Slavný kardiolog má ve své DNA hudbu












            ******************************************************************************************

            * Slavný kardiolog má ve své DNA hudbu
            ******************************************************************************************
            15.10.2012    Hospodářské noviny    Strana 16    Rozhovor, autor:  Julie daňková       

            Profil

            Srdci, vysílajícímu život do lidského těla, věnoval Eugen Braunwald celou svou kariéru. Pr

            přínos světové kardiologii udělila třiaosmdesátiletému profesorovi Univerzita Karlova čest
            se návštěvou Prahy přiblížil svému rodišti, Vídni, kde se 15. srpna 1929 narodil.
                        Jeho rodiče byli Židé a seznámili se díky častým návštěvám vídeňské Státní ope

            z chudších poměrů, a tak se obvykle tísnili v prostoru, který byl vyhrazen posluchačům s l
            „Jednou se můj otec odvážil zeptat mé matky, zda s ním půjde na kávu. Ona šla a díky tomu 

            Proto říkám, že klasická hudba je součástí mé DNA,“ tvrdí Braunwald, jehož dětství změnilo
            Rakouska k nacistickému Německu v roce 1938.
                        Jedenáctiletý Braunwald byl jako židovské dítě vyhozen ze školy a jeho otci hr

            „pracovního“ tábora. Tehdy jeho rodina uprchla až do New Yorku. Braunwaldovi se za oceánem
            na lékařskou fakultu University of New York, což byl podle jeho slov nejdůležitější den je
            života, kdy z něj spadlo veškeré napětí. V letech 1958-1968 byl ředitelem kardiologické se

            Heart and Lung Institute. Poté v období 1968-1972 založil a vedl Department of Medicine na
            kalifornském San Diegu. Nejvýznamnější období jeho profesní dráhy se pojí s harvardskou lé
            v Bostonu, kde působil do roku 1996.

                        Na začátku své vědecké kariéry se věnoval vrozeným vadám srdce, kontraktialitě
            hemodynamice. Posléze svůj hlavní zájem soustředil na akutní infarkt myokardu. Podle ameri
            Douglase Vaughana, který byl na konci osmdesátých let členem jeho výzkumného týmu, se Brau

            to, že dnes po infarktu myokardu do měsíce umírá pouhých pět procent pacientů. Ještě před 
            přitom do měsíce po infarktu umíralo pětadvacet procent postižených.
                        Braunwaldův výzkum jasně prokázal přínos pro kardiologickou praxi. „Vědecké po

            řetěz. Bez základního výzkumu by ten klinický nemohl existovat, ale bez klinického bychom 
            najít nejlepší způsob léčby,“ míní profesor.
                        Podle něj musí současná kardiologie reagovat na nárůst revolučních poznatků o 

            „Hlavní úloha kardiologů teď bude spočívat v interpretování genetické informace pacienta. 
            odvodit individualizovaný plán prevence proti kardiovaskulárním chorobám pro každého pacie
            Braunwald, který tak nyní usilovně pracuje na tom, aby se pacienti do jeho ordinace vůbec