Dva důvody, proč nesmí soukromé peníze rozhodovat na akademické půdě ****************************************************************************************** * Dva důvody, proč nesmí soukromé peníze rozhodovat na akademické půdě ****************************************************************************************** 24.4.2012    LIBERECKÉ LISTY    Strana 10    Liberecké listy, autor: Jaroslav Čížek        Co si to na těch vysokých školách dovolují? Rektální alpinismus aneb Neposlušné odstavíme V Liberci se v praxi projevilo nebezpečí možného vlivu na chod státních vysokých škol. Dva příklady ukazují, oč by se mohli případní sponzoři škol a politici snažit. Jen poustevník žijící kdesi v šumavských hvozdech by nevnímal realitu posledních měsíců. V iniciativa za druhou, protesty v ulicích se stávají běžným jevem. Příčiny tohoto stavu roz některými osobnostmi Liberecka na jiném místě vydání, v Senátu Listů.             I tento stav je ale příčinou hysterického chování mocných finančních a korporá některých politických stran. Kdyby mohly, nejraději by si všechny koupily nebo zahnaly do na kritiky a volí metody zastrašování a dávání najevo, jak moc mocní jsou.             Zatím tato taktika, jak si udržet vliv a moc, platí jen částečně, ale co bude přerůst v cosi, co by z vlivných a mocných vytvořilo absolutně nedotknutelné? A mohli by s na začátku, formováním správných názorů mladé generace už na vysokých školách. Stačí, když vliv. Jak?             Třeba postupným zkomercionalizováním vysokých škol. Začátek tohoto neblahého j vysledovat ve snahách zavedení školného a ve snahách přivést do vedoucích orgánů VŠ soukro sponzory. Tak by se dal postupně vybudovat vliv určitých skupin na výběr vyučujících profe by mladým lidem vtloukali do hlav, a jak by vytvářeli jejich světonázor. Zdá se to přitažené za vlasy? Připomíná to ideologické tažení vládnoucí strany z dob minul dedukce má svá opodstatnění dokládají dva případy ze začátku letošního roku. Dva případy, neměly v polistopadové historii českého vysokého školství precedent. Diletanti proti archi centrum Liberce bylo v posledních letech téměř zlikvidováno neúměrnou výstavbou nákupních Listech psali mnohokrát, a uváděli jsme i důsledky, které to do budoucna nese.             Likvidace přirozeného centra života v ulicích Pražská a Moskevská, likvidace m je zřejmá už nyní. Nejvíce k tomu přispěla dostavba obchodního domu Forum, která navíc nec zasáhla do tváře dolního centra Liberce, zkazila jedinečný výhled na Ještědský hřeben a zn dojem z architektonicky zajímavé první části Fora.             Právě podobné kritiky se dopustil v knize Střed Liberce v proměnách staletí ko Technické univerzity Liberec. A to neměl dělat.             Poštval proti sobě nejvlivnějšího libereckého architekta Radima Kousala, který architektonicky zodpovědný za současnou tvář Fora. Hádka mezi studenty a pedagogy TUL a ar Kousalem vypukla už při představení knihy v únoru. Nutno říci, že drtivá většina přítomné jasně panu architektovi najevo, co si o současné podobě centra města myslí.             Radim Kousal odbornou monografii nese jen velmi těžko. Raněná ješitnost a zpoc lukrativní zakázky dostoupily té míry, že neodolal a napsal stížnost rektorovi TUL.             Autory studie označuje za nevzdělance a diletanty, text za bulvarizující a pln Naznačuje, že studie byla vytvořena na objednávku a neštítí se takových výrazů jako je „re horolezectví“. Pan architekt Kousal musel být tedy notně naštván…             Na závěr vyzývá rektora TUL, aby dohlédl na to, aby podobné práce na univerzit a žádá opatření, která tomu zamezí.             Reakce rektora Zdeňka Kůse na sebe nenechala dlouho čekat. Mimo jiné pan rekto se nedomnívám, že vše nové, co bylo v Liberci postaveno, je skvělé a funkční a stejně tak všech budov, které byly v nedávné minulosti zbourány.             Vážený pane architekte, doby, kdy bylo možno člověku vnucovat jediný takzvaně jsou naštěstí pryč a já věřím, že se nevrátí. Nemám vůbec v úmyslu bránit studentům a mlad aby vyjádřili svůj názor na stavby, které nás v Liberci obklopují. Zejména, když se jedná jejichž vzhled či funkčnost není dnešní názor nejen laické, ale i odborné veřejnosti zdale Ať už je jejich autorem kdokoliv.“ K této odpovědi není žádný komentář třeba. Rebel na Univerzitě Karlově             Druhým případem, jak napsaným přes kopírák, je třístránková stížnost společnos na doktora Jaromíra Baxu, někdejšího ekonomického náměstka exprimátora Jana Korytáře. Jaro doktorandem Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a vyučujícím na katedře makroekonomi             I Jaromír Baxa si dovolil kritizovat „mocné“. Přesně před rokem zveřejnil stud Propojení politiky a businessu: Liberec a Syner, kde poukazuje na propojení stavební spole za ODS a na další souvislosti s realizacemi veřejných zakázek.             Tento materiál vznikl v době jeho působení na liberecké radnici a jakkoliv by Syneru přáli, nikdy jej nespojoval se svým působením na UK, stejně jako s tím nikdy nespoj politickou či občanskou angažovanost.             Také v tomto případě Syner označuje studii za diletantskou, špatnou, nehodnou školy, bezduchou a bezobsažnou slátaninu. Firma neopomíjí vyzvednout svojí ekonomickou síl jak významným zaměstnavatelem je. Jednatelé Syneru Martin Borovička a Petr Myška mají důvo kvalitě absolventů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, kde Baxa působí. Celou obsáh která nepostrádá charakter kádrového posudku, se line akcent na propojení občanských aktiv s jeho působením na univerzitě.             Syner naznačuje, že Baxa nemá na univerzitě co dělat a podotýká, že jako jedna stavebních společností u nás je nadále připravena své pochybnosti o jeho kvalitách s vysok komunikovat. Naznačuje též, že setrvání Jaromíra Baxy na UK se neslučuje se snahou této in klubu prestižních vysokých škol Evropy.             Rektor Univerzity Karlovy v Praze odpověděl jednatelům Syneru na začátku březn Baxa se ve svých komunálních funkcích angažuje jako soukromá osoba, nikoliv jako člen akad UK … Využívá tedy svých zákonných práv…., příliš nerozumím tomu, proč jsem adresátem tohot Vyslovujete pochybnosti nad úrovní některých studijních programů Fakulty sociálních věd UK absolventů… Protože Vaše zpochybnění je „založeno“ výhradně na osobě PhDr. Jaromíra Baxy, dalšího odmítnout,“ píše ve své odpovědi rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl.             Ani v tomto případě není moc co dodat. Jen tolik, že zatím podobné snahy ovliv vysokých škol nemají šanci na úspěch. I z těchto důvodů vyhlásili studenti Týden neklidu, odborářské demonstraci v Praze, i proto vznikla iniciativa ProAlt.