Matematické talenty „rdousí“ školní výuka ****************************************************************************************** * Matematické talenty „rdousí“ školní výuka ****************************************************************************************** 16.5.2012    Právo    Strana 9    Profese Nedostatek technicky vzdělaných odborníků na českém pracovním trhu má své kořeny v nudné v Albert Einstein neprošel konvenční výukou na základní škole, učila ho matka. Možná i díky             Situace ve výchově nadaných žáků na našich školách se od devatenáctého století mnohdy vede spíše než k rozvoji talentů k jejich destrukci.             „Největší úbytek matematické tvořivosti dětí zažívá naše školství už po jejich základní školu, právě tady se vytváří obraz matematiky jako nezáživného drilu,“ říká profe Milan Hejný z Pedagogické fakulty UK, který usiluje o změnu. Typický příběh Žák, který do páté třídy patřil mezi nejlepší v matematice nejen ve své škole, pravidelně na prvních příčkách celostátních kol matematických olympiád, jako je Pythagoriáda, a jehož matematiku a schopnost logického uvažování výrazně převyšovaly průměr, po přechodu na druh ve svém oblíbeném předmětu na lepší známku, než je dvojka.             „Takový příběh se často opakuje. Chlapec rozhodně nemá problém s matematikou j narazil se snahou uplatňovat svůj tvořivý přístup k řešení matematických úloh,“ komentuje žáka jeho bývalá učitelka Jitka Michnová z neratovické Základní školy Ing. M. Plesingera-B je přední propagátorkou Hejného metody výuky matematiky, která je postavena na životní zku radostném zážitku z úspěchu při řešení zajímavých úloh. Ve třídách, v nichž se učí podle k Hejného, patří jinak všeobecně nepopulární předmět k těm nejoblíbenějším. Špatný učitel talent udusí Profesor Hejný, který společně s dalšími spoluautory své pojetí výuky vtělil do učebnic ma pro první až pátý ročník vycházejících v Nakladatelství Fraus, považuje za tragické, když motivované dítě, jež bylo na konci páté třídy na úrovni vědomostí sedmáka, dostane do ruko jeho dispozice nejenom nerozvíjí, ale přímo potlačuje. „Polská psycholožka Edyta Gruszczyk-Kolczyńska vytvořila důmyslný nástroj na měření matema předškoláků a žáků prvního ročníku. Její průzkum zjistil, že v průběhu prvního roku školní většiny dětí dochází k výraznému poklesu tvořivosti. Ruku v ruce s tím klesá vztah dítěte a samostatnému myšlení, snižuje se i jeho intelektuální sebedůvěra. Domnívám se, že v Česk situace obdobná, ale protože početně představujeme pouze čtvrtinu Polska, je u nás de fact Čím je země menší, tím více péče musí věnovat vzdělávání své mládeže, protože své špičkové vybírá z menšího počtu,“ zdůrazňuje Milan Hejný. Když žák místo biflování objevuje Hlavní myšlenka Hejného metody není nová. Spočívá v poznání, že když žák sám řešením vhodn matematiku objevuje, jsou jeho znalosti pevnější, hlubší a trvalejší, než když ji učíme ta učitele přebírá hotové poznatky a ukládá si je do paměti. Problém ale je, jak toto poznání jak vytvořit bohaté soubory vhodných úloh, jejichž řešením třída opravdu celou matematiku objeví?             Právě to se týmu profesora Hejného v nových učebnicích podařilo. Sám Hejný k t             „Naše učebnice předpokládají, že učitel nic žákům nevysvětluje, pouze organizu nimi. Pro mnohé učitele je tato silně netradiční cesta výuky těžko pochopitelná a nepřiroz sledovaných třídách, ve kterých učitel dokázal překonat tradiční postupy, vidíme nejen výr znalostí žáků, ale i jejich radost z matematiky. Projevuje se to v soutěžích, jako je Cvrč třídy umísťují na předních místech, přičemž i nejslabší žáci vykazují nadprůměrné výsledky O metodu je zájem v zahraničí Problémy s vyučováním matematiky, zejména špatný vztah žáků k tomuto předmětu, nejsou jen specialitou, řeší je i ostatní země. Proto již v době, kdy byla Hejného metoda na Karlově rozpracovávána, o ni projevili zájem i odborníci ze zahraničí. V současnosti je to Polsko které požádaly tým profesora Hejného o užší spolupráci. „Těší nás to, ale největší radost kdybychom dostali odpovídající prostor u nás doma, abychom mohli intenzivněji pomáhat učit pomoc požádají,“ dodává za svůj autorský tým Milan Hejný. *** Největší úbytek matematické tvořivosti dětí zažívá naše školství už po jejich nástupu na z Profesor Milan Hejný