K Radaně Königové svážely sanitky desítky let těžce popálené a ona je vracela ze sálu zpět do života. Jan Trachta dělal něco podobného v polních podmínkách: více než šestsetkrát operoval na misích v Kongu nebo na Haiti. Michal Dubský zase usilovně pracuje na tom, aby se pod skalpel pacienti vůbec nedostali – místo amputací používá kmenové buňky.

Obec Zahrádky by ráda viděla zámek v bývalé kráse. Starosta Ladislav Chvojka však ví, kolik peněz by jeho rekonstrukce stála a jak složité by bylo sehnat je. Půl miliardy korun by znamenalo velké sousto jak pro Karlovu univerzitu, tak i pro kohokoliv, kdo by od ní vyhořelou památku koupil. Roční příjmy univerzity činí sedm miliard korun.

Školné neprošlo, ale za vysokou školu se platit bude. Každý dá za studium minimálně několik tisíc korun. Pokud by si studium prodloužil nebo chtěl studovat další univerzitu, půjde podle premiéra Petra Nečase dokonce o desítky tisíc.

Klíčovým prvkem nového způsobu financování vysokých škol mají být studentské půjčky a granty. A zatímco školné, respektive systém studijních poplatků už získal poměrně jasné obrysy, jak budou fungovat bankovní úvěry, se moc netuší. Bude to jeden z hlavních úkolů pro nástupce Josefa Dobeše (VV) v křesle ministra školství.

To, co v posledním záchvatu xkrát předělávané vysokoškolské reformy neprošlo Josefu Dobešovi, možná projde premiéru Nečasovi. Jeho představa o spolufinancování vysokoškolského studia samotnými studenty se totiž od poslední varianty předložené koncem února exministrem školství neliší.

Dnes již bývalý ministr školství Josef Dobeš se vyrovnává s tím, co nazývá projektem rozbití Věcí veřejných, i s tím, že ho kolegové nepodpořili v boji za platy učitelů.

Která škola je nejlepší? Jak jsou na tom s kvalitou vysokoškolského vzdělání jednotlivé země?V médiích a v odborných publikacích ve světě, ale i u nás se stále častěji objevují různé mezinárodní žebříčky hodnotící a srovnávající úroveň a kvalitu jednotlivých vysokých škol. Je to přirozený důsledek globalizačních procesů, které vysokoškolské soustavy jednotlivých zemí postupně propojují do celosvětového komplexu, a vytvářejí tak konkurenční prostředí na celosvětovém „vysokoškolském trhu“.

Profesor Jan Sokol není jen proděkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Pedagog a známý křesťanský filozof je zároveň jednou z přirozených autorit současnosti. Proto nás zajímalo, jak se dívá na vření kolem vysokých škol, ale nejen na ně.

Institucionální akreditace naší fakulty nebyla formální či nenáročná a nelze ji považovat za důkaz „jánabráchismu“, popisuje v LN Radka Wildová, děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V posledním období byla v médiích publikována řada polarizovaných názorů a hodnocení dotýkajících se činnosti a vydaných stanovisek akreditační komise. Zveřejněna byla též vyjádření zcela útočná včetně útoků v rovině osobní.

Kancléřka Angela Merkelová spolu s premiérem Petrem Nečasem přednášela na pražských právech. Někteří studenti si ale stěžovali, že pro ně nebylo dost vstupenek.

700 zaměstnanců, 3,5 tisíce studentů a zhruba miliardový rozpočet - to jsou základní data Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, a to všechno bude muset zvládnout nový děkan této fakulty, který vzejde z voleb v půli dubna. Až doposud jde vlastně o standardní situaci v akademické instituci. Na matfyzu je ale zajímavé to, že jedním ze dvou kandidátů na nového děkana je muž s datem narození rok 1986, začíná Dvacet minut Radiožurnálu, přeji vám dobrý poslech. Tomáš Jirotka, absolvent a kandidát na post děkana na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Dobrý den.

