Více regulace, či rozhodování klienta? ****************************************************************************************** * Více regulace, či rozhodování klienta? ****************************************************************************************** 10.4.2012    Lidové noviny    Strana 20    Akademie, autor:   JIŘÍ MALÝ        Za nekvalitním vysokoškolským vzděláním stojí nárůst počtu soukromých škol, říkají mnozí. nezmíní, že na ně odchází jen 14 procent z celkového počtu studentů v Česku. Společnost nebo ekonomika založená na znalostech je ambiciózní vize obsažená v různých evr mezinárodních dokumentech. Její součástí je rovněž požadavek na zvyšování podílu vysokoško lidí v populaci.             Také Česká republika kráčí na cestě ke znalostní společnosti. Otevřela stavidl terciárního vzdělávání a výsledkem bylo zdvojnásobení počtu vysokoškolských studentů v pos letech – z 200 tisíc na 400 tisíc. To umožnilo vyhovět zvýšené poptávce po vysokoškolském požadavkům evropských a mezinárodních hodnocení.             Stinnou stránkou tohoto způsobu utváření ekonomiky založené na znalostech je u kvantitativních kritérií před kvalitativními. S růstem počtu vysokoškolských studentů postupně klesaly nároky u přijímacího řízení na vy Zaměstnavatelé poukazují na snižující se kompetence absolventů vysokých škol.             Začal se proto hledat viník snižující se kvality vysokoškolského vzdělávání. A mimo jiné v rychlém nárůstu počtu soukromých vysokých škol. Poukazuje se na to, že placení motivuje soukromé vysoké školy k tomu, aby přijímaly co nejvíce studentů a nechaly jich co absolvovat, aby maximalizovaly příjem ze školného. Tato argumentace však zcela opomíjí sku soukromých vysokých školách studuje pouze 14 procent z celkového počtu vysokoškolských stu republice.             Většina, 86 procent studentů, je přijata na veřejné vysoké školy. Veřejné vyso absorbovaly tři čtvrtiny přírůstku studentů za poslední desetiletí. Veřejné vysoké školy t finanční příspěvky a dotace především podle počtu studentů, takže i ony mají zájem přijmou studentů a nechat jich co nejvíce studium dokončit. I ony jsou součástí problému.             Jak z této situace ven? Prozatím se jde cestou zpřísňování regulace na trhu te vzdělávání. Vysoké školy musí k udělení a udržení akreditace vyhovovat sadě různých kritér bohužel jen kvantitativních či formálních, jako jsou počty docentů a profesorů, velikost p pedagogů a podobně. Jak úzká je souvislost těchto kritérií s kvalitou výuky, není příliš j souvislost podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci s úspěšností přechodu ke znalos Dopady zpřísňování regulace na trhu terciárního vzdělávání přitom více pociťují soukromé v protože podobu regulace nejsilněji ovlivňuje dominantní účastník trhu – veřejné vysoké ško zvyšování kvality výuky, kterou však přísnější regulace založená na kvantitativních či for kritériích přinést nemusí, se tak odehrává boj o další přerozdělení trhu terciárního vzděl veřejnými a soukromými vysokými školami, navzdory tomu, že tržní podíl těch druhých je níz nevzrůstá.             Protože je to situace nedůstojná akademického prostředí, možná by bylo lepší p uzdu regulace, případně pozměnit její obsah a dát více prostoru rozhodování klientů – stud schopni sami posoudit, kterou vysokou školu, ať již veřejnou, nebo soukromou, si vybrat, z se jim dostává také zpětné vazby od zaměstnavatelů, s absolventy jakých vysokých škol jsou jakými nikoli. Je to sice delší cesta k selekci mezi lepšími a horšími vysokými školami, a poskytnout lepší výsledek. Současná podoba regulace se snaží něco rychle rozhodnout za kli regulátoři jsou jen lidé. Ať proto nevodí studenty za ruku. Chceme přece jít ke společnost znalostech, nikoli ke společnosti nesamostatných, nemyslících nevzdělanců. *** Pod pláštíkem zvyšování kvality výuky se odehrává boj o další přerozdělení trhu mezi veřej vysokými školami O autorovi| JIŘÍ MALÝ, NEWTON College Autor je ředitelem Institutu evropské integrace při Reakce a připomínky k příspěvkům v rubrice Hydepark posílejte na adresu akademie@lidovky.c