Dobeš a taje melounu

20.1.2012    Hospodářské noviny    Strana 8    Názory, autor:  Jiří Leschtina       

Na akademické půdě to vře. Česká konference rektorů, Rada vysokých škol i studenti jdou Dobešovi po krku. Jsou ale ministrovy plány na reformu vysokých škol natolik scestné, že by měli studenti vyrazit do ulic?

            Revolta jen proti školnému by byla pochybná. Naproti tomu chystaná invaze ministerstva do hájemství akademických svobod si hukot v ulicích zaslouží.

            Školné je frustrující téma, před nímž předchozí vlády skládaly zbraně. Už proto by bylo dobré dál precizovat model, na jehož základních rysech se tato koalice shodla. Ale vždy půjde o politické rozhodnutí, jež musí udělat vláda. Ne ovšem proti hromadnému odporu rektorů. Pro domlouvání s nimi ale premiér potřebuje obratného vyjednávače, jehož akademici respektují. A těžko si v této roli představit Josefa Dobeše, který zároveň připravuje paragrafy, jež mají za cíl podkopat nezávislost rektorů i akademických senátů. Varování rektorů, že nový zákon o vysokých školách oklešťuje akademické svobody, zdaleka není masovou hysterií, jak tvrdí ministr školství. Dobeš se snaží zvýšit vliv ministerstva na chod univerzit. Například zřízením rady veřejné vysoké školy. Tyhle útvary by měly nahradit rektorem jmenované vědecké rady. Po jedné třetině nových rad by ale měli ustanovit rektor, akademický senát a – ministerstvo. Tím by byla otevřena brána pro nájezd politiků na akademickou půdu.

            A jak by tenhle trojský kůň mohl zasáhnout do volby rektora? Dnes ho jmenuje prezident na návrh akademického senátu. Ale Dobeš přichází s nenápadnou formulkou: rada veřejné vysoké školy by mohla „žádat od akademického senátu předložení nového kandidáta na rektora“.

            Na protest proti Dobešovi vrhli studenti z oken devadesát melounů. Úzkostlivá hospodyňka spráskne ruce nad plýtváním. Jako varování, že do melounu a Dobešovy hlavy není vidět, to ale není od věci. Vždyť se mu v ní rodí věci nevyzpytatelné.