Nejlepší systém vysokoškolského vzdělání mají podle výzkumu USA

Melbourne 16. května (ČTK) , autor: lcm mik

Nejdokonalejší systém vysokoškolského vzdělání mají Spojené státy. Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu agentury Universitas 21. Za nimi se umístily skandinávské země, Kanada a Švýcarsko. Česká republika figuruje na seznamu 48 hodnocených zemí na 26. místě, Slovensko je 35.

    Při hodnocení vysokoškolských systémů se posuzovala čtyř základní kritéria - zdroje investované do terciárního vzdělávání, prostředí, mezinárodní propojenost a výsledky. Výzkum jasně potvrdil, že čím víc se do vysokoškolského systému investuje, ať už ze státních či ze soukromých fondů, tím lepší jsou potom výsledky, kupříkladu počet publikovaných odborných článků, procento vysokoškolsky vzdělaných lidí v populaci či množství špičkových univerzit v zemi.

    Nejvíce prostředků dávají do vysokoškolského vzdělávání tři severské země, Finsko, Norsko a Dánsko, celkově nejvyšší investice (v procentech HDP) jsou ale v USA a v Kanadě, kde se na nich výrazně podílejí soukromé instituce. Slovensko naopak patří mezi státy, které dávají na terciární vzdělávání nejméně peněz, v tabulce 48 zemí se za ním umístily již jen Indie a Indonésie.

    Relativně dobře je naopak v České republice a na Slovensku hodnoceno vysokoškolské prostředí, obě země skončily v tomto ohledu v první dvacítce, ČR dokonce na 11. příčce. V této položce posuzovali autoři výzkumu podíl žen mezi studenty a mezi vyučujícími či rozmanitost vysokoškolských institucí a činnost kontrolních úřadů. Nejlépe se prezentovaly Nizozemsko, Nový Zéland a USA.

    Kategorie mezinárodní propojenosti vysokého školství brala v úvahu kupříkladu počet zahraničních studentů zapsaných na školách v dané zemi či mezinárodní vědeckou spolupráci. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce se zahraničím spolupracují vysoké školy Rakouska, Singapuru, Švýcarska a Austrálie; východoevropské země, včetně Česka a Slovenska, skončily uprostřed tabulky.

    Největší váha při hodnocení vysokého školství byla kladena na "výstup", či výsledky. Nejvíce odborných článků pochází z amerických vysokoškolských institucí, následují je školy japonské a britské. Podle článků na obyvatele si nejlépe stojí skandinávské země v čele se Švédskem. Články, které mají světově největší vliv, jsou psány ve Švýcarsku. Nejvíce špičkových univerzit mají USA a Británie, zatímco největší množství vysokoškolsky vzdělaných lidí mají Rusko, Kanada, Izrael a Spojené státy, v poměru k počtu obyvatel nejlépe dopadlo v tomto ohledu Finsko. Nejvíce vědců na hlavu mají Finsko a Dánsko. Východoevropské země, Slovensko, Česko a Maďarsko, nejlépe obstály v zaměstnanosti vysokoškoláků, což ukazuje, že zdejší vysoké školství odpovídá potřebám pracovního trhu.

    Výsledky hodnocení vysokoškolských systémů, které zveřejnila agentura Universitas 21, jež sdružuje 23 předních univerzit zaměřených na výzkum z 15 zemí světa:

1.         Spojené státy   100,0

2.         Švédsko            83,6

3.         Kanada 82,8

4.         Finsko  82,0

5.         Dánsko 81,0

6.         Švýcarsko         80,3

7.         Norsko 78,0

8.         Austrálie            77,8

9.         Nizozemsko       77,4

10.       Británie 76,8

26.       Česká republika            57,9

35.       Slovensko      50,6

Univerzita Karlova využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.