Jaké výzvy a úskalí leží před nově jmenovaným ministrem školství Petrem Fialou

9.5.2012 22:10    ČRo 6    Zpráva    

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Začíná Studio STOP, které pro vás dnes připravila Terezie Jirásková. Přeji všem posluchačům šestky dobrý večer.

Jaké výzvy a úskalí leží před nově jmenovaným ministrem školství Petrem Fialou? V jakém stavu mu jeho předchůdce z Věcí veřejných Josef Dobeš resort odkázal? Na tyto otázky budeme hledat odpověď v dnešním vydání Studia STOP, které právě začíná. A to ve společnosti odborníků na vzdělávání Michaely Šojdrové z České školní inspekce České republiky, tiskového mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin Tomáše Feřteka, či bývalého rektora Masarykovy univerzity v Brně, dnes děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Jiřího Zlatušky. Přeji všem dobrý večer.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Dobrý večer.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Dobrý večer.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

2. května obecně prospěšná společnost EDUin na svých stránkách jmenování nového ministra školství Fialy uvítala slovy, že končí několikatýdenní etapa bezvládí na ministerstvu školství. A přichází do funkce osoba s jasnou politickou odpovědností. Vítají také, že jde o politika mimo okruh Věcí veřejných. Zvyšuje se tedy podle EDUinu šance na racionální řešení problémů. Souhlasíte s tímto názorem a jak hodnotíte reformní kroky ministra předchozího, tedy Josefa Dobeše v době jeho působení v resortu? Michaela Šojdrová.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Tak, vy jste řekla, že byl nazván politikem. Já si myslím, že v osobě profesora Fialy přichází na ministerstvo opravdu zkušený odborník, spíše politolog než politik dosud. A věřím, že se i svoji takovou nestrannost, nezávislost zachová, že zůstane především odborníkem, protože resort školství by neměl být pojímán úzce stranicky. Čili z mé strany, já vítám to, že na ministerstvu školství bude zkušený odborník, který ví, co potřebuje oblast vysokého školství a vědy a také ví, jací jsou absolventi z toho takzvaného regionálního školství. Nemusí se ptát, k čemu mají být státní maturity, zda potřebujeme testovat, jaký má být obsah vzdělávání a tak dále.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Stejné otázky pro profesora Jiřího Zlatušku. Je výhodou třeba i to, že ministr školství Petr Fiala není zástupcem Věcí veřejných?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Myslím, že u Věcí veřejných je tam faktor, že je to strana, která nemá žádnou politickou perspektivu. Takže kdokoliv tam bude za Věci veřejné působit, tak je velmi nepředpovídatelný. Bez jakékoliv odpovědnosti a bez toho, aby tam šlo čekat racionální kroky. Takže v tomhle smyslu bych se vcelku shodoval s tím hodnocením EDUin. Myslím, že tam nemuselo dojít k tomu, k té dlouhé prodlevě, kterou bylo ministerstvo bez ministra. V týdnu na webových stránkách byl citován ministr Kalousek, že podle Kalouska se na Petrovi Fialovi už poměrně nějaký čas shodují obě strany vládní koalice. Takže z toho hlediska mě trošku překvapuje, že tam byla ta dlouhá prodleva, vyplývající jenom z té potřeby nějakým způsobem udělat si tu platformu Karolíny Peake. A nemám ani obavy o nějakou stranickou nezakotvenost, protože zase když si vezmu vyjádření třeba Waltera Bartoše z Události, komentáře z 1. května, tak ten konstatuje, že, konstatoval, že s panem ministrem Fialou spolupracovali už v dřívějších dobách na ideových konferencích ODS. Takže tam, myslím, že dá předpokládat, že ministr, který bude mít oporu nejen v té osobní nominaci Petra Nečase, jak se vyjádřil premiér, ale i z té strany, která si stojí za ním.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, 14 dní nekomunikace s médii, 14 dní mlčení vyhlásil nový ministr Petr Fiala. To jsem se dozvěděla z jeho tiskového odboru. Samozřejmě jsme pana ministra žádali, třeba i o kratší vystoupení pro dnešní vydání Studia STOP, ale museli jsme se spokojit s tím, že to bude diskuse takzvaně o nás bez nás. Nicméně, bude to také zajímavé. Zástupce EDUinu, tiskový mluvčí Tomáš Feřtek. Pane Feřteku, vy pravděpodobně slova z vašich stránek rozporovat nebudete. V jakém stavu resort školství zanechal původní ministr? Nemyslím, abyste, prosím, rozebíral jednotlivé pasáže, o to se budeme pokoušet.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Rozumím. Já myslím, že jestliže jsme mluvili o tom, že je dobře, že tam nějaká osoba s politickou odpovědností, tak já si myslím, že to je na tom to nejdůležitější. Tam byl velký problém, že spousta projektů je tam rozpracovaných, pracuje se na čerpání evropských fondů. A my vlastně už déle než těch 5 neděl vůbec nevíme, co se tam děje. Ministerstvo o tom neinformuje a z tohohle toho hlediska těch 14 dní půstu pana ministra, kdyby to skončilo těmi 14 dny, tak by to bylo fajn. Protože pan ministr Dobeš nás neinformoval možná ty dva roky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Věříte v lepší komunikaci s ministerstvem? To byla taky jedna z výhrad vůči původní práci a komunikaci bývalého pana ministra Dobeše. Michaela Šojdrová. Blýská se na lepší časy co se týče komunikace?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Tak, já věřím, že ta komunikace bude dobrá. Já bych to nechtěla v tuto chvíli srovnávat s ministrem, který působil na ministerstvu. Tam byly skupiny, s kterými on komunikoval, myslím, velmi otevřeně a poměrně dobře. Ale vím, že některá část veřejnosti s tím spokojená nebyla. Určitě ministr školství, když chce prosadit nějaké změny, nějaké reformy a před novým ministrem je řada úkolů, tak musí tyto své návrhy dobře odkomunikovat, dobře vysvětlit. Je to podmínka úspěchu jeho práce. A já věřím, že v tomto bude pan ministr úspěšný.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

