Chceme lákat studenty i z Británie ****************************************************************************************** * Chceme lákat studenty i z Británie ****************************************************************************************** 16.10.2012    Lidové noviny    Strana 23    Akademie     EVA HNÍKOVÁ        ROZHOVOR Nový děkan matfyzu Jan Kratochvíl zavádí placené studium v angličtině. Jak budou změny na fakultě? Vládnou tady intriky a pomluvy, tvrdil nedávno Tomáš Jirotka, jeden z kandidátů na děkana fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Plánoval, že poměry na fakultě radikálně změní. Pozo reformní program, ale i nízký věk – Jirotkovi bylo pouhých 25 let. Nakonec však v souboji zvítězil druhý z kandidátů, dlouholetý profesor na Matematicko-fyzikální fakultě Jan Krato a reformy chystá on? Proč má strach z výzkumných center? * LN Ministerstvo nyní přiděluje vysokým školám asi 20 procent peněz dle kvality a zbytek studentů. Měl by se tenhle poměr posilovat?             Školám by se neměly dávat peníze podle počtu zapsaných studentů, ale podle poč vystudují první ročník. Když jsme před časem zrušili přijímačky, až třetina našich prváků zápočet či zkoušku. Prostě jen využívali status studenta. I z tohoto důvodu byly přijímací matematiku a informatiku opět zavedeny.             Zároveň chci říct, že velký problém s financováním vysokých škol nastane, poku to, co slýcháme, tedy že vláda přesune miliardy na podporu velkých výzkumných center budov peníze v regionech a o to sníží rozpočty vysokých škol. * LN Kde byste ušetřili?             To netuším. Asi bychom zkusili získat více peněz na výzkum. Už dnes přichází a do našeho rozpočtu od grantových agentur na vědeckou práci. * LN Pojďme se ale podívat, co se děje na vaší fakultě. Máte podobně jako Tomáš Jirotka po chybí vize a že na ní vládnou intriky?             Nemůžu kolegovi Jirotkovi upřít odvahu. Několik let seděl ve studentské komoře senátu, takže z části i věděl, co funkce děkana obnáší. Na druhou stranu ale má jako mladý ideálů a řadu věcí vidí až příliš kriticky. Já si nemyslím, že by fakultě vládly intriky a něco projednává a předkladatel návrhu si postupně promluví s jednotlivými senátory a zodpo můžeme to považovat na lobbování, za přemlouvání, ale také za průzkum situace. Dotyčný pro jestli má návrh vůbec šanci uspět. Nechci tvrdit, že všechno, co kritizoval kolega Jirotka Nevidím však dramatické problémy. * LN Fakulta má sedm proděkanů, kromě toho pro studium, vědu a podobně také proděkany pro matematickou, informatickou a fyzikální. Tomáš Jirotka plánoval zrušit sekční proděkany a celkový počet na tři. Vy naopak chcete počet proděkanů zvýšit na osm. Není to zbytečné?             Určitě ne. Každý z proděkanů má dostatek práce. Naopak plánuju zřídit funkci p PR, který bude mít na starosti komunikaci s veřejností a také proměnu webových stránek fak chystáme. Ostatně proděkana pro PR mají i další fakulty. Rád bych také řekl, že jsem si se vybral a jejich jména zveřejnil ještě před svým zvolením. V mém případě tak bylo na rozdíl Jirotky jasné, jak si představuju celé vedení fakulty. Nyní hledám pouze vhodného proděkan * LN To, že má každá ze sekcí svého proděkana, vede podle Tomáše Jirotky k zákulisním bojů velkou autonomii, souběžně existuje například několik kateder zaměřených na matematiku. Ne sloučit? Uvažujete o reorganizaci?             Ne. Ale to neznamená, že bych se bránil vzniku nových kateder nebo slučování k to budou samy usilovat. Takové změny by vždy měly vycházet zdola. * LN Chystáte zásadnější změny?             Považuju fakultu za výborně rozjetý rychlík. A tomu se nepřehazuje výhybka. Ve podstatných věcí funguje fakulta výborně. Nyní to musíme udržet. Rád bych ale posílil otev přispět k tomu má už zmíněný nový web. Dále třeba zveme členy senátu, aby se přišli podíva vedení fakulty. V minulosti vedení málo mluvilo o tom, co dělá. Zajímavé podněty vyplynuly studentskou komorou senátu. Na jejich základě uvažujeme například o dřívějším zařazení odb do studia. * LN Kladli jste důraz na otevřenost také při sestavování nové vědecké rady?             Ano. Na fakultním webu probíhala diskuse o obsazení rady. Samozřejmě, že ne vš fóra jsme navrhli do rady, ale některá se tam objevila. * LN Minimálně třetina členů vědecké rady má pocházet z vnějšku. Ve vašem případě jde hlav Akademie věd a jiných českých vysokých škol. Neuvažovali jste, že v rámci větší otevřenost odborníky z ciziny?             Ne. Naše vědecká rada projednává zhruba 12 habilitačních a šest profesorských je hodně. Musí se scházet asi devětkrát do roka a je potřeba, aby se sešly alespoň dvě tře jsme upřímně řečeno u externích členů dávali přednost těm z Prahy. * LN Plánujete zavést placenou výuku v angličtině. Řada jiných škol a fakult ji už spustil trochu?             Můj tým začal s přípravou studia v angličtině hned, jak jsem nastoupil. Je ale že fakulta mohla studium v angličtině spustit dřív. Na druhou stranu však k zásadním změná společnosti dochází zhruba ve dvacetiletém cyklu. Po sametové revoluci se zdejší vysoké šk světu, pedagogové a studenti mohli začít cestovat. A po dvaceti letech přichází čas, abych přilákali studenty z ciziny. * LN Jaký obor chcete otevřít a kdy?             Anglicky se bude vyučovat bakalářské studium informatiky. Chtěli bychom mít dv přijímací řízení a první kolo by mělo začít už nyní na přelomu února a března, jak je zvyk Druhé kolo přijímaček pak chystáme na červen. V příštím školním roce nastoupí první studen * LN Odkud je chcete přilákat?             Mohli by k nám zamířit ti, kdo dnes odcházejí studovat informatiku do zemí, kd vyučuje anglicky, tedy do Spojených států nebo do Velké Británie. Předpokládáme, že velká přijde z Asie. Není ale vyloučeno, že získáme studenty přímo z Velké Británie, kde se v po letech výrazně zvýšilo školné na univerzitách. Potvrzuje to i příklad 1. lékařské fakulty, při zavádění studia v angličtině spolupracujeme. A jak se zdá, budeme zajímaví i pro někte českých středních škol, kde se vyučuje v angličtině. Masovější zájem však ze strany zdejší nepředpokládáme. Školné bude přece jen zhruba pět tisíc eur (tedy asi 125 tisíc korun) roč * LN Jak potenciální zájemce oslovíte?             Vytvoříme webové stránky pro zahraniční studenty. A využijeme služeb specializ to je podle zkušeností 1. lékařské fakulty nejperspektivnější způsob. Agentury studentům n zároveň radí, jak získat státní stipendia, ze kterých zaplatí školné i další výdaje. * LN Budete muset kvůli studiu v angličtině přijmout další učitele?             Ne. Přednášky budou stejné jako v českém programu. V prvnímročníku běží většin ve dvou paralelkách. Jelikož ale zájem českých studentů o studium informatiky na naší faku době dost opadl, otevřeme prostě jednu paralelku v češtině a druhou v angličtině. A řada n osobní zkušenosti s výukou v angličtině na zahraničních univerzitách. * LN Jak moc se zájem o informatiku snížil?             Před pár lety jsme měli v prvním ročníku na informatice 200 studentů, dnes je polovina. Kdybychom nabrali tak 100 nebo 120 zájemců o studium v angličtině, budeme na ste * LN Cítíte odliv zájmu i u fyziky a matematiky?             Zdaleka ne tak výrazný, i když zájem o studium se snižuje i namatematice, což poklesem demografické křivky. V informatice máme v Česku mnohem větší konkurenci, v matema budete srovnatelný studijní program hledat těžko. Informatika se dnes učí prakticky na kaž Navíc na rozdíl od řady konkurentů nemáme informatiku v názvu fakulty. Na Masarykově unive založili Fakultu informatiky, podobné je to na ČVUT. Na Univerzitě Komenského v Bratislavě zase přidali do názvu fakulty k matematice a fyzice. My jméno fakulty, která nyní oslavila výročí, měnit nechceme. Já jsem první děkan, který přichází z informatické sekce, a byl by ve fungování fakulty odrazil slogan, který používám. Zní: Matfyz se píše s měkkým i. Za ma a informatiku. Tedy ne že bychom chtěli měnit pravopis, ale dáme důraz na informatiku. *** Profil JAN KRATOCHVÍL (* 1959) Vystudoval obor teorie systémů na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Od roku 1987 t katedře algebry, v roce 1995 přešel na katedru aplikované matematiky. Později ji také vedl strávil na University of Oregon v USA. Od září je děkanem MFF UK.