Univerzity se bouří, odmítají Dobešovy zákony

20.1.2012    Brněnský deník    Strana 12    Zpravodajství, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ      

Školné mají studenti splácet po dosažení příjmu ve výši dvojnásobku životního minima. Podle studentů tím ztrácí logiku a školy poškodí

Praha – Nepodpoříte církevní restituce? Tak padne vláda. Řekly ODS a TOP 09 véčkařům. Nepřipojíte se ke smlouvě EU o fiskální odpovědnosti? Opustíme kabinet, pravila TOP 09 svým partnerům. Oboje je totiž porušením koaliční dohody. V ní je ovšem napsáno i toto: „Školné bude hrazeno úspěšnými absolventy v okamžiku, kdy jejich příjem překročí výši průměrné mzdy.“ Jenže nebude, a přesto odchodem nikdo nevyhrožuje. „Zavedení systému podle původních podmínek by znamenalo velkou zátěž pro státní rozpočet. Proto jsme to na základě souhlasu všech tří koaličních stran změnili,“ řekl Deníku ministr školství Josef Dobeš (VV).

            Pětileté vysokoškolské studium má vyjít maximálně na sto tisíc korun, za jeden semestr škola může požadovat až deset tisíc, zavedeno má být v roce 2013/14. Absolventi mají začít splácet ihned, jakmile jejich mzda převýší dvojnásobek životního minima, tedy 16 tisíc korun, což je pod nástupním platem.

            „Jde o absurdní posun, v němž školné jako jistá daň za lepší šanci při uplatnění na pracovním trhu a vyšší příjem zcela ztrácí smysl,“ reagoval šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. Odklad by měly jen absolventi na mateřské či rodičovské dovolené, nezaměstnaní nebo lidé s podlimitním platem. Pokud si posluchači na studium a životní náklady půjčí (celkově maximálně 200 tisíc), úroky bank by neměly přesáhnout pět procent.

            Podle Jašurka se ministerstvo inspirovalo reformami v zahraničí, například ve Velké Británii, kde ale její zavedení skončilo po pár letech katastrofou. „Školné není zárukou, že stát dosáhne zvýšené kvality vzdělávacího vysokoškolského procesu, stane se spíše byznysem pro bankovní domy. Nepomůže ani ke zlepšení současné tristní finanční situace veřejných vysokých škol, protože o vybranou částku ze školného se sníží státní příspěvek,“ uvedl poslanec ČSSD a vysokoškolský profesor Ivan Ohlídal. To potvrzuje i Jašurek: „Rozpočet VŠ má v roce 2015 klesnout o třicet procent, výpadek mají zaplatit studenti ze svých kapes.“

Akademický protest

Nesouhlasné stanovisko s návrhem zákona o finanční pomoci studentům, z něhož například vypadly plošné granty, vyjádřily akademické senáty 21 z 26 veřejných univerzit. Jejich pedagogická část má zásadní připomínky i k předloze VŠ zákona, který počítá s omezením vlivu senátů na běžný chod škol. Rektoři by se měli vybírat v konkursech, manažerské řízení mají prosazovat správní rady, jež by získaly daleko víc pravomocí. Místa profesorů a docentů budou vázána na splnění podmínek konkrétních vysokých škol, neměla by plošnou platnost. Akreditaci dostanou školy jako instituce, dnes se vydává souhlas podle oborů.

            Akademici si stěžují, že jejich připomínky ministerstvo školství ignoruje. Dobeš ale tvrdí, že rozpory jsou zhruba ve dvou procentech návrhu. „Stejně jako u státních maturit cítím, že je to třeba překonat a zákon schválit,“ míní ministr.

            Včera se po jedenácti letech kvůli oběma normám konalo akademické shromáždění Univerzity Karlovy. Poté studenti pochodovali před Úřad vlády, aby vyjádřili nesouhlas s Dobešovými záměry.