho „jánabráchismu“ nebo akreditačního procesu „v řádu minut“. Ba naopak byla dle našich zkušeností ve všech jejích fázích otevřená, v procesech rozhodování demokratická a ve výsledném hodnocení zcela objektivní.

***

Původně jsme chtěli k tomuto kladnému hodnocení práce akreditační komise otisknout i protiváhu. Ti, kdo vyslovují nespokojenost s prací akreditační komise, však svorně tvrdí, že si kritiku tohoto orgánu nemohou dovolit, protože by už nikdy nedostali potřebnou akreditaci.