Jaké výzvy a úskalí leží před nově jmenovaným ministrem školství Petrem Fialou ****************************************************************************************** * Jaké výzvy a úskalí leží před nově jmenovaným ministrem školství Petrem Fialou ****************************************************************************************** 9.5.2012 22:10    ČRo 6    Zpráva     Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Začíná Studio STOP, které pro vás dnes připravil Jirásková. Přeji všem posluchačům šestky dobrý večer. Jaké výzvy a úskalí leží před nově jmenovaným ministrem školství Petrem Fialou? V jakém st předchůdce z Věcí veřejných Josef Dobeš resort odkázal? Na tyto otázky budeme hledat odpov vydání Studia STOP, které právě začíná. A to ve společnosti odborníků na vzdělávání Michae České školní inspekce České republiky, tiskového mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin či bývalého rektora Masarykovy univerzity v Brně, dnes děkana Fakulty informatiky Masaryko Jiřího Zlatušky. Přeji všem dobrý večer. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Dobrý večer. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Dobrý večer. Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- 2. května obecně prospěšná společnost EDUin na svých stránkách jmenování nového ministra š uvítala slovy, že končí několikatýdenní etapa bezvládí na ministerstvu školství. A přicház s jasnou politickou odpovědností. Vítají také, že jde o politika mimo okruh Věcí veřejných podle EDUinu šance na racionální řešení problémů. Souhlasíte s tímto názorem a jak hodnotí ministra předchozího, tedy Josefa Dobeše v době jeho působení v resortu? Michaela Šojdrová Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Tak, vy jste řekla, že byl nazván politikem. Já si myslím, že v osobě profesora Fialy přic ministerstvo opravdu zkušený odborník, spíše politolog než politik dosud. A věřím, že se i nestrannost, nezávislost zachová, že zůstane především odborníkem, protože resort školství pojímán úzce stranicky. Čili z mé strany, já vítám to, že na ministerstvu školství bude zk který ví, co potřebuje oblast vysokého školství a vědy a také ví, jací jsou absolventi z t regionálního školství. Nemusí se ptát, k čemu mají být státní maturity, zda potřebujeme te být obsah vzdělávání a tak dále. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejné otázky pro profesora Jiřího Zlatušku. Je výhodou třeba i to, že ministr školství Pe zástupcem Věcí veřejných? Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Myslím, že u Věcí veřejných je tam faktor, že je to strana, která nemá žádnou politickou p kdokoliv tam bude za Věci veřejné působit, tak je velmi nepředpovídatelný. Bez jakékoliv o toho, aby tam šlo čekat racionální kroky. Takže v tomhle smyslu bych se vcelku shodoval s EDUin. Myslím, že tam nemuselo dojít k tomu, k té dlouhé prodlevě, kterou bylo ministerstv V týdnu na webových stránkách byl citován ministr Kalousek, že podle Kalouska se na Petrov už poměrně nějaký čas shodují obě strany vládní koalice. Takže z toho hlediska mě trošku p že tam byla ta dlouhá prodleva, vyplývající jenom z té potřeby nějakým způsobem udělat si Karolíny Peake. A nemám ani obavy o nějakou stranickou nezakotvenost, protože zase když si třeba Waltera Bartoše z Události, komentáře z 1. května, tak ten konstatuje, že, konstatov ministrem Fialou spolupracovali už v dřívějších dobách na ideových konferencích ODS. Takže dá předpokládat, že ministr, který bude mít oporu nejen v té osobní nominaci Petra Nečase, premiér, ale i z té strany, která si stojí za ním. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, 14 dní nekomunikace s médii, 14 dní mlčení vyhlásil nový ministr Petr Fiala. To jsem jeho tiskového odboru. Samozřejmě jsme pana ministra žádali, třeba i o kratší vystoupení p Studia STOP, ale museli jsme se spokojit s tím, že to bude diskuse takzvaně o nás bez nás. také zajímavé. Zástupce EDUinu, tiskový mluvčí Tomáš Feřtek. Pane Feřteku, vy pravděpodobn stránek rozporovat nebudete. V jakém stavu resort školství zanechal původní ministr? Nemys prosím, rozebíral jednotlivé pasáže, o to se budeme pokoušet. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Rozumím. Já myslím, že jestliže jsme mluvili o tom, že je dobře, že tam nějaká osoba s pol odpovědností, tak já si myslím, že to je na tom to nejdůležitější. Tam byl velký problém, projektů je tam rozpracovaných, pracuje se na čerpání evropských fondů. A my vlastně už dé neděl vůbec nevíme, co se tam děje. Ministerstvo o tom neinformuje a z tohohle toho hledis půstu pana ministra, kdyby to skončilo těmi 14 dny, tak by to bylo fajn. Protože pan minis neinformoval možná ty dva roky. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Věříte v lepší komunikaci s ministerstvem? To byla taky jedna z výhrad vůči původní práci bývalého pana ministra Dobeše. Michaela Šojdrová. Blýská se na lepší časy co se týče komun Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Tak, já věřím, že ta komunikace bude dobrá. Já bych to nechtěla v tuto chvíli srovnávat s působil na ministerstvu. Tam byly skupiny, s kterými on komunikoval, myslím, velmi otevřen dobře. Ale vím, že některá část veřejnosti s tím spokojená nebyla. Určitě ministr školství prosadit nějaké změny, nějaké reformy a před novým ministrem je řada úkolů, tak musí tyto odkomunikovat, dobře vysvětlit. Je to podmínka úspěchu jeho práce. A já věřím, že v tomto úspěšný. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- S kým tehdejší pan ministr Dobeš nekomunikoval? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- To musí říct ti, kteří to takto cítili. Já jsem v tuto chvíli zde v roli ředitelky odboru České školní inspekce a musím říct, že z naší strany komunikace s ministrem byla velmi dob my jsme úřad, který pod ministerstvo určitým způsobem spadá. Takže bylo by velmi podivné, nebylo. Ale my jsme tyto výhrady v žádném případě neměli. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, ale vy jste říkala, že určité skupiny měly dojem, že s nimi není dostatečně komunik jsem se tázala které. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Tak, máme tady mluvčího EDUinu, možná, že on sám se vyjádří. Ať už to bylo jakékoliv, jaké ministru Dobešovi tady byly. My se o nich zřejmě tedy budeme bavit. A z té komunikace, jak i nový ministr vezme ponaučení. Myslím, že jedním z problémů bylo i střídání ve vedení tis kde tam určitá nejistota třeba právě u té odborné veřejnosti panovala. Ale to nechám na zh Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tomáš Feřtek, komunikace ministerstva s EDUinem? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Tady nejde o komunikaci s EDUinem. Oni nám prostě neodpovídali nikdy na nic, pokud jsme o ze zákona. Já jsem měl na mysli, stačí se podívat na seznam tiskových zpráv ministerstva a se dozvídáme o takových věcech jako je revize rámcových vzdělávacích programů, vývoj stand evropských peněz. Ty informace jsou nedostatečné z hlediska veřejnosti, tady nejde o EDUin Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Jak komunikoval tehdejší ministr školství Dobeš s vysokými školami? Pane profesore Zl Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- No, tam jedna věc je komunikace, druhá věc je, čeho se to týkalo. A třetí věc je, o čem se A bylo to obcházeno. Ministr Dobeš se několikrát sešel s tou pracovní skupinou reprezentac tam jakoby část komunikace proběhla, fakticky se tam ozývala spíš taková, já bych to chápa vyjádření. Toto u ministra Dobeše bylo nepochybně zapříčiněno tím, že měl potřebu získávat veřejnost nějakými více či méně zaměřenými populistickými výkřiky. Což je dáno strukturou ze které pocházel. A tím oslovováním elektorátu. Tohle zřejmě nový ministr mít nebude. Pře vysokých škol je tam základním problémem špatně připravovaná reforma, a to špatně, bych ře kvalifikovaně odůvodňovány návrhy, které jsou reprezentacemi vysokých škol rozporovány. A ministerstvu působí nějaká koaliční mini K9, která tam bez většího zdůvodňování cpe něco d bych byl trošku opatrný v jakýchkoliv optimistických predikcích toho, co se bude nebo nebu část lidí, o které se jedná, včetně třeba náměstka pro legislativu, zůstává, nebo na minis co tady s tímhle měli co do činění. V nedávných dnech se objevilo prohlášení profesorů, ně 33, ve kterých se v úvodu odvolávají na konkrétní doporučení Rady pro reformu vysokoškolsk Já jsem několik členů tady této Rady oslovil s žádostí, aby mi řekli, o které ty konkrétní jednalo. A s překvapením jsem zjistil, že dotyční slovutní profesoři podepsali takhle konk prohlášení, aniž by věděli, co v těch doporučeních jsou. Někteří mi to dodatečně dohledali takového existuje. Ale fakticky přiznali, že o podrobnostech neměli vlastně, takříkajíc, a Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, můžete tedy zmínit, pokud budeme v této části hovořit o té chystané reformě vyso co nový ministr může v této oblasti dělat, tak jaké takové nejožehavější body, o které vy může s vysokými školami za působení tohoto nového pana ministra stát? Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- No, je to úroveň autonomie vysokých škol, do jaké míry rozhodují vysoké školy samy o sobě, míry je to rozhodování zvenku. Do čehož patří i nepřiměřené posilování jednotlivých osob v škol. Druhá věc velmi významná je zpoplatňování studia, kde vláda si dala do programového před časem zavedení školného po zavedení finanční pomoci studentům. Nedávno z toho vlastně říká, zavedeme zápisné, což se rovná zpoplatnění bez toho, aby tam byly ty předpoklady, kt na začátku. U některých tady těchto návrhů se v průběhu projednávání zjistilo, že jsou v p nerealizovatelné. To je konkrétně ten model toho školného. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, jaká bude ta vyjednávací pozice nového pana ministra? Je třeba zvýhodněn tím, že byl Masarykovy univerzity? Bude mít nějakou lepší vyjednávací pozici? Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- To nedokážu odhadnout, protože jsem od něj konkrétní vyjádření k té reformě vlastně dosud návrhům neslyšel. Pan ministr je hlavním vědeckým poradcem premiéra a členem Rady pro výzk inovace, která dostala také ty návrhy k připomínkování. A například z toho místa se neozva připomínky, ani konstatování, že je to v pořádku. Takže z tohoto hlediska bude zajímavé, s po tom, po té době mlčení přijde. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Otázka pro zástupce EDUinu tiskového mluvčí této obecně prospěšné společnosti Tomáše vnímáte to, co by se mělo udělat v rámci reformy vysokých škol? A je možné čekat nějakou v vůči současnému ministru školství třeba ze strany studentů, kteří rozhodně nebyli nadšeni zavedení školného, nebo placení prodlužování doby řádného studia. A samozřejmě ani to zápi nezamlouvalo. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Já myslím, že se, nebo odhaduji, že se asi dá čekat větší, větší vstřícnost ze strany repr škol. Ze strany studentů téměř jistě ne, protože podle všeho školné se nestihne zavést, ne zavést ten systém finanční podpory studentů, který je daleko důležitější, a to školné je j součástí. A vypadá to, aspoň podle všech zatím dostupných informací, že nový ministr bude zápisné. A to je úplně nejhorší řešení ze všeho. A myslím si, že i z hlediska pravicové vl těžko někdy do budoucna vysvětlovat někomu, že školné není asociální. Protože to zápisné v které má být zavedeno, asociální je. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Zavedení zápisného vy vnímáte coby společnost, která se zabývá vzděláváním jako asociální? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Ano, protože, protože celou dobu se mluvilo o tom, že má vzniknout systém, který umožní st peníze, které dostávají jejich rodiče dneska jako státní podporu, tak aby byly převedeny n měli své vlastní peníze a měli možnost nějaké půjčky a sestavili si vlastně vlastní rozpoč tohoto systému mělo být i školné. Jako vlastně poslední krok zavedení tohoto systému. Nic zato budeme platit 3, 3,5 tisíce každý semestr. To si myslím, že je jenom zvýšení nákladů. vlastně rezignace na systémovou politiku. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Jaký je názor ředitelky odboru vnějších vztahů České školní inspekce Michaely Šojdrov školy, reformu vysokých škol. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- No, tak přesto, že vysoké školy pod gesci České školní inspekce nespadají, tak samozřejmě uplatnitelnost absolventů středních škol, jak jsou úspěšní potom v dalším studiu. A to je výkonu toho regionálního školství. Myslím, že by nebylo moudré v tuto chvíli předjímat, ja nového ministra. Ta očekávání jsou oprávněně velká. Protože nejenom, že byl, že je prorekt let rektorem druhé největší univerzity v České republice, která dosahuje špičkových výkonů je jeho právem, aby se rozhodl, co bude nejlepší pro terciární sektor jako takový. A v tét velkou důvěru a nechci předjímat, jak se rozhodne. Jestli zápisné, nebo jistá forma školné co je nejdůležitější a co právem i vysoké školy v tom minulém období kritizovaly, byla for otevřené a odborné diskuse s ministerstvem školství na toto téma. Můj kolega to také zmiňo nebyla ujasněnost pozice. Má velmi zkušeného náměstka pro vysoké školy pana profesora Vilh pana doktora Nantla. Takže má tam lidi, kteří tématu rozumí, ale ten, kdo má ty velké zkuš politickou podporu, o které tady je zmiňováno, je samotný ministr. Jedno je jisté. Že ten, rozvoj vysokých škol musí být zastaven. Nejenom proto, že na to nedostačují finanční prost že tím trpí kvalita vysokých škol. A čili spojit určitou reformu zároveň s udržením kvalit vzdělávání a s jeho dostatečným financováním, to si myslím, že je úkol. A jaké prostředky zvolí, v čem se rozhodne následovat ty práce, které už byly učiněny, myslím si, že na mnoh nepochybně dá. A měl by mít prostor pro to se rozhodnout a vyjednat rozumné reformní kroky kvalitní dostupné terciární vzdělávání, k těm tématům, která tady zmínil pan profesor Zlat ještě zmínila téma bakalářského studia, neuniverzitních vysokých škol, které je potřeba ví podpořit a nastavit jasnější pravidla. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Poslední věc k těm vysokým školám. Otázka pro bývalého rektora Masarykovy univerzity profe Zlatušku. Pane profesore, jak tedy udržet kvalitu vysokých škol za té stávající situace a Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- No, tam je samozřejmě potřeba zavést jiný způsob financování než ten čistě extenzivní. Ten význam na konci 90. let, nebo na konci, za začátku minulého desetiletí, kde skutečně byly nedostatky vysokých škol. Ale dnes už to zcela jistě neplatí. Je potřeba trošku důsledněji kvalitativních doporučení akreditační komise. Tady narážím na to skandální rozhodnutí o pr akreditace plzeňských práv, které učinil ministr Dobeš. Tam bych jenom zdůraznil, já jsem podklady pro toto rozhodnutí. Úřad ministerský mi sdělil, že vlastně nezná podklady, na zá ministr rozhodoval, protože ministr si může zjišťovat informace i mimo ten úřad. Z toho vy správní rozhodnutí ministerstva bylo učiněno způsobem, který není přezkoumatelný. A ta nep takovéhoto správního rozhodnutí by měla být automatickým důvodem pro jeho zrušení, přinejm autoremedurou ministerstva. Na toto ještě pořád prostor je a domnívám se, že pokud ministr vážně mluvit o nějaké důvěře mezi ministerstvem a vysokoškolskou obcí, tak že tady k tomut bezpodmínečně sáhnout. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V dnešním vydání Studia STOP, které právě na okruhu Českého rozhlasu 6 posloucháme, diskut na vzdělávání o tom, jaké kroky by měl udělat nový ministr školství Petr Fiala. Zde ve stu odborníci na vzdělávání Michaela Šojdrová z České školní inspekce, tiskový mluvčí EDUin, o společnosti Tomáš Feřtek a v neposlední řadě v telefonickém spojení jsme s bývalým rektore univerzity v Brně, dnes z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity profesorem Jiřím Zlatu se asi na takový nejrozporuplnější bod té agendy, která leží před novým ministrem. Nejvíce bod z dílny toho původního ministra, hovořím o čerpání dotací z evropských fondů. Tedy kon o projektech, na které Česká republika měla dostat peníze. Těch projektů je celá řada. Nap Point, Češi v Evropské unii, které podle Bruselu požadují mnoho peněz na účely, na které v neodpovídají těm klíčovým problémům a vlastně vůbec prioritám českého školství. Evropské k že peníze přímo nesměřují do škol, ale více na podporu médií a také IT aplikací a podpora modernizace nebo vzdělávacího systému je stranou. Projekty, které vlastně měly být zafinan době ta celková částka tvoří asi 3 miliardy korun. Co se týče čerpání peněz evropských fon projekty, nebude moci nový pan ministr asi mnoho napravit. Jak reálné je podle vás, že pro muset zaplatit z rozpočtu školství? To by se týkalo až desítek miliard. Michaela Šojdrová. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Tak, určitě to by byl velký problém. Ale myslím si, že jestli si něčeho musel být vědom ná nový ministr školství, tak to je ta priorita evropských fondů. V situaci, kdy ministr Dobe postu ministra z důvodu nedostatku financí na zaplacení pedagogické práce, kdy je evidentn finanční prostředků, tak si Česká republika nemůže dovolit nevyužít evropské prostředky, t Čili využít každou korunu. A druhý úkol, využít ji efektivně. Na to, na co potřebujeme, ab systému využity byly. A není nic jednoduššího než se podívat na to, jaký byl ten záměr. Te velmi správný. Byly to inovace a byla to konkurenceschopnost. Byl to tedy rozvoj vzděláván kvality. Samozřejmě bylo to plánováno v letech 2007, 8, kdy nebyla ekonomická krize ani re mohli více uvažovat právě o tom rozvojovém zaměření. My dnes se musíme dívat na to, že nem prostředků na tu základní vzdělávací činnost, na to, abychom navyšovali, nebo aspoň udržel hladinu pedagogických pracovníků. O to spíš je třeba se podívat na to, kam prostředky jdou mimo školy, mimo pracovníky. V tomto se osvědčilo resortu školství financování projektu, k takzvané šablony, kdy školy jednoduše vyberou z 5, 6 priorit, zafinancuje se k tomu vzdělá pomůcky, do škol jdou, jde materiál, na který normálně prostředky nemají, ale pomůže moder pomůže zvýšit kvalifikovanost, s kterou se v regionálním školství potýkání. Čili myslím si otázku, prostředky z evropských fondů je možné zachránit. Jasnou, odbornou, transparentní zdůvodněním efektivního využití. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, projekty evropského sociálního fondu mají přispívat k modernizaci vzdělávacího systém ty projekty, které vy máte v paměti, my jsme několikrát ve Studiu STOP je popisovali, např nejdražší, který ještě, dovolte, zmíním, za 650 milionů NEDIR se mu říká. Ten je tedy nejd a v jeho rámci mělo dojít k vytvoření jednotného informačního systému, který by slučoval n jednotlivě fungujících školských databází. Také ANTICOR, který za 150 milionů má vlastně š protikorupční osvětu. Tiskový mluvčí EDUinu Tomáš Feřtek. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Já bych k tomu dodal jednu věc. Paní Šojdrová tady zmínila ty šablony. A já, protože se ml velkých projektech, tak je ale třeba si uvědomit, že tady existuje několik tisíc malých pr v těch školách už se dneska dělají. A řekl bych, že z valné části jsou užitečné. A to nevy ty peníze se vyhazují jenom oknem. A to, že tady existují velké projekty, kde bohužel víc vždycky z každé té částky jde tím směrem, to znamená na podporu těch IT technologií, médií bohužel byla politika minulého vedení ministerstva, které se snažilo utratit ty peníze co mohlo vykázat, že splňujeme tu čerpací kvótu. A my teďka nevíme vlastně, jak, v jakém stav projekty byly Evropské komisi poslány. A co o nich soudí. Proto jsem říkal, že je tak důle dneska zodpovědná osoba, která nás má o tomto informovat. Pan ministr Dobeš v tomhle tom t tak jako se snažil předstírat, že je všechno v pořádku. Myslím si, že pan, jeho nástupce p má výhodu už jenom tou změnou, že tohle Evropská komise chápe jako, jako velmi důležité, ž někdo jiný, s kým se bude dát domluvit. A my se musíme dozvědět, v jakém je to stavu. Zatí opravdu se jenom dohadujeme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, to znamená nový pan ministr Fiala bude mít pravděpodobně značnou podporu ze strany Ev protože ta změna byla vítána, jak jste řekl právě, pane Feřteku. Třeba ten projekt Science do světa vědění ve spolupráci s Univerzitou Palackého, nevím, jestli pan profesor Zlatuška tom, co v jeho rámci mělo být prováděno. Pokud ano, tak řekněte, jestli ten projekt třeba smysluplný, anebo si vyberte některý jiný, který vy vnímáte jako splňující ta kritéria, te vzdělávacího systému. Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- No, ty zprávy o těch projektech, myslím, byly dost hrozné. Obecně, jednotlivosti, do těch nezacházel, protože ani není jasné, co z toho vlastně bylo ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrá, tak bude moci nový pan ministr zastavit problémy? Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Ale samozřejmě, tam je horší věc. Tam je jeden systémový problém, který je obecně s těmi e penězi. Ony jdou na projekty, kde mají zaplatit na začátku nastartování nějakých aktivit. i tehdy, kdy ty aktivity nejsou financovány z peněz Evropské unie, ale z našich vnitřních. se nepodaří z těch projektů ty aktivity nastartovat tak, aby si na sebe do budoucna vyděla může znamenat, že ty projekty vlastně skončí neúspěšně a vracení těch financí je tam ovšem těch projektů. Takže tam je velké riziko toho, že teď se sice ty peníze utratí, ale násled doplácet. Problém je s řadou projektů investičních. V těch /nesrozumitelné/, kde ty projek přinejmenším v části koncipována tak, aby podpořily místní ekonomický rozvoj. A z toho pří které zaplatí jejich další fungování. To se zcela zjevně u řady z nich nepodaří splnit. A snaha shánět na to financování těchto projektů finance, které tečou prostřednictvím státní Když se člověk podívá na klíč, kterým byla skládána Rada pro výzkum, vývoj a inovace teď n myslím, je z toho zjevné, že tato snaha zajistit tyto prostředky na tyto budované infrastr jasně je. Co bych u ministra Dobeše zmínil jako velký problém bylo to, jak pořád odkazoval peníze jako na peníze, které mají zalepit nějaké díry ve financování ze státního rozpočtu. peníze měly být na rozvoj, na nové aktivity. Ale on tím i vzhledem třeba k rozpočtům vysok vlastně nedostatečnosti stávajících činností. Jakmile přestane přísun těch peněz zvenku, t velký problém. A ten bude ještě umocněn tím, že některé z těch projektů byly špatně připra než ministr Dobeš nastoupil do funkce, ale zatím se to ještě neprojevilo. Třeba to, co byl projektu na reformu terciárního vzdělávání, tak ty přemrštěné platy tam podepisovala už př Kopicová. Byl na nich podpis i pana Vituly. A v okamžiku, kdy tady takovéhle finance budou vynaložené a ty projekty budou mít finanční potíže kvůli tady tomuto, tak to budou zase da státní rozpočet, které budou chybět na ty běžné aktivity. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Michaela Šojdrová, krátce, prosím. Budeme podle vás doplácet na ty započaté projekty? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Myslím, že to bysme museli hodnotit projekt od projektu. Znám projekty, na které nebude nu Hovořila jsem například o těch šablonách, kdy peníze jdou přímo do škol na zaplacení pomůc vzdělávání učitelů. Myslím si, že tam problém nebude. Nemohu hovořit za všechny projekty, se třeba zmínil pan profesor Zlatuška, zejména za ty investiční. Ale vysoké školy musí být odpovědné a počítat s těmito dopady. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, pan kolega Feřtek, stejná otázka. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Všichni doufáme, že nebudem. Ale já teda o tom pochybuju čím dál tím víc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Podívejme se na regionální školství. Prosím krátce. Je také ve složité situaci. Jakou nesp samozřejmě roste ze strany pedagogů, kteří mají opravdu velmi nízké platy, očekáváte v dob současného ministra? Tomáš Feřtek. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Já bych pořád řekl, že ty platy jsou ten menší problém. Samozřejmě já jsem se na to před c různých ředitelů a oni říkají, že těch, ty 2,5 procenta, nebo zhruba něco přes 2 procenta, z rozpočtu škol, tak znamená asi tak 700 korun měsíčně na každého učitele. To není při tom tak málo, ale já myslím, že daleko horší je ta demotivace, která plyne z toho pocitu chaos regionálním školství odehrává v posledních letech. A to bych řekl, že je pro nějakou budou reformu daleko víc devastující než to samotné vázání platů. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pan profesor Zlatuška, jak vy vnímáte potíže regionálního školství? Také poprosím kratší f Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Já bych s tím, co pan Feřtek říkal, zcela souhlasil. Myslím, že je tam problém toho, že se finance za ta centralizovaná testování, třeba ty několikanásobně předražené státní maturit by se říct, není to problém ministra Dobeše, takhle to nastartovala už paní ministryně Kop vážný problém. Jiný problém je ta změna financování venkovských škol, kdy Česká republika po Slovensku nejmenší míru urbanizace, čili je zde největší přirozený počet těch malých šk působí v těch menších celcích. A není možné na to prostě použít nějaký vzoreček, který by v městském prostředí. Toto je zase, ty plány na tu změnu toho financování a rušení těch me destabilizující. Z hlediska toho, jak má ta struktura toho školství u nás vypadat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Podle paní ředitelky Šojdrové, budou zástupci regionálního školství nějak hlasitěji protes Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- To bude velmi záležet na tom, jak se k jejich situaci postaví vláda. Příprava rozpočtu na otevřená. Já si myslím, že v tomto se předchůdce, tedy pan ministr Dobeše postavil na stra bojoval za jejich platy. Pan kolega Feřtek řekl, že to není ta hlavní priorita, nebo ten t důvod jejich nespokojenosti. Jistě, těch důvodů je více. Samozřejmě pokud ovšem by se výra na snižování platů, pak by to byl velký problém, protože už dnes se pohybují na průměru, p průměrem průměrné mzdy. A to není dobrá vizitka. My se celoevropsky pohybujeme spíše pod s standardem odměňování pedagogických pracovníků. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Co by se mělo v tom regionálním školství změnit? Krátce, aby to lépe fungovalo. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Pedagogové v České republice mají spíše nižší vyučovací povinnost než je u pedagogů v Evro průměrnou a nižší. Samozřejmě pokud budeme chtít udržet platy, anebo zvýšit platy, pak kro do systému více peněz, se také musíme podívat na efektivitu jejich výkonu. Čili na to, zda vrátit kdysi i k návrhu přímé vyučovací povinnosti, kterou učitelé mají. Já teď rozhodně n žádným návrhem, to mi ani nepřísluší. Jen upozorňuji na to, že kromě požadavku na státní r aby také ministerstvo se podívalo na to, zda existuje ještě i rezerva v kapacitách a v efe Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, jak dlouho učitelé učí a jak učí? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Ano. Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Já bych jenom, u nás je problém toho, že se pořád přetěžuje množství látky, které se do tě testy k tomu povedou také. Díky tomu třeba v těch technických disciplínách nebo v matemati během školní docházky velký odpor k tomu, aby vůbec ty předměty zvládaly. A zdůraznil bych je ta debata vedena jenom směrem k tomu, jak bude financováno regionální školství, nebo pl tam. Ale z toho, jak vypadá regionální školství je přímo odvozená kvalita vysokých škol. J pláče nad tím, jak vypadají vysoké školy, tak je to do značné míry dáno tím, jak jsou přip a žáci na těch nižších stupních na další studium a tam musím říct, že se to poslední dobou Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, to znamená méně biflování, tím nemyslím neučit se nazpaměť vůbec nic, ale méně biflov podpory vlastního úsudku, kreativního myšlení a případně nějakých badatelských schopností. který třeba podporuje chuť u žáků středních škol i základních ke studiu matematiky je Mate který je přesně zaměřen na podporu toho kreativního myšlení. Padlo zde již jedno důležité také ráda probrala v tomto vydání Studia STOP. Státní maturity. Jejich kvalita, vypovídate která činí v letošním roce asi 200 milionů, je mnohým pedagogům, odborníkům, rodičům a tak terčem v oku. Jak je tento model funkční a je adekvátně postavený tomu, kolik stojí a jaký přináší? Tomáš Feřtek, EDUin. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Já, já se z téhle otázky trochu vylžu. Protože byť tu státní maturitu dlouhodobě v mnohém já říkám, prostě tady je potřeba udělat po těch dvou ročnících nezávislý audit. Protože my přetahujeme, různé strany mají na to různé názory. Nezávislý audit, který by posoudil, jes části té státní maturity fungují, jestli nemáme přistoupit k nějaké změně toho modelu, jak na přežití té vyšší úrovně maturity, kterou bohužel ten momentální spor okolo obtížnosti t matematiky to zase podrazil nohy. A na základě toho přistoupit k nějakým změnám. Těch věcí dají kritizovat, je mnoho. Ale to je opravdu na dlouhou debatu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Souhlasí s auditem paní ředitelka Šojdrová z odboru vnějších vztahů České školní inspekce? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Určitě souhlasím s tím, že je potřeba vyhodnotit to, jak tento model maturity funguje. Ale že jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu se uvažuje o takovéto diskusi a o určité revizi zjednodušení. Nejde jenom o cenu, ale také o zbytečnou organizační náročnost a jaký efekt V tomto smyslu jsem přece jenom trochu překvapená stanoviskem pana profesora Zlatušky. Já že vysoké školy potřebují mít nastavenou určitou laťku pro absolventy středních škol tak, rozdílnost taková nebyla. Vždyť ta neúspěšnost maturantů v tom loňském roce, která se blíž ta je prostě, ta ukazuje na to, že tam problém v úrovni maturantů v České republice byl a řešit. A jak jinak než standardizovaným výstupem? Neříkám, že ten model je naprosto v pořá jeho zjednodušení. Ale jaksi zahodit ho úplně si myslím, že by byla velká chyba. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Reakce profesora Zlatušky. Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Ty nedostatky, které odhalila státní maturita, byly známy. Možná nebyly tak kvantifikovány kvantifikace se dala udělat samostatně. Levnější finance a jedna věc je udělat nějaké otes a druhá věc je vyhazovat na to tolik peněz. A zaměřit ty školy jenom tím, že se budou přip typ zkoušek. U té, u té finanční náročnosti státních maturit, to je samozřejmě bolest, kte utrácí za informační systémy a dává to do počítačů a takovýchto věcí, tak utrácí nehorázně hlediska toho, kolik takové systémy rozumně mohou stát. To je bohužel fakt. A už v době, k o tomto modelu státních maturit, ministryně Kopicová tehdy měla dostatek informací o tom, ty státní maturity nebudou použitelné jako přijímací zkoušky pro vysoké školy, protože pro pozdě a vysoké školy musejí mít jasno v tom, koho berou a kom nabízejí zápis mnohem dřív. co se dneska jako objevuje jako problémy a že vysoké školy to nemohou používat, to jsou vě věděli včas a nedbali toho, protože jenom potřebovali utratit ty velké peníze za ten systé Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, nemůže vydržet s reakcí paní Šojdrová. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Já jenom musím říct dvě věci. Za prvé ta standardizovaná takzvaná společná státní část mat jenom kvůli tomu, abychom monitorovali vzdělávací systém a jeho efektivitu. Ale ta má význ pro samotné studenty, žáky, tak, aby věděli, že mají rovný přístup ke vzdělávání, že gymná Zlíně, v Brně, v Praze, v Chebu jim dá, jim poskytuje stejně kvalitní vzdělávání a je jeno jestli jich dosáhnou a mohou se porovnat se studenty v jiných velmi dobrých gymnáziích neb školách. A ještě bych chtěla říct, že zkušenosti z jiných evropských zemí ukazují, že vyso využívají standardizovaných maturit. Poučili jsme se například nedávno při prezentaci pols kdy standardizované maturity jsou vysokými školami velmi efektivně využívány. Čili je jeno dokážeme ten systém správně nastavit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě reaguje Tomáš Feřtek. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Zatím to bohužel vypadá, že pokud jde o vstup na vysokou školu, tak tam se nám to opravdu jak už jsem říkal, ten problém s tou maturitou z matematiky ten to ještě zhorší. Ale pořád souhlasil, já si myslím, že co může státní maturita ohlídat, je ta spodní laťka. To znamen ještě považujeme za přijatelné maturitní vzdělání. Tam bych řekl, že ta maturita víceméně jenom tu spodní laťku ona by uměla hlídat daleko jaksi levněji, jednodušeji a tak dále. A podle mě měli jít. A zároveň toho nezávislého auditu využít k tomu, abychom si řekli, jest používat tu státní maturitu i k tomu vstupu na vysokou školu. Já o tom mám pochybnost, ale rozhodovat, prostě to opravdu musí udělat někdo, kdo tomu rozumí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, pokud jsme u toho testování, tak také je v pilotní fázi testování žáků 5. až 9. tříd, vzbuzuje pochybnosti. Zpráva OECD před ukvapeným plošným testováním varovala již v únoru. která OECD vadí, že vlastně nejsou jasně definovány cíle vzdělávání v České republice, nem systém. Asi nejprve bych měla k této věci dát příležitost paní ředitelce Šojdrové, která v školní inspekci za tuto agendu zodpovídá. Tak, co se bude dít dále s tím testováním? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Zpráva OECD se velmi podrobně zabývá naším systémem hodnocení. Kde právě testování žáků má roli. A examenátoři nás upozorňují na to, že si máme dát pozor na určité problémy. Protože celém světě, už jsou konkrétní zkušenosti. A my těch zkušeností můžeme využít a vyvarovat republika se pustila do ověřování testování. My zatím nemáme v zákoně či v jiném dokumentu testování žáků 5. a 9. tříd. Ale cítíme, že nám tento prvek ověřování výsledků žáků v urči bodech prostě chybí. To jsme věděli, aniž bychom dostali zprávu OECD, která to říká zcela nám doporučuje, abychom si předem ujasnili, k jakému účelu tyto testy budeme využívat. To upozornění, abychom nehonili více zajíců a potom neměli z toho nic. Protože bychom nepouži správně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Co by mělo z toho vyplývat pro nového pana ministra? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Panovi ministrovi, to bych velmi doporučila, aby si právě zprávu OECD přečetl minimálně tě Jak jste sama uvedla, oni nám tam říkají, co děláme špatně. Ale naznačují i určité cesty, z těch mezinárodních zkušeností za ověřené a doporučují. Čili v oblasti testování doporuču výsledky těch testů využili především jako pedagogické hodnocení a jako monitoring systému podporu pro učitele v tom, aby bylo zřejmé, k čemu mají ty výsledky používat, aby nebyly v nebo nijak. A samozřejmě, abychom se soustředili na cíle a na přípravu standardu, tedy to, budou ověřovat. Jistě tohle to je úkol, ke kterému se bude muset pan ministr nějakým způso Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tiskový mluvčí EDUin Tomáš Feřtek. Testovat žáky 5., 9. tříd ano - ne? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Ne. my v tomhle tom máme s paní Šojdrovou výrazně jiný názor na to. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Možná krátce, promiňte, proč ne? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Proč ne, protože nám opravdu hrozí ty negativní důsledky, které se projevily v jiných zemí velkou pochybnost, že jsme připraveni na to jim předcházet. Kdybych tady viděl opravdu, že straně víme přesně, co nám hrozí, a že víme, jak se těmto důsledkům vyhnout, tak bych k to daleko smířlivější. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jaké potíže tam vidíte? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Tam, tam obecně ten hlavní problém bývá v tom, že školy takzvaně učí ty testy. To vidíme n státní maturity. Tenhle ten, tenhle ten efekt se tam také projevil. A vzhledem k tomu, že připravené standardy vzdělávání pro opravdu všechny schopnosti  dovednosti, které má dítě střední škole nabýt, tak ty testy, jestliže je zavedeme teďka, tak si myslím, že ten obsah výrazně zúží. A to je podle mě špatně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Otázka pro profesora Zlatušku. Jsou podle vás jasně definovány cíle vzdělávání pro 21. sto pohledu vysokoškolského pedagoga? Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Myslím si, že nejsou. Tady se před časem přistoupilo k tomu, aby byly definovány takhle ty trošku jiný pohled na to, jak to vzdělávání má vypadat. Ale poté to spadlo zpátky do předm a souhlasím s tím, že tady hrozí to, ten negativní efekt učení pro to, aby se zvládly ty j Nemluvím o tom, že si jednotlivé školy potom budou optimalizovat to, koho k těm testům pus zajistí, aby byl zrovna nemocný nebo nepřipuštěný k těm testům. To jsou zase efekty, které také. Tak ten negativní efekt si myslím, že je horší než přínos, který by to mělo. A jsou dané fázi zdůrazňuji, zbytečně vyhozené peníze. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na závěr Tomáš Feřtek z EDUinu. Jak dopadne oprava rámcových vzdělávacích programů, podle To bude také důležité v tomto funkčním období nového pana ministra. Je potřeba připravit n materiál, kterému se říká Bílá kniha 2020. Tak standardy, je to nutné? I ve zdravotnictví standardy, tak jsme taková země standardů, jak to dopadne? Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Ne, já myslím, já myslím, že standardy jsou určitě nutná věc. Jenom my je zase máme takové protože jsme je nejdřív udělali kvůli tomu testování a teďka se nějak dodělávají. A my vla nevíme jak. Ale udělat ten standard kompletní, včetně těch nekognitivních položek, to je z toho se neobejdeme. S tím jednoznačně souhlasím. Pokud jde o Bílou knihu, to je opravdu tr problém, který se standardy přímo nesouvisí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Uzavřeme dnešní vydání slovy Michaely Šojdrové. Standardy ve vzdělávání, rámcové vzdě Podaří se panu ministrovi uspět? Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Já věřím, že pokud plně využije svých zkušeností a dobrých odborníků, kterými se obklopí, šanci, aby situaci ve vzdělávacím systému zlepšil. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik tedy závěrečná slova jednoho z odborníků na vzdělávání, kteří hovořili o novém působ krocích, které by měl v resortu vykonat nový ministr školství Petr Fiala z úst Michaely Šo školní inspekce České republiky. Byli jsme ve spojení o telefonu také s profesorem Jiřím Z bývalým rektorem Masarykovy univerzity v Brně a zde ve studiu byl tiskový mluvčí EDUin, ob společnosti Tomáš Feřtek. Děkuji za návštěvu. Jiří ZLATUŠKA, děkan Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Brno, bývalý rektor -------------------- Dobrou noc. Tomáš FEŘTEK, tiskový mluvčí obecně prospěšné společnosti EDUin -------------------- Taky děkujeme. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Děkujeme. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na shledanou. Michaela ŠOJDROVÁ, Česká školní inspekce České republiky -------------------- Na slyšenou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Na slyšenou. Na pořadu spolupracovali Jitka Procházková a David Schneider. Ze studia České přeje klidnou noc Terezie Jirásková.