Stát by na školné neměl půjčovat všem ****************************************************************************************** * Stát by na školné neměl půjčovat všem ****************************************************************************************** 20.1.2012    Hospodářské noviny, Strana 3, Téma, Julie Daňková     Daniel Münich, odborník na školství, člen NERVu, zhovor Vysoké školy se bouří proti návrhům ministerstva školství. „Bojím se, aby vysoké školy se neshodily ze stolu i celou reformu,“ říká v rozhovoru pro HN Daniel Münich, který se dlouh problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu. * HN: Ministerský návrh počítá s takzvaným odloženým školným. Myslíte, že je to správná ce             Ano, ale je potřeba, aby se předem správně nastavil systém půjček. Tedy aby ty dostupné jen těm, kteří je skutečně potřebují. Pokud se systém špatně nastaví, a bude zají naše stavební spoření v podstatě pro každého včetně nemluvňat, tak to bude špatně, protože dražší. Dá se odhadnout, že těch skutečně potřebných studentů je jen 25 až 35 procent a zb schopen zaplatit nějakým způsobem sám. * HN: Takže systém půjček nemá být pro všechny studenty?             Pokud budou půjčky bezúročné, tak si neříkáme o nic jiného, než že si od státu studenti. Hned si to uloží a po pěti letech studia si vyberou úroky a na konci vrátí státu od něj půjčili. Přitom stát bude muset administrovat všechny studenty místo těch potřebnýc správně nastaveném systému nemůže být úrok ani příliš nízký, ani příliš vysoký. Příliš vys obrovsky zatěžuje absolventy a ty, co mají problém rychle splácet. Příliš nízký úrok zase aby si půjčky brali i ti, kteří je nepotřebují. * HN: Jak tento model funguje ve světě?             Model se osvědčil v Británii, Austrálii i na Novém Zélandě. V Austrálii ho zav 1989, kdy byla situace ve vysokém školství podobná jako u nás: odpor veřejnosti vůči školn nárůst počtu studentů, málo peněz na vysokých školách, všudypřítomný strach z toho, jak to studenty. A ukázalo se, že to vůbec není pravda. Oni to tam nastavili dobře a systém časem jak levicové, tak pravicové vlády. Dnes to přijímají jako samozřejmost. * HN: Jenže Studentská rada vysokých škol varuje před zaváděním školného právě případem Ve             V Británii ten systém zavedli v roce 2004 a osvědčil se. Před rokem se politic dalších změnách, které ještě expandují roli toho školného. To znamená, že se systém školné osvědčil, a tak ho ještě prohlubují. Oni zvýšili strop školného ze tří tisíc na devět tisí zásadním způsobem zredukovali veřejnou podporu do veřejných škol. Vysokým školám řekli, že na školném, takže zůstanou na svém. A studentům řekli, že jim to může být jedno, protože j stát půjčí, a když pak nebudou dostatečně vydělávat, tak univerzitám školné zaplatí stát. dlužníky. Navíc tam platí, že když ani třicet let po absolvování nesplatí dluh, tak závaze bude zrušen a stát to zaplatí. Stát se tak vyvázal z přímých dotací školám, ale na druhou záruky, že peníze za školné dostane. To bych nenazýval selháním systému. * HN: Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl definoval školné jako přesun prostředků z uni za pomoci studentů. Je to podle vás pravda?             Tvrdit, že systém půjček s garancemi státu ve spolupráci s komerčními subjekty tunelem pro ty banky, je nezodpovědné a laciné. Důstojné je konstatování, že z toho návrhu dostatečně jasné. Každopádně si myslím, že banky by v tom měly být angažovány takovým způs naprosto jasné a transparentní, kolik peněz z toho mají. Čili poplatek, který si naúčtují musí být jasně stanovený, a ne někde skrytý v úrocích. * HN: Jak vnímáte debatu, která probíhá mezi vysokými školami a ministerstvem školství? Vnímám to jako nešťastnou situaci. Protože určitě je tady potřeba současnou situaci změnit příslušných zákonů. V těch návrzích je spousta věcí opodstatněná a správná, ale bojím se, se svou kritikou neshodily ze stolu i celou reformu. V lidech totiž vzniká falešný pocit, docela vyhovující a z ministerstva přišla jen nějaká lumpárna. To je pro všechny špatně.