Zápisné bude nejspíš už letos, na jeho zavedení stačí půl roku

12.4.2012, Rubrika: Česko, Strana: 4, Autor: Julie Daňková, Markéta Kubicová, Téma: Ostatní

Úsporná opatření vlády Dopad chystaných změn

Zápisné může začít fungovat po drobné změně v zákoně Část vybraných peněz by školy měly použít na stipendia

Vysokoškoláci by se měli pomalu začít rozhlížet po výnosnější brigádě než loni. Léta, kdy jim studijní referentky rozdávaly potvrzení o studiu zadarmo, končí.

Na podzim tak do poslucháren univerzit budou moci zasednout až po zaplacení zápisného ve výši 3000 až 3500 korun za semestr. A to bez ohledu na to, zda chodí na techniku nebo přírodovědu. „Zápisné bude blízké nebo stejné pro všechny školy a univerzity,“ upřesnil včera svou představu premiér Petr Nečas.

Předseda vlády tak vlastně pohřbil představu, že zavedení školného vyžaduje úplně nový vysokoškolský zákon, o jehož prosazení se české vlády snaží už přes deset let. „Využijeme toho, že ve sněmovně jsou otevřeny některé zákony s tím, že projdou prvním čtením. Nebude to s vysokou pravděpodobností vládní, ale poslanecký návrh,“ uvedl Nečas. O detailech bude ještě jednat s koaličními partnery.

TOP 09 chystá revizi stipendií Ti už hlásí, že se zápisným nebudou mít problém, pokud jeho část půjde do stipendijního fondu školy. S tím premiér počítá, ale TOP 09 by ráda tuto příležitost využila pro zrevidování fungování stipendií na českých vysokých školách.

„Jsou tam naprosto nesystémové položky,“ říká poslankyně Anna Putnová (TOP 09), která působí jako děkanka Podnikatelské fakulty Vysokého učení technického v Brně. „Například podpora ubytování studentů je dnes ze třiceti procent zneužívaná. Studenti ji dostávají ne proto, že by byli sociálně slabí, ale proto, že bydlí patnáct kilometrů za územím, na které se podpora nevztahuje,“ uvádí příklad.

Putnová ovšem nevidí příliš reálně, aby školy začaly inkasovat zápisné s úderem nového akademického roku. „Tak brzké zavedení mi docela vyrazilo dech,“ komentuje premiérovy ambice.

V tom, aby s třítisícovým poplatkem za zápisné přispívali do rozpočtu školy všichni současní studenti, ale podle Putnové žádný problém není.

„Už nyní jsme schopní od studentů získat na různých mikroplatbách stovky a tisíce korun. Je pravda, že by zápisné musely odsouhlasit akademické senáty a musely by se k tomu vyjádřit i všechny zainteresované skupiny,“ vysvětluje děkanka Putnová, jak najednou zpoplatnit studium pro každého zapsaného studenta.

Pokud by tedy akademické senáty univerzit zápisné odhlasovaly, podle Putnové by jej studenti mohli začít platit už v únoru 2013.

Školy nevidí problém A zástupci vysokých škol budou zřejmě ti poslední, kdo by nové poplatky blokoval. „Zavedení zápisného ani výše, která je aktuálně diskutována v médiích, není z pohledu naší univerzity problém. Vedení univerzity ale nemá žádné další informace, jak bude zápisné vybíráno, kdo bude rozhodovat o jeho výši a na jaké účely bude možné peníze použít,“ říká rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Beka.

Ke zpoplatnění vysokoškolského studia v Česku tedy stačí, když se do vysokoškolského zákona dostane jeden odstavec o poplatcích spojených se studiem. „Novelizace by musela jasně stanovit režim zápisného, jinak by platilo obecné pravidlo, že to jde do stipendijního fondu,“ vysvětluje náměstek pro legislativu na ministerstvu školství Jiří Nantl, podle kterého by se úprava zákona dala do podzimu stihnout.

Podle rektora Univerzity Hradec Králové Josefa Hynka chce vláda zápisným kompenzovat propady po škrtech. Jen letos totiž musejí VŠ ušetřit 600 milionů korun. „Vysoké školy byly už letos poměrně výrazně kráceny v rozpočtu. S úspornými opatřeními bude propad v rozpočtu příští rok ještě větší. Proto asi vláda tolik spěchá se zavedením zápisného,“ říká.

***

Už nyní jsme schopní od studentů získat v různých mikroplatbách stovky a tisíce korun. anna putnová poslankyně TOP 09 a děkanka Podnikatelské fakulty VUT Brno

Kolik studenti veřejných VŠ zaplatí? Zápisné by se mělo platit už od příštího akademického roku. Zatím není jasné, zda se bude týkat všech studentů nebo jen těch, kteří nastoupí do 1. ročníku.

Roční rozpočet veřejných VŠ

Zdroj dat o počtu studentů: ČSÚ, akademický rok 2010/2011

Nečasův balíček Vyšší DPH Od roku 2013 se zvednou obě sazby DPH, a to na 15 a 21 procent. Ruší se původní plán, že by byla jen jedna sazba 17,5 procenta. Příští rok chce vláda díky tomu vybrat o 16,3 miliardy korun víc, v dalších dvou letech dokonce 18, resp. 19 miliard. Vyšší daně z příjmu Daňová reforma, která začne platit v lednu 2014, už nepočítá se superhrubou mzdou. Daň z příjmu fyzických osob měla být 19 procent, vláda se teď ale dohodla, že sazba bude 20 procent, což více odpovídá dnešnímu stavu. Rozpočet díky tomu ročně naroste o 8 až 9 miliard korun. Menší důchody V letech 2013 až 2015 porostou důchodcům renty méně, než byli dosud zvyklí. Už to nebude o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd, ale o třetinu inflace a třetinu mezd. Zatímco podle stávajícího vzorečku by seniorům v průměru stouply důchody v lednu 2013 o 428 korun, nově to bude jen o 156 korun. Úspory státu budou velké - příští rok 9,5 miliardy, pak 15 miliard a v roce 2015 dokonce 21 miliard. Poté se systém vrátí ke stávající valorizaci. Výdajové paušály V Česku působí více než milion živnostníků. Všech se dotknou dvě úpravy, které naplánovala vláda: přijdou o slevu na dítě a o slevu na manželku či manžela. Ti, kteří uplatňují 40, resp. 30procentní paušály, budou mít strop dva miliony korun tržeb, nad tuto částku už budou muset vést účetnictví. Bude to platit od ledna 2014. Solidární příspěvek Lidé, jejichž plat převyšuje čtyřnásobek průměrné mzdy, zaplatí vyšší daně. Suma nad 100 tisíc korun, což je limit pro sociální pojištění, bude zdaněna 7 procenty. Změna bude platit od roku 2013 do 2015 a vláda si slibuje, že rozpočet díky tomu nabobtná ročně o zhruba dvě miliardy korun. Uhlíková daň Lidé, kteří k topení používají uhlí nebo topné oleje, budou od roku 2014 platit speciální daň za vypouštění oxidu uhličitého. Vláda tím chce první rok získat 5 miliard, další rok až 6 miliard. Pracující důchodci bez slev Lidé, kteří se rozhodli pracovat i poté, co dostali důchod, si dosud mohli uplatňovat slevu na dani za poplatníka 24 tisíc korun ročně. To od roku 2013 skončí, stát tak ročně získá 1,8 miliardy navíc. Spojení úřadů Vláda chce zrušit či spojit desítky úřadů a institucí, podle propočtů ministra financí se tím ušetří kolem 12 miliard korun. Největší část padá na ministerstvo školství, které by mělo optimalizací regionálního školství ušetřit šest miliard. Vyšší daň za víno Víno je na rozdíl od jiného alkoholu zdaněno mnohem méně, nově by se mělo platit víc - 10 korun za litr. V roce 2014 to rozpočtu přinese 1,3 miliardy, v roce 2015 1,5 miliardy. Drobní vinaři budou i nadále platit menší daně. Daň z prodeje nemovitosti Při prodeji nemovitosti se dosud státu odváděla tři procenta jako daň z transakce, od roku 2014 by poplatek měl stoupnout na 4 procenta.