Brněnští studenti boj proti ministerským návrhům reformy vysokého školství nevzdávají. Od šestnáctého dubna opět uspořádají týden protestů.

Studentům se nelíbí plánované snižování počtu členů akademického senátu či nevyjasněný systém školného. „Na pondělí připravíme happening a na středu demonstraci.

Eutanazie byla hlavním volebním hitem Liberální reformní strany v posledních parlamentních volbách, jejíž nejznámější představitel, bývalý senátor Zlatuška, ji chce aplikovat na těžce zkoušenou Fakultu právnickou Západočeské univerzity v Plzni. Rychlou eutanazii plzeňských práv považuje Zlatuška za nejúčinnější terapii „nemocného“ jména Západočeské univerzity (Jak znevěrohodnit dvě fakulty najednou, LN 29. 3.).

Názory na některé věci máme rozdílné, to nám ale nebrání v přátelství a v dobrých vztazích, tak by šlo jaksi v kostce shrnout dnešní jednání německé kancléřky Angely Merkelové v Praze, s premiérem Petrem Nečasem se navzájem ujistili, že přestože mají Praha a Berlín odlišný postoj třeba k jaderné energetice nebo k evropské úmluvě o fiskální unii, tak vztahy obou zemí jsou teď velice dobré, návštěvu německé kancléřky sledovala celý den naše zpravodajka v Berlíně, ale teď se mnou ve studiu v Praze, Klára Stejskalová. Dobrý den.

Je česká věda v mezinárodním srovnání skomírající, nebo nadprůměrná? Tři čeští vědci – František Foret, Marek Minárik a František Švec –, kteří dlouhodobě pracovali nebo pracují v USA, hovoří o svých zkušenostech.

Uvolněnou, přesvědčivou a hovořící spatra – takovou včera Angelu Merkelovou zažil 400 studenty zaplněný sál Collegium Maximum Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s českým premiérem Petrem Nečasem se s nimi podělila o své vize budoucí Evropy i hodnocení nynější situace, kdy si Unie, ale i kontinent nevedou tak, jak by si mohly vést.

Možnosti studia a stáží v EU bude propagovat nová kampaň, studentům představí nabídku nejrůznějších vzdělávacích programů. Na školách se tak objeví plakáty připomínající slavné absolventy evropských univerzit, na vybraných školách se také budou konat besedy s těmi, co už na podobný pobyt do zahraničí vyjeli. Do loňského roku tak v rámci projektu Erasmus učinilo na 50.000 Čechů, tito lidé pak také lépe najdou práci, upozornil Karel Barták z generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise.

Přilákat na české vysoké školy zahraniční akademiky není snadné a Česko zatím spíše tápe, jak na to. Schází peníze i lepší podmínky. Devadesát milionů pro pětadvacet zahraničních doktorandů získala z evropských fondů Západočeská univerzita v Plzni.

Osmimetrová májka ode dneška zdobí centrum Prahy, jejím vztyčením studenti zahájili měsíc oslav studentstva. Strom bude ve Vodičkově ulici stát do 4. května, kdy jej průvod odnese do Stromovky na oslavy Majálesu. Během studentského měsíce se budou kandidáti na krále Majálesu z pěti pražských vysokých škol představovat studentům, konat se také bude řada kulturních akcí.

Studijním pobytem na univerzitě ve Washingtonu si čtyřiadvacetiletá Jana Novotná splnila svůj sen. Semestr zde mohla loni prožít jen díky v Česku zatím poměrně ojedinělé mezifakultní dohodě, kterou uzavřely Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a washingtonská George Washington University.

Těsně před svým odchodem z funkce ještě stihl ministr školství Josef Dobeš ocenit pedagogy i další osobnosti. Přinášíme jejich seznam.

Jiří Nantl vysvětluje, proč může zatím menšinový sektor soukromých vysokých škol expandovat na úkor škol veřejných.

Za nekvalitním vysokoškolským vzděláním stojí nárůst počtu soukromých škol, říkají mnozí. Jenže nikdo už nezmíní, že na ně odchází jen 14 procent z celkového počtu studentů v Česku. Společnost nebo ekonomika založená na znalostech je ambiciózní vize obsažená v různých evropských a mezinárodních dokumentech. Její součástí je rovněž požadavek na zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci.

Na světě existuje přibližně 80 milionů maratonských běžců, kteří se každý rok vydávají ve stopách slavného běžce Pheidippidese a uběhnou bájnou vzdálenost 42,195 km. Prague International Marathon studentům takovou možnost také nabízí.

Přibližně 80 tisíc studentů pěti pražských vysokých škol teď žije v nejistotě, jak budou moci u dopravního podniku prokazovat nárok na zlevněné jízdné. Rozruch mezi nimi vyvolalo oznámení, že již nebudou moci v městské hromadné dopravě používat studentskou kartu vydanou školou. Dopravní podnik totiž pěti vysokým školám, a to Univerzitě Karlově, VŠE, ČVUT, České zemědělské univerzitě a AMU, vypověděl smlouvy o spolupráci při distribuci jízdních dokladů.

Koalice se včera dohodla na zavedení zápisného na veřejných vysokých školách. Má se platit na dřevo vždy na začátku každého semestru, poprvé už letos v říjnu.

Skeptičtí jsou akademici k vládnímu návrhu zápisného na vysokých školách.

Peníze z poplatků by prý stejně nepokryly škrty v rozpočtu škol, tvrdí. Jasné není ani to, nakolik by peníze mohli použít na provoz. Na zavedení zápisného na vysokých školách se lídři koalice shodli v úterý. Jeho podoba zatím není známá. Premiér Petr Nečas pouze uvedl, že podle jeho představy by se výše poplatku měla pohybovat mezi 3000 až 3500 korunami za semestr. Pokud by měli poplatek platit všichni vysokoškoláci, vybralo by se až 1,4 miliardy.

Koalice zatím nemá jasné parametry zápisného. Přitom platit až 8000 korun za rok se má už od podzimu. Představitelé Rady VŠ však už nyní mají pochybnosti. Podle nich nelze zápisným nahradit škrty půl miliardy, jak schválila koalice.

Vysokoškoláci by se měli pomalu začít rozhlížet po výnosnější brigádě než loni. Léta, kdy jim studijní referentky rozdávaly potvrzení o studiu zadarmo, končí. Na podzim tak do poslucháren univerzit budou moci zasednout až po zaplacení zápisného ve výši 3000 až 3500 korun za semestr. A to bez ohledu na to, zda chodí na techniku nebo přírodovědu. „Zápisné bude blízké nebo stejné pro všechny školy a univerzity,“ upřesnil včera svou představu premiér Petr Nečas.

Loňský první ročník Zdravotnického běhu vznikl díky iniciativám lékařů z Fakultní nemocnice v Motole (FNM) „Fofrem na maraton“ a „Projekt zdraví“ a proběhl jako jedna z kategorií Prague International Marathonu (PIM). „Na běh není nikdy pozdě,“ zdůrazňuje MUDr. Dagmar Heroldová z kliniky dětské chirurgie v Motole.

Na dvou bytelných pilotech byla na začátku letošního roku vybudována Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Instituce vznikla sloučením dvou pracovišť této nemocnice – Centra adiktologie Psychiatrické kliniky a Oddělení pro léčbu závislostí.

Já jsem mimořádný příznivec školného, které je doprovázeno systémem grantů a půjček na celé náklady na vzdělávání. To dává smysl. My jsme říkali, že zápisné jako přechodný nástroj jsme ochotni podpořit za předpokladu, že bude také novelizován zákon o vysokých školách a budou novelizována pravidla sociálního fondu. Teď existuje sociální fond, který umožňuje sociální stipendia a granty studentům.

Požadujeme, aby vláda Petra Nečase stáhla své asociální reformy. Pokud tak neučiní, ať odstoupí. A dá tím šanci předčasným volbám. Takový požadavek má sdružení studentských iniciativ a vysokoškolských odborů pod názvem Stop vládě. V pondělí spustí týdenní protestní kampaň také v Brně.

Jako o kandidátovi na post ministra školství se kromě dosavadního náměstka Jiřího Nantla spekuluje také o odborníkovi, který by nebyl spojený s bývalým vedením úřadu. Nestraník Nantl přitom ČTK řekl, že jednání o případné kandidatuře se nebrání, byl by ale spíš pro politického ministra.

„Česká konference rektorů se nevyjadřuje k tomu, zda právnická fakulta v Plzni má, nebo nemá být dále akreditována, ale k samotnému procesu,“ řekl předseda ČKR a rektor Karlovy univerzity v Praze Václav Hampl.

V Praze dnes začíná veletrh amerických univerzit. Přilákat mladé Čechy a Češky ke studiu a navázat spolupráci s českými vysokými školami přijeli zástupci 12 škol z USA. Prezentaci amerických škol v Praze a Varšavě organizuje americké ministerstvo obchodu. O studenty ze zahraničí velmi stojí, vzdělávání totiž patří v USA mezi desítku nejvýznamnějších exportních služeb, uvedl Jakub Tesař z Fulbrightovy komise, která se na pořádání veletrhu podílí.

V současnosti u nás funguje síť fakultních nemocnic, jejichž zřizovatelem je ministerstvo zdravotnictví. Od ostatních „obyčejných“ nemocnic se liší tím, že umožňují praktickou výuku budoucích lékařů a zároveň provádějí vědeckou a výzkumnou činnost na nejvyšší úrovni.

  Mnohem přiléhavější by bylo mluvit o vládě sociální citlivosti. Bývalý ministr školství Dobeš před pár dny opět zopakoval, jak obrovsky ho mrzí, že neprosadil školné: „To, že není školné, je asociální. Nejslabší vrstvy, které nemají vysokoškolské vzdělání, to platí našim studentům.“

Iniciativa Za svobodné vysoké školy dnes zahájila týden protestů, brojí tak proti vládním reformám a zavedení takzvaného zápisného. V univerzitních městech po celé ČR se budou konat happeningy a přednášky o dopadech reforem, řekli dnes novinářům zástupci spolku. V sobotu 21. dubna se pak studenti připojí k demonstraci odborů a občanských iniciativ Stop vládě na Václavském náměstí v Praze.

Českým studentům se otevírá jedinečná šance na studium v zámoří. Zástupci dvanácti vysokých škol z USA, kteří přijeli na historicky první veletrh amerických univerzit, se včera s českými profesory dohodli na výměnných studijních programech. Vysokoškolákům až dosud překáželo v cestě za oceán zejména tamní školné, které dosahuje až půl milionu korun. „Využili bychom reciproční programy, takže američtí i čeští studenti by platili na svých domácích univerzitách, pokud tedy ti čeští platí.

Členové České konference rektorů veřejných vysokých škol (dále jen Konference) jednali ve čtvrtek celý den na VŠ polytechnické Jihlava. Shodli se, že razantní pokles veřejného financování sektoru v tomto roce, ale zejména ve střednědobém výhledu na další dva roky, už hrozí omezením kvality vzdělávání.

Už předvolební sliby těchto tří stran byly totiž téměř totožné. Všechny avizovaly, že chtějí vysokoškolské studium zpoplatnit. Shodly se ale ještě na jedné věci – že zároveň se školným zavedou i výhodné studijní půjčky, spoření a stipendia, aby nezablokovaly získání diplomu finančně slabším studentům. Předvolební a následně i koaliční shoda ale nakonec nebyla nic platná. Co už se proslýchalo několik měsíců nazpátek, tedy že od akademického roku 2013/14 exministr školství Josef Dobeš (VV) školné zavést nestihne, potvrdil začátkem dubna premiér Petr Nečas. Rovnou ale přišel s novými nápady, jak studium zpoplatnit a „zalepit“ tak díru, která vznikla krácením rozpočtu školství o 2,5 miliardy.

Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy povede během funkčního období 2012 až 2016 profesor Jan Kratochvíl. Tuto fakultu vystudoval a celý život na ní také působil, od roku 1995 konkrétně na katedře aplikované matematiky. Profesor Kratochvíl porazil poměrem hlasů 15:3 jediného protikandidáta, 25letého Tomáše Jirotku (rozhovor s ním otiskla příloha Akademie 20. března 2012). Jirotka chtěl dle svých slov změnit hlavně nedobré poměry na fakultě. Bez zajímavosti není ani fakt, že při volbě děkana bylo odevzdáno šest neplatných hlasů.

Nový ministr školství by neměl být politik, ale uznávaná osobnost z akademického světa. Lídři koalice se již dohodli, že pokud vláda přežije dnešní hlasování o důvěře, tak místo ministra školství nepřipadne žádné straně. Mezitím se kantoři zlobí kvůli krácení platů, obce protestují proti změnám ve financování a VŠ nevědí, na čem jsou.

V Liberci se v praxi projevilo nebezpečí možného vlivu na chod státních vysokých škol. Dva exemplární příklady ukazují, oč by se mohli případní sponzoři škol a politici snažit. Jen poustevník žijící kdesi v šumavských hvozdech by nevnímal realitu posledních měsíců. Vzniká jedna iniciativa za druhou, protesty v ulicích se stávají běžným jevem. Příčiny tohoto stavu rozebíráme s některými osobnostmi Liberecka na jiném místě vydání, v Senátu Listů.

Kandidát Věcí veřejných na nového ministra školství bude znám příští týden, rozhodne o něm výkonná rada nejmenší vládní strany. Místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, která byla mezi uvažovanými kandidáty, do čela resortu nechce. Novinářům to po dnešním mnohahodinovém jednání širšího vedení strany řekl její předseda Radek John. VV hledají nástupce za Josefa Dobeše, který nedávno skončil v čele ministerstva a odešel i ze strany.

Na přes měsíc neobsazený post ministra školství by mohl zasednout uznávaný profesor Petr Fiala. Podle informací Otázek Václava Moravce ho už oslovil premiér Petr Nečas. Fiala se však dlouhodobě od politiky distancuje, pobídky na zařazení na kandidátky politických stran už dříve odmítl. Reakci Fialy i jeho případný postoj se redakce snaží zjistit.

Vysoké školy by měly v příštím akademickém roce přijmout o 11 procent méně bakalářů a o 12 procent méně studentů navazujícího magisterského studia. Novinářům to minulý čtvrtek řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer s tím, že tak to navrhuje ministerstvo školství. Školy, jejichž absolventi se potýkají s nezaměstnaností, by pak prý měly přijmout ještě méně studentů. Teoreticky mohou školy nabrat uchazečů, kolik chtějí, ministerstvo jim to však nezaplatí.

Profesor Karel Eliáš se ve svém článku dopustil několika nepravd nebo tendenčních tvrzení. V jednotlivostech s ním nemíním polemizovat, zejména nikoli ohledně jednotlivých osob: nechci být osobní a většinou to ani nemůže čtenáře zajímat. Pouze v jedné věci se chci ohradit: na konto Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze autor tvrdí, že nepamatuje, že by v Praze uspěl v příslušném řízení (rozuměj habilitačním nebo profesorském) ten, kdo tam neučí.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala má velkou šanci stát se ministrem školství po Josefu Dobešovi. Dokonce i ČSSD uznává jeho odborné kvality. Dnes působí tento politolog a odborník na EU jako poradce premiéra Nečase pro vědu.