S kým tehdejší pan ministr Dobeš nekomunikoval?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

To musí říct ti, kteří to takto cítili. Já jsem v tuto chvíli zde v roli ředitelky odboru vnějších vztahů České školní inspekce a musím říct, že z naší strany komunikace s ministrem byla velmi dobrá. Ostatně my jsme úřad, který pod ministerstvo určitým způsobem spadá. Takže bylo by velmi podivné, kdyby tomu tak nebylo. Ale my jsme tyto výhrady v žádném případě neměli.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobře, ale vy jste říkala, že určité skupiny měly dojem, že s nimi není dostatečně komunikováno. Tak proto jsem se tázala které.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Tak, máme tady mluvčího EDUinu, možná, že on sám se vyjádří. Ať už to bylo jakékoliv, jakési výsledky po ministru Dobešovi tady byly. My se o nich zřejmě tedy budeme bavit. A z té komunikace, jaká byla, si určitě i nový ministr vezme ponaučení. Myslím, že jedním z problémů bylo i střídání ve vedení tiskového odboru, kde tam určitá nejistota třeba právě u té odborné veřejnosti panovala. Ale to nechám na zhodnocení druhých.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tomáš Feřtek, komunikace ministerstva s EDUinem?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Tady nejde o komunikaci s EDUinem. Oni nám prostě neodpovídali nikdy na nic, pokud jsme o to nepožádali ze zákona. Já jsem měl na mysli, stačí se podívat na seznam tiskových zpráv ministerstva a posoudit, co se dozvídáme o takových věcech jako je revize rámcových vzdělávacích programů, vývoj standardů, čerpání evropských peněz. Ty informace jsou nedostatečné z hlediska veřejnosti, tady nejde o EDUin.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Jak komunikoval tehdejší ministr školství Dobeš s vysokými školami? Pane profesore Zlatuško.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

No, tam jedna věc je komunikace, druhá věc je, čeho se to týkalo. A třetí věc je, o čem se mělo mluvit. A bylo to obcházeno. Ministr Dobeš se několikrát sešel s tou pracovní skupinou reprezentací, formálně tam jakoby část komunikace proběhla, fakticky se tam ozývala spíš taková, já bych to chápal jako silácká vyjádření. Toto u ministra Dobeše bylo nepochybně zapříčiněno tím, že měl potřebu získávat na svou stranu veřejnost nějakými více či méně zaměřenými populistickými výkřiky. Což je dáno strukturou politické strany, ze které pocházel. A tím oslovováním elektorátu. Tohle zřejmě nový ministr mít nebude. Přesto z hlediska vysokých škol je tam základním problémem špatně připravovaná reforma, a to špatně, bych řekl, že tam nejsou kvalifikovaně odůvodňovány návrhy, které jsou reprezentacemi vysokých škol rozporovány. A ve kterých na ministerstvu působí nějaká koaliční mini K9, která tam bez většího zdůvodňování cpe něco dalšího. Tady bych byl trošku opatrný v jakýchkoliv optimistických predikcích toho, co se bude nebo nebude dít, protože část lidí, o které se jedná, včetně třeba náměstka pro legislativu, zůstává, nebo na ministerstvu povyšuje, co tady s tímhle měli co do činění. V nedávných dnech se objevilo prohlášení profesorů, nějakých 30 nebo 33, ve kterých se v úvodu odvolávají na konkrétní doporučení Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Já jsem několik členů tady této Rady oslovil s žádostí, aby mi řekli, o které ty konkrétní návrhy se tam jednalo. A s překvapením jsem zjistil, že dotyční slovutní profesoři podepsali takhle konkrétně znějící prohlášení, aniž by věděli, co v těch doporučeních jsou. Někteří mi to dodatečně dohledali, že něco takového existuje. Ale fakticky přiznali, že o podrobnostech neměli vlastně, takříkajíc, ani páru.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Promiňte, můžete tedy zmínit, pokud budeme v této části hovořit o té chystané reformě vysokých škol, o tom co nový ministr může v této oblasti dělat, tak jaké takové nejožehavější body, o které vy máte obavy, co se může s vysokými školami za působení tohoto nového pana ministra stát?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

No, je to úroveň autonomie vysokých škol, do jaké míry rozhodují vysoké školy samy o sobě, nebo do jaké míry je to rozhodování zvenku. Do čehož patří i nepřiměřené posilování jednotlivých osob ve vedení vysokých škol. Druhá věc velmi významná je zpoplatňování studia, kde vláda si dala do programového prohlášení před časem zavedení školného po zavedení finanční pomoci studentům. Nedávno z toho vlastně ustoupila, říká, zavedeme zápisné, což se rovná zpoplatnění bez toho, aby tam byly ty předpoklady, které byly řečeny na začátku. U některých tady těchto návrhů se v průběhu projednávání zjistilo, že jsou v původní verzi nerealizovatelné. To je konkrétně ten model toho školného.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, jaká bude ta vyjednávací pozice nového pana ministra? Je třeba zvýhodněn tím, že byl prorektorem Masarykovy univerzity? Bude mít nějakou lepší vyjednávací pozici?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

To nedokážu odhadnout, protože jsem od něj konkrétní vyjádření k té reformě vlastně dosud k těm konkrétním návrhům neslyšel. Pan ministr je hlavním vědeckým poradcem premiéra a členem Rady pro výzkum a vývoj a inovace, která dostala také ty návrhy k připomínkování. A například z toho místa se neozvalo ani žádné připomínky, ani konstatování, že je to v pořádku. Takže z tohoto hlediska bude zajímavé, s čím pan ministr po tom, po té době mlčení přijde.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Otázka pro zástupce EDUinu tiskového mluvčí této obecně prospěšné společnosti Tomáše Feřteka. Jak vy vnímáte to, co by se mělo udělat v rámci reformy vysokých škol? A je možné čekat nějakou větší vstřícnost vůči současnému ministru školství třeba ze strany studentů, kteří rozhodně nebyli nadšeni návrhy na zavedení školného, nebo placení prodlužování doby řádného studia. A samozřejmě ani to zápisné se jim nezamlouvalo.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Já myslím, že se, nebo odhaduji, že se asi dá čekat větší, větší vstřícnost ze strany reprezentace vysokých škol. Ze strany studentů téměř jistě ne, protože podle všeho školné se nestihne zavést, nestihne se hlavně zavést ten systém finanční podpory studentů, který je daleko důležitější, a to školné je jenom jeho součástí. A vypadá to, aspoň podle všech zatím dostupných informací, že nový ministr bude chtít zavést zápisné. A to je úplně nejhorší řešení ze všeho. A myslím si, že i z hlediska pravicové vlády. Protože bude těžko někdy do budoucna vysvětlovat někomu, že školné není asociální. Protože to zápisné v té podobě, ve které má být zavedeno, asociální je.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Zavedení zápisného vy vnímáte coby společnost, která se zabývá vzděláváním jako asociální?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Ano, protože, protože celou dobu se mluvilo o tom, že má vzniknout systém, který umožní studentům, aby ty peníze, které dostávají jejich rodiče dneska jako státní podporu, tak aby byly převedeny na studenty, oni měli své vlastní peníze a měli možnost nějaké půjčky a sestavili si vlastně vlastní rozpočet. A součástí tohoto systému mělo být i školné. Jako vlastně poslední krok zavedení tohoto systému. Nic z toho nebude, zato budeme platit 3, 3,5 tisíce každý semestr. To si myslím, že je jenom zvýšení nákladů. A je to, je to vlastně rezignace na systémovou politiku.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Jaký je názor ředitelky odboru vnějších vztahů České školní inspekce Michaely Šojdrové? Na vysoké školy, reformu vysokých škol.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

No, tak přesto, že vysoké školy pod gesci České školní inspekce nespadají, tak samozřejmě my sledujeme uplatnitelnost absolventů středních škol, jak jsou úspěšní potom v dalším studiu. A to je také výsledek výkonu toho regionálního školství. Myslím, že by nebylo moudré v tuto chvíli předjímat, jakékoliv kroky nového ministra. Ta očekávání jsou oprávněně velká. Protože nejenom, že byl, že je prorektorem, ale byl 7 let rektorem druhé největší univerzity v České republice, která dosahuje špičkových výkonů. Myslím si, že je jeho právem, aby se rozhodl, co bude nejlepší pro terciární sektor jako takový. A v této věci má moji velkou důvěru a nechci předjímat, jak se rozhodne. Jestli zápisné, nebo jistá forma školného. Myslím, že co je nejdůležitější a co právem i vysoké školy v tom minulém období kritizovaly, byla forma nedostatečné otevřené a odborné diskuse s ministerstvem školství na toto téma. Můj kolega to také zmiňoval, že tam nebyla ujasněnost pozice. Má velmi zkušeného náměstka pro vysoké školy pana profesora Vilhelma. Má náměstka pana doktora Nantla. Takže má tam lidi, kteří tématu rozumí, ale ten, kdo má ty velké zkušenosti a i tu politickou podporu, o které tady je zmiňováno, je samotný ministr. Jedno je jisté. Že ten, ten extenzivní rozvoj vysokých škol musí být zastaven. Nejenom proto, že na to nedostačují finanční prostředky, ale proto, že tím trpí kvalita vysokých škol. A čili spojit určitou reformu zároveň s udržením kvality vysokoškolského vzdělávání a s jeho dostatečným financováním, to si myslím, že je úkol. A jaké prostředky ministr k tomu zvolí, v čem se rozhodne následovat ty práce, které už byly učiněny, myslím si, že na mnohé se navázat nepochybně dá. A měl by mít prostor pro to se rozhodnout a vyjednat rozumné reformní kroky, které umožní kvalitní dostupné terciární vzdělávání, k těm tématům, která tady zmínil pan profesor Zlatuška, já bych ještě zmínila téma bakalářského studia, neuniverzitních vysokých škol, které je potřeba více specifikovat, podpořit a nastavit jasnější pravidla.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Poslední věc k těm vysokým školám. Otázka pro bývalého rektora Masarykovy univerzity profesora Jiřího Zlatušku. Pane profesore, jak tedy udržet kvalitu vysokých škol za té stávající situace a ufinancovat ji?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

No, tam je samozřejmě potřeba zavést jiný způsob financování než ten čistě extenzivní. Ten měl obrovský význam na konci 90. let, nebo na konci, za začátku minulého desetiletí, kde skutečně byly kapacitní nedostatky vysokých škol. Ale dnes už to zcela jistě neplatí. Je potřeba trošku důsledněji dbát kvalitativních doporučení akreditační komise. Tady narážím na to skandální rozhodnutí o prodloužení akreditace plzeňských práv, které učinil ministr Dobeš. Tam bych jenom zdůraznil, já jsem si vyžádal podklady pro toto rozhodnutí. Úřad ministerský mi sdělil, že vlastně nezná podklady, na základě kterých ministr rozhodoval, protože ministr si může zjišťovat informace i mimo ten úřad. Z toho vyplývá, že to správní rozhodnutí ministerstva bylo učiněno způsobem, který není přezkoumatelný. A ta nepřezkoumatelnost takovéhoto správního rozhodnutí by měla být automatickým důvodem pro jeho zrušení, přinejmenším autoremedurou ministerstva. Na toto ještě pořád prostor je a domnívám se, že pokud ministr školství bude vážně mluvit o nějaké důvěře mezi ministerstvem a vysokoškolskou obcí, tak že tady k tomuto kroku by měl bezpodmínečně sáhnout.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

V dnešním vydání Studia STOP, které právě na okruhu Českého rozhlasu 6 posloucháme, diskutujeme s odborníky na vzdělávání o tom, jaké kroky by měl udělat nový ministr školství Petr Fiala. Zde ve studiu jsou odborníci na vzdělávání Michaela Šojdrová z České školní inspekce, tiskový mluvčí EDUin, obecně prospěšné společnosti Tomáš Feřtek a v neposlední řadě v telefonickém spojení jsme s bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně, dnes z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity profesorem Jiřím Zlatuškou. Podívejme se asi na takový nejrozporuplnější bod té agendy, která leží před novým ministrem. Nejvíce kritizovaný bod z dílny toho původního ministra, hovořím o čerpání dotací z evropských fondů. Tedy konkrétně hovořím o projektech, na které Česká republika měla dostat peníze. Těch projektů je celá řada. Například Science Point, Češi v Evropské unii, které podle Bruselu požadují mnoho peněz na účely, na které vlastně vůbec neodpovídají těm klíčovým problémům a vlastně vůbec prioritám českého školství. Evropské komisi se nelíbí, že peníze přímo nesměřují do škol, ale více na podporu médií a také IT aplikací a podpora konkrétní modernizace nebo vzdělávacího systému je stranou. Projekty, které vlastně měly být zafinancovány v současné době ta celková částka tvoří asi 3 miliardy korun. Co se týče čerpání peněz evropských fondů na jednotlivé projekty, nebude moci nový pan ministr asi mnoho napravit. Jak reálné je podle vás, že projekty budeme muset zaplatit z rozpočtu školství? To by se týkalo až desítek miliard. Michaela Šojdrová.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Tak, určitě to by byl velký problém. Ale myslím si, že jestli si něčeho musel být vědom nástupce, tedy nový ministr školství, tak to je ta priorita evropských fondů. V situaci, kdy ministr Dobeš odstoupil z postu ministra z důvodu nedostatku financí na zaplacení pedagogické práce, kdy je evidentní nedostatek finanční prostředků, tak si Česká republika nemůže dovolit nevyužít evropské prostředky, to je první úkol. Čili využít každou korunu. A druhý úkol, využít ji efektivně. Na to, na co potřebujeme, aby ty peníze v systému využity byly. A není nic jednoduššího než se podívat na to, jaký byl ten záměr. Ten byl, myslím, velmi správný. Byly to inovace a byla to konkurenceschopnost. Byl to tedy rozvoj vzdělávání ve smyslu kvality. Samozřejmě bylo to plánováno v letech 2007, 8, kdy nebyla ekonomická krize ani recese. A kdy jsme mohli více uvažovat právě o tom rozvojovém zaměření. My dnes se musíme dívat na to, že nemáme dostatek prostředků na tu základní vzdělávací činnost, na to, abychom navyšovali, nebo aspoň udrželi platovou hladinu pedagogických pracovníků. O to spíš je třeba se podívat na to, kam prostředky jdou, aby nešly mimo školy, mimo pracovníky. V tomto se osvědčilo resortu školství financování projektu, který se nazývá takzvané šablony, kdy školy jednoduše vyberou z 5, 6 priorit, zafinancuje se k tomu vzdělávání pedagogů, pomůcky, do škol jdou, jde materiál, na který normálně prostředky nemají, ale pomůže modernizovat výuku, pomůže zvýšit kvalifikovanost, s kterou se v regionálním školství potýkání. Čili myslím si, že na vaši otázku, prostředky z evropských fondů je možné zachránit. Jasnou, odbornou, transparentní komunikací a zdůvodněním efektivního využití.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, projekty evropského sociálního fondu mají přispívat k modernizaci vzdělávacího systému. Jsou ty projekty, které vy máte v paměti, my jsme několikrát ve Studiu STOP je popisovali, například onen nejdražší, který ještě, dovolte, zmíním, za 650 milionů NEDIR se mu říká. Ten je tedy nejdražší z té sady a v jeho rámci mělo dojít k vytvoření jednotného informačního systému, který by slučoval několik doposud jednotlivě fungujících školských databází. Také ANTICOR, který za 150 milionů má vlastně šířit jakousi protikorupční osvětu. Tiskový mluvčí EDUinu Tomáš Feřtek.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Já bych k tomu dodal jednu věc. Paní Šojdrová tady zmínila ty šablony. A já, protože se mluví stále o těch velkých projektech, tak je ale třeba si uvědomit, že tady existuje několik tisíc malých projektů, které v těch školách už se dneska dělají. A řekl bych, že z valné části jsou užitečné. A to nevypadá, že prostě ty peníze se vyhazují jenom oknem. A to, že tady existují velké projekty, kde bohužel víc než 50 procent vždycky z každé té částky jde tím směrem, to znamená na podporu těch IT technologií, médií a tak dále, to bohužel byla politika minulého vedení ministerstva, které se snažilo utratit ty peníze co nejrychleji, aby mohlo vykázat, že splňujeme tu čerpací kvótu. A my teďka nevíme vlastně, jak, v jakém stavu to je, jaké projekty byly Evropské komisi poslány. A co o nich soudí. Proto jsem říkal, že je tak důležité, že tam je dneska zodpovědná osoba, která nás má o tomto informovat. Pan ministr Dobeš v tomhle tom trochu kličkoval a tak jako se snažil předstírat, že je všechno v pořádku. Myslím si, že pan, jeho nástupce pan ministr Fiala má výhodu už jenom tou změnou, že tohle Evropská komise chápe jako, jako velmi důležité, že tam prostě je někdo jiný, s kým se bude dát domluvit. A my se musíme dozvědět, v jakém je to stavu. Zatím to nevíme a opravdu se jenom dohadujeme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, to znamená nový pan ministr Fiala bude mít pravděpodobně značnou podporu ze strany Evropské komise, protože ta změna byla vítána, jak jste řekl právě, pane Feřteku. Třeba ten projekt Science Point, brána do světa vědění ve spolupráci s Univerzitou Palackého, nevím, jestli pan profesor Zlatuška má přehled o tom, co v jeho rámci mělo být prováděno. Pokud ano, tak řekněte, jestli ten projekt třeba považujete za smysluplný, anebo si vyberte některý jiný, který vy vnímáte jako splňující ta kritéria, tedy modernizaci vzdělávacího systému.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

No, ty zprávy o těch projektech, myslím, byly dost hrozné. Obecně, jednotlivosti, do těch bych ani teď nezacházel, protože ani není jasné, co z toho vlastně bylo ...

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrá, tak bude moci nový pan ministr zastavit problémy?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Ale samozřejmě, tam je horší věc. Tam je jeden systémový problém, který je obecně s těmi evropskými penězi. Ony jdou na projekty, kde mají zaplatit na začátku nastartování nějakých aktivit. Ale pokračují i tehdy, kdy ty aktivity nejsou financovány z peněz Evropské unie, ale z našich vnitřních. A tam, kde se nepodaří z těch projektů ty aktivity nastartovat tak, aby si na sebe do budoucna vydělaly, tak tam může znamenat, že ty projekty vlastně skončí neúspěšně a vracení těch financí je tam ovšem od začátku těch projektů. Takže tam je velké riziko toho, že teď se sice ty peníze utratí, ale následně na to budeme doplácet. Problém je s řadou projektů investičních. V těch /nesrozumitelné/, kde ty projekty měly být přinejmenším v části koncipována tak, aby podpořily místní ekonomický rozvoj. A z toho příliv financí, které zaplatí jejich další fungování. To se zcela zjevně u řady z nich nepodaří splnit. A bude velká snaha shánět na to financování těchto projektů finance, které tečou prostřednictvím státního rozpočtu. Když se člověk podívá na klíč, kterým byla skládána Rada pro výzkum, vývoj a inovace teď na podzim, tak, myslím, je z toho zjevné, že tato snaha zajistit tyto prostředky na tyto budované infrastruktury tam zcela jasně je. Co bych u ministra Dobeše zmínil jako velký problém bylo to, jak pořád odkazoval na ty evropské peníze jako na peníze, které mají zalepit nějaké díry ve financování ze státního rozpočtu. Ty evropské peníze měly být na rozvoj, na nové aktivity. Ale on tím i vzhledem třeba k rozpočtům vysokých škol lepil vlastně nedostatečnosti stávajících činností. Jakmile přestane přísun těch peněz zvenku, tak zde bude velký problém. A ten bude ještě umocněn tím, že některé z těch projektů byly špatně připraveny už dřív než ministr Dobeš nastoupil do funkce, ale zatím se to ještě neprojevilo. Třeba to, co bylo v auditu toho projektu na reformu terciárního vzdělávání, tak ty přemrštěné platy tam podepisovala už předtím ministryně Kopicová. Byl na nich podpis i pana Vituly. A v okamžiku, kdy tady takovéhle finance budou uznány za špatně vynaložené a ty projekty budou mít finanční potíže kvůli tady tomuto, tak to budou zase další nároky na státní rozpočet, které budou chybět na ty běžné aktivity.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Michaela Šojdrová, krátce, prosím. Budeme podle vás doplácet na ty započaté projekty?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Myslím, že to bysme museli hodnotit projekt od projektu. Znám projekty, na které nebude nutné doplácet. Hovořila jsem například o těch šablonách, kdy peníze jdou přímo do škol na zaplacení pomůcek, zaplacení vzdělávání učitelů. Myslím si, že tam problém nebude. Nemohu hovořit za všechny projekty, které, o kterých se třeba zmínil pan profesor Zlatuška, zejména za ty investiční. Ale vysoké školy musí být dostatečně odpovědné a počítat s těmito dopady.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, pan kolega Feřtek, stejná otázka.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Všichni doufáme, že nebudem. Ale já teda o tom pochybuju čím dál tím víc.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podívejme se na regionální školství. Prosím krátce. Je také ve složité situaci. Jakou nespokojenost, která samozřejmě roste ze strany pedagogů, kteří mají opravdu velmi nízké platy, očekáváte v době působení současného ministra? Tomáš Feřtek.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Já bych pořád řekl, že ty platy jsou ten menší problém. Samozřejmě já jsem se na to před chviličkou ptal různých ředitelů a oni říkají, že těch, ty 2,5 procenta, nebo zhruba něco přes 2 procenta, které se vážou z rozpočtu škol, tak znamená asi tak 700 korun měsíčně na každého učitele. To není při tom platu zas tak málo, ale já myslím, že daleko horší je ta demotivace, která plyne z toho pocitu chaosu, který se v regionálním školství odehrává v posledních letech. A to bych řekl, že je pro nějakou budoucí pokračující reformu daleko víc devastující než to samotné vázání platů.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan profesor Zlatuška, jak vy vnímáte potíže regionálního školství? Také poprosím kratší formou, děkuji.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Já bych s tím, co pan Feřtek říkal, zcela souhlasil. Myslím, že je tam problém toho, že se vyhazovaly finance za ta centralizovaná testování, třeba ty několikanásobně předražené státní maturity. Zase, dalo by se říct, není to problém ministra Dobeše, takhle to nastartovala už paní ministryně Kopicová. To je vážný problém. Jiný problém je ta změna financování venkovských škol, kdy Česká republika má, tuším, po Slovensku nejmenší míru urbanizace, čili je zde největší přirozený počet těch malých škol, které působí v těch menších celcích. A není možné na to prostě použít nějaký vzoreček, který by se dal použít v městském prostředí. Toto je zase, ty plány na tu změnu toho financování a rušení těch menších škol jsou destabilizující. Z hlediska toho, jak má ta struktura toho školství u nás vypadat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podle paní ředitelky Šojdrové, budou zástupci regionálního školství nějak hlasitěji protestovat?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

To bude velmi záležet na tom, jak se k jejich situaci postaví vláda. Příprava rozpočtu na rok 2013 je otevřená. Já si myslím, že v tomto se předchůdce, tedy pan ministr Dobeše postavil na stranu učitelů a bojoval za jejich platy. Pan kolega Feřtek řekl, že to není ta hlavní priorita, nebo ten třeba hlavní důvod jejich nespokojenosti. Jistě, těch důvodů je více. Samozřejmě pokud ovšem by se výrazněji mělo sahat na snižování platů, pak by to byl velký problém, protože už dnes se pohybují na průměru, případně pod průměrem průměrné mzdy. A to není dobrá vizitka. My se celoevropsky pohybujeme spíše pod standardem než nad standardem odměňování pedagogických pracovníků.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Co by se mělo v tom regionálním školství změnit? Krátce, aby to lépe fungovalo.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Pedagogové v České republice mají spíše nižší vyučovací povinnost než je u pedagogů v Evropě běžné. Říkám, průměrnou a nižší. Samozřejmě pokud budeme chtít udržet platy, anebo zvýšit platy, pak kromě toho, že dáme do systému více peněz, se také musíme podívat na efektivitu jejich výkonu. Čili na to, zda nemůžeme se vrátit kdysi i k návrhu přímé vyučovací povinnosti, kterou učitelé mají. Já teď rozhodně nepřicházím s žádným návrhem, to mi ani nepřísluší. Jen upozorňuji na to, že kromě požadavku na státní rozpočet je třeba, aby také ministerstvo se podívalo na to, zda existuje ještě i rezerva v kapacitách a v efektivitě výuky.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená, jak dlouho učitelé učí a jak učí?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Ano.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Já bych jenom, u nás je problém toho, že se pořád přetěžuje množství látky, které se do těch dětí hustí. A testy k tomu povedou také. Díky tomu třeba v těch technických disciplínách nebo v matematice děti získají během školní docházky velký odpor k tomu, aby vůbec ty předměty zvládaly. A zdůraznil bych, že sice tady je ta debata vedena jenom směrem k tomu, jak bude financováno regionální školství, nebo platy těch učitelů tam. Ale z toho, jak vypadá regionální školství je přímo odvozená kvalita vysokých škol. Jestli se dneska pláče nad tím, jak vypadají vysoké školy, tak je to do značné míry dáno tím, jak jsou připravováni studenti a žáci na těch nižších stupních na další studium a tam musím říct, že se to poslední dobou jenom zhoršuje.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, to znamená méně biflování, tím nemyslím neučit se nazpaměť vůbec nic, ale méně biflování a více podpory vlastního úsudku, kreativního myšlení a případně nějakých badatelských schopností. Takový projekt, který třeba podporuje chuť u žáků středních škol i základních ke studiu matematiky je Matematika s chutí, který je přesně zaměřen na podporu toho kreativního myšlení. Padlo zde již jedno důležité téma, které bych také ráda probrala v tomto vydání Studia STOP. Státní maturity. Jejich kvalita, vypovídatelnost i cena, která činí v letošním roce asi 200 milionů, je mnohým pedagogům, odborníkům, rodičům a také studentům terčem v oku. Jak je tento model funkční a je adekvátně postavený tomu, kolik stojí a jaký výsledek přináší? Tomáš Feřtek, EDUin.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Já, já se z téhle otázky trochu vylžu. Protože byť tu státní maturitu dlouhodobě v mnohém kritizuji, tak já říkám, prostě tady je potřeba udělat po těch dvou ročnících nezávislý audit. Protože my se tady jakoby přetahujeme, různé strany mají na to různé názory. Nezávislý audit, který by posoudil, jestli ty jednotlivé části té státní maturity fungují, jestli nemáme přistoupit k nějaké změně toho modelu, jaká je šance na přežití té vyšší úrovně maturity, kterou bohužel ten momentální spor okolo obtížnosti té maturity z matematiky to zase podrazil nohy. A na základě toho přistoupit k nějakým změnám. Těch věcí, které se tam dají kritizovat, je mnoho. Ale to je opravdu na dlouhou debatu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Souhlasí s auditem paní ředitelka Šojdrová z odboru vnějších vztahů České školní inspekce?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Určitě souhlasím s tím, že je potřeba vyhodnotit to, jak tento model maturity funguje. Ale myslím si, že jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu se uvažuje o takovéto diskusi a o určité revizi směrem ke zjednodušení. Nejde jenom o cenu, ale také o zbytečnou organizační náročnost a jaký efekt to přináší. V tomto smyslu jsem přece jenom trochu překvapená stanoviskem pana profesora Zlatušky. Já se domnívám, že vysoké školy potřebují mít nastavenou určitou laťku pro absolventy středních škol tak, aby prostě ta rozdílnost taková nebyla. Vždyť ta neúspěšnost maturantů v tom loňském roce, která se blíží 20 procentům, ta je prostě, ta ukazuje na to, že tam problém v úrovni maturantů v České republice byl a že je třeba ho řešit. A jak jinak než standardizovaným výstupem? Neříkám, že ten model je naprosto v pořádku, jsem pro jeho zjednodušení. Ale jaksi zahodit ho úplně si myslím, že by byla velká chyba.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Reakce profesora Zlatušky.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Ty nedostatky, které odhalila státní maturita, byly známy. Možná nebyly tak kvantifikovány. Ale ta kvantifikace se dala udělat samostatně. Levnější finance a jedna věc je udělat nějaké otestování systému a druhá věc je vyhazovat na to tolik peněz. A zaměřit ty školy jenom tím, že se budou připravovat na tento typ zkoušek. U té, u té finanční náročnosti státních maturit, to je samozřejmě bolest, která kdekoliv stát utrácí za informační systémy a dává to do počítačů a takovýchto věcí, tak utrácí nehorázně vysoké sumy z hlediska toho, kolik takové systémy rozumně mohou stát. To je bohužel fakt. A už v době, kdy se jednalo o tomto modelu státních maturit, ministryně Kopicová tehdy měla dostatek informací o tom, že termínově ty státní maturity nebudou použitelné jako přijímací zkoušky pro vysoké školy, protože prostě jdou příliš pozdě a vysoké školy musejí mít jasno v tom, koho berou a kom nabízejí zápis mnohem dřív. Takže všechno to, co se dneska jako objevuje jako problémy a že vysoké školy to nemohou používat, to jsou věci, které všichni věděli včas a nedbali toho, protože jenom potřebovali utratit ty velké peníze za ten systém.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, nemůže vydržet s reakcí paní Šojdrová.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Já jenom musím říct dvě věci. Za prvé ta standardizovaná takzvaná společná státní část maturity není jenom kvůli tomu, abychom monitorovali vzdělávací systém a jeho efektivitu. Ale ta má význam především pro samotné studenty, žáky, tak, aby věděli, že mají rovný přístup ke vzdělávání, že gymnázium ve Zlíně, v Brně, v Praze, v Chebu jim dá, jim poskytuje stejně kvalitní vzdělávání a je jenom na nich, jestli jich dosáhnou a mohou se porovnat se studenty v jiných velmi dobrých gymnáziích nebo středních školách. A ještě bych chtěla říct, že zkušenosti z jiných evropských zemí ukazují, že vysoké školy využívají standardizovaných maturit. Poučili jsme se například nedávno při prezentaci polských kolegů, kdy standardizované maturity jsou vysokými školami velmi efektivně využívány. Čili je jenom na nás. Jestli dokážeme ten systém správně nastavit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě reaguje Tomáš Feřtek.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Zatím to bohužel vypadá, že pokud jde o vstup na vysokou školu, tak tam se nám to opravdu nedaří. A jak už jsem říkal, ten problém s tou maturitou z matematiky ten to ještě zhorší. Ale pořád, v čem bych souhlasil, já si myslím, že co může státní maturita ohlídat, je ta spodní laťka. To znamená říct, tohle ještě považujeme za přijatelné maturitní vzdělání. Tam bych řekl, že ta maturita víceméně zafungovala, jenom tu spodní laťku ona by uměla hlídat daleko jaksi levněji, jednodušeji a tak dále. A tou cestou bysme podle mě měli jít. A zároveň toho nezávislého auditu využít k tomu, abychom si řekli, jestli je šance používat tu státní maturitu i k tomu vstupu na vysokou školu. Já o tom mám pochybnost, ale netroufám si to rozhodovat, prostě to opravdu musí udělat někdo, kdo tomu rozumí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, pokud jsme u toho testování, tak také je v pilotní fázi testování žáků 5. až 9. tříd, u odborníků vzbuzuje pochybnosti. Zpráva OECD před ukvapeným plošným testováním varovala již v únoru. Tak jedna z věcí, která OECD vadí, že vlastně nejsou jasně definovány cíle vzdělávání v České republice, nemáme sjednocený systém. Asi nejprve bych měla k této věci dát příležitost paní ředitelce Šojdrové, která vlastně na České školní inspekci za tuto agendu zodpovídá. Tak, co se bude dít dále s tím testováním?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Zpráva OECD se velmi podrobně zabývá naším systémem hodnocení. Kde právě testování žáků má svoji určitou roli. A examenátoři nás upozorňují na to, že si máme dát pozor na určité problémy. Protože testuje se v celém světě, už jsou konkrétní zkušenosti. A my těch zkušeností můžeme využít a vyvarovat se chyb. Česká republika se pustila do ověřování testování. My zatím nemáme v zákoně či v jiném dokumentu zakotveno testování žáků 5. a 9. tříd. Ale cítíme, že nám tento prvek ověřování výsledků žáků v určitých uzlových bodech prostě chybí. To jsme věděli, aniž bychom dostali zprávu OECD, která to říká zcela jasně. A také nám doporučuje, abychom si předem ujasnili, k jakému účelu tyto testy budeme využívat. To je velmi důležité upozornění, abychom nehonili více zajíců a potom neměli z toho nic. Protože bychom nepoužili ty výsledky správně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Co by mělo z toho vyplývat pro nového pana ministra?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Panovi ministrovi, to bych velmi doporučila, aby si právě zprávu OECD přečetl minimálně těch 17 doporučení. Jak jste sama uvedla, oni nám tam říkají, co děláme špatně. Ale naznačují i určité cesty, které považují z těch mezinárodních zkušeností za ověřené a doporučují. Čili v oblasti testování doporučují, abychom výsledky těch testů využili především jako pedagogické hodnocení a jako monitoring systému, kladou důraz na podporu pro učitele v tom, aby bylo zřejmé, k čemu mají ty výsledky používat, aby nebyly využívány špatně, nebo nijak. A samozřejmě, abychom se soustředili na cíle a na přípravu standardu, tedy to, co ty testy budou ověřovat. Jistě tohle to je úkol, ke kterému se bude muset pan ministr nějakým způsobem postavit.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tiskový mluvčí EDUin Tomáš Feřtek. Testovat žáky 5., 9. tříd ano - ne?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Ne. my v tomhle tom máme s paní Šojdrovou výrazně jiný názor na to.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Možná krátce, promiňte, proč ne?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Proč ne, protože nám opravdu hrozí ty negativní důsledky, které se projevily v jiných zemích. A já mám velkou pochybnost, že jsme připraveni na to jim předcházet. Kdybych tady viděl opravdu, že na té druhé straně víme přesně, co nám hrozí, a že víme, jak se těmto důsledkům vyhnout, tak bych k tomu projektu byl daleko smířlivější.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaké potíže tam vidíte?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Tam, tam obecně ten hlavní problém bývá v tom, že školy takzvaně učí ty testy. To vidíme například i u státní maturity. Tenhle ten, tenhle ten efekt se tam také projevil. A vzhledem k tomu, že my nemáme zatím připravené standardy vzdělávání pro opravdu všechny schopnosti  dovednosti, které má dítě na základní a střední škole nabýt, tak ty testy, jestliže je zavedeme teďka, tak si myslím, že ten obsah toho vzdělávání výrazně zúží. A to je podle mě špatně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Otázka pro profesora Zlatušku. Jsou podle vás jasně definovány cíle vzdělávání pro 21. století z vašeho pohledu vysokoškolského pedagoga?

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Myslím si, že nejsou. Tady se před časem přistoupilo k tomu, aby byly definovány takhle ty kompetence a trošku jiný pohled na to, jak to vzdělávání má vypadat. Ale poté to spadlo zpátky do předmětového pojetí a souhlasím s tím, že tady hrozí to, ten negativní efekt učení pro to, aby se zvládly ty jednotlivé testy. Nemluvím o tom, že si jednotlivé školy potom budou optimalizovat to, koho k těm testům pustí a koho si zajistí, aby byl zrovna nemocný nebo nepřipuštěný k těm testům. To jsou zase efekty, které se projevují také. Tak ten negativní efekt si myslím, že je horší než přínos, který by to mělo. A jsou to v dané fázi, v dané fázi zdůrazňuji, zbytečně vyhozené peníze.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na závěr Tomáš Feřtek z EDUinu. Jak dopadne oprava rámcových vzdělávacích programů, podle nichž školy učí? To bude také důležité v tomto funkčním období nového pana ministra. Je potřeba připravit nový koncepční materiál, kterému se říká Bílá kniha 2020. Tak standardy, je to nutné? I ve zdravotnictví vytváříme stále standardy, tak jsme taková země standardů, jak to dopadne?

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Ne, já myslím, já myslím, že standardy jsou určitě nutná věc. Jenom my je zase máme takové nedodělané, protože jsme je nejdřív udělali kvůli tomu testování a teďka se nějak dodělávají. A my vlastně úplně přesně nevíme jak. Ale udělat ten standard kompletní, včetně těch nekognitivních položek, to je zásadní věc. Bez toho se neobejdeme. S tím jednoznačně souhlasím. Pokud jde o Bílou knihu, to je opravdu trochu jako jiný problém, který se standardy přímo nesouvisí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Uzavřeme dnešní vydání slovy Michaely Šojdrové. Standardy ve vzdělávání, rámcové vzdělávací programy. Podaří se panu ministrovi uspět?

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Já věřím, že pokud plně využije svých zkušeností a dobrých odborníků, kterými se obklopí, tak má velikou šanci, aby situaci ve vzdělávacím systému zlepšil.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tolik tedy závěrečná slova jednoho z odborníků na vzdělávání, kteří hovořili o novém působení a důležitých krocích, které by měl v resortu vykonat nový ministr školství Petr Fiala z úst Michaely Šojdrové z České školní inspekce České republiky. Byli jsme ve spojení o telefonu také s profesorem Jiřím Zlatuškou, bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně a zde ve studiu byl tiskový mluvčí EDUin, obecně prospěšné společnosti Tomáš Feřtek. Děkuji za návštěvu.

Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor

--------------------

Dobrou noc.

Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin

--------------------

Taky děkujeme.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Děkujeme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na shledanou.

Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky

--------------------

Na slyšenou.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na slyšenou. Na pořadu spolupracovali Jitka Procházková a David Schneider. Ze studia Českého rozhlasu 6 přeje klidnou noc Terezie Jirásková.