Zajícování

21.1.2012,  Právo,    Strana 6,  Publicistika, autor: Jiří Hanák       

Sloupek

Za panování českého krále Václava IV. nepohodl se pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka se studenty a některými mistry pražské univerzity. Ti měli za to, že univerzitní svobody jim dovolují vyhledávat informace, opisovat si je a diskutovat o nich. I činili tak pilně i se spisy Jana Viklefa.

            Arcibiskup však usoudil, že těch svobod je nějak moc, studenti že marní čas studiem věcí daremných, neužitečných až kacířských a že jsou k občasným kraválům ponoukáni svými mistry. I konfiskoval Viklefovy spisy a dal je spálit. A studenti, vědouce, že pan arcibiskup vzdělaností právě neslyne, jali se o něm zpívat posměšně: Zbyněk Zajíc abeceda/spálil knihy nic nevěda/co v nich psáno jest.

            Nemohl jsem si na tuto epizodu dnes nevzpomenout, když vidím nesouhlas a hlasité protesty univerzitních studentů a jejich mistrů proti počínání ministra školství Josefa Dobeše. Samozřejmě jiná doba, jiné problémy, jiný Zajíc. Pana ministra bych si nikdy nedovolil nazvat „abecedou“. Vždyť jeho kvalifikace vězeňského psychologa a personalisty bezpečnostní agentury ABL je jistě kvalifikací nepochybnou. Jenže studenti a mistři naprosté většiny univerzit v něm nějakého Zajíce vidí a já bych řekl, že vidí dobře. Dva nové zákony, navrhované ministerskou konzistoří, totiž potlačují autonomii univerzit, omezují svobodu studia a studentům nasazují ohlávku, která je na desetiletí připoutá k jedné bance.

            Zejména zákon „o finanční pomoci studentům“ vypadá přímo laškovně. Jeho název jako by vypadl z Orwellovy knihy, kde ministerstvo vnitra nazývá se ministerstvem lásky a ministerstvo války ministerstvem míru. Nazývejme tedy Dobešovo ministerstvo ministerstvem vzdělanosti. Neboť ona „finanční pomoc studentům“ spočívá v zavedení školného. Ratolesti bohatších rodičů jej zaplatí z volné ruky, ratolesti chudých si mohou vzít půjčku, kterou bance budou splácet desetiletí. Od okamžiku, kdy začnou vydělávat závratných 16 tisíc korun. No neberte to.

            Univerzity z toho nebudou mít nic, neboť ministerstvo vzdělanosti jim o to zkrátí dotace. A potřebují-li univerzity více peněz, nechť se dohodnou se zástupci podnikatelů, kteří budou parašutováni politickou mocí do jejich senátů. Ti už si pohlídají, aby se za jejich peníze nestudovaly věci daremné, ale jim potřebné.

            Bohužel si už hodně pamatuji a vždycky mne udivuje, co všechno už české univerzity přežily. Včetně ministrů Nejedlého, Kahudy a Hrbka. U těch tří bylo samozřejