Univerzity: Dobeš nás vrací před rok 89 ****************************************************************************************** * Univerzity: Dobeš nás vrací před rok 89 ****************************************************************************************** 20.1.2012    Právo    Strana 16    Studium, autor: Marek Přibil        Rada vysokých škol a rektoři ministrovi vyčítají, že obchází zákon a jde na ruku bankám Proti čemu vlastně tak mohutně a jednohlasně protestují rektoři, Rada vysokých škol, Unive mnozí studenti a vysokoškolští učitelé v souvislosti s reformou VŠ, kterou pro ně namixova školství Josef Dobeš z Věcí veřejných?             Nejprve je třeba vysvětlit, že hovoříme-li o reformě, jde o dva zákony, nyní v záměrů. O zákon o vysokých školách a takzvané finanční pomoci studentům. První upravuje fu školné.             Univerzity se podle nich, jak varuje nemalá část akademické obce, stanou líhní firmy, jejichž zástupci budou školy ovládat, podobně jako lokání politici.             Jmenování takzvaných rad vysokých škol – nových řídicích orgánů na úkor oklešt akademických senátů s menším zastoupením studentů – má být totiž z významné části svěřeno bez jakýchkoli zákonných limitů jeho libovůle.             Ale co autonomie? Ta, která po staletí nepřetržité existence VŠ způsobila, že nových poznatků a impulzů pro společnost, že nesou významnou část její kulturní identity, univerzitní profesoři.             „Výběr rektora má být také svěřen radě. Do jejího jmenování kromě ministra pod zasahuje právě i rektor, takže se zvyšuje nebezpečí oligarchického ovládnutí vysokých škol plurality, kterou VŠ poskytly změny po roce 1989,“ zdůrazňovala několik posledních měsíců zákona, stejně jako Česká konference rektorů, orgán reprezentace vysokého školství). „Akreditační agentura nic nového nepřinese“ Rektoři také kritizují záměr zřídit novou instituci – Národní akreditační agenturu. „Její znamenal nárok na státní rozpočet, přitom ve srovnání se stávající Akreditační komisí nevi obsahový přínos,“ stojí ve stanovisku konference rektorů. Té se nelíbí ani zřízení funkční a docentů.             Akademická obec Dobešovi ale především vytýká, že porušil zákon, když předloži legislativního procesu bez jejich projednání s reprezentací vysokých škol. Návrh je v rozporu s tím, k čemu se zavázala vláda Jasné je, že ač ministr nemusí být (podle Václava Klause) odborníkem na slovo vzatým, šéf rozhoduje o budoucnosti národa, nemůže být pouhým politickým manažerem bez širšího vhledu míní akademici. A to i v souvislosti s druhým zákonem.             Zvlášť kvůli přípravě školného v podobě, jaká zcela odporuje programovému proh             Podle Rady VŠ i rektorů návrh zákona „nesnižuje bariéry vstupu do studia, naop penalizací za neúspěšné dokončení“. Půjčky na školné poskytované komerčními institucemi po vysokému zadlužení budoucích absolventů i jejich domácností. „Návrh samotný je tak v rozpo prohlášením vlády, v němž se zavázala, že mimo jiné zavede účinný systém finanční pomoci s opírající se o základní studijní granty pro všechny studenty. O dodatečná sociální stipend rodin s nízkými příjmy a handicapované,“ uvedla rada.             S granty Dobeš již nepočítá. Předsednictvo Rady VŠ jej i proto žádá, aby zajis přepracování záměru zákona a takto přepracovaný návrh řádně projednal s reprezentací škol. Chybí studie a analýzy Podle rady totiž v návrhu chybí i konečné výsledky klíčové studie dopadů zavedení školného objednané ministerstvem. Chybí též exaktní analýza dopadů na rozpočet (například z hledisk             Rektor UK Václav Hampl rovněž soudí, že zákon o finanční pomoci studentů „je o k finančním ústavům na úkor škol“. Za půjčky na školné by bankám totiž ručil stát a platil úroky v průběhu studia, což by při statisících lidí byly miliardy.             Posluchače VŠ nadto zákon sváže se soukromými finančními ústavy, pokud si vezm totiž povinnost, že student bude muset mít účet s fixací u jediné banky po dobu splácení, klidně 20 let.             Akademici Dobeše také kritizují, že půjčku na školné budou absolventi splácet, plat dosáhne dvojnásobku minimální mzdy. Tedy 16 tisíc korun, pokud by se školné platilo u 7500 Kč nižší hranice, než s jakou počítalo programové prohlášení vlády.             Absolventi měli totiž začít školné splácet až po dosažení průměrného platu v z činí 24 tisíc. Školné by mělo být až 10 tisíc za semestr. Černá tečka Na přípravu reformy mělo ministerstvo 91 miliónů. Dobeš tvrdil, že náklady seškrtal na pol ale, že původní částka už byla dávno utracena.             Výběr školného by prý přišel státní kasu na 150 miliónů ročně. Vyplývá to z ma ministerstvo vypořádalo připomínky. Jenže akademici jsou toho názoru, že náklady by byly v             Černou tečkou za tímto výčtem je hrozba, že kvůli Dobešovým problémům s čerpán peněz Brusel Česku finance na přípravu reformy již utracené z rozpočtu vůbec neproplatí. Zvyšuje se nebezpečí oligarchického ovládnutí vysokých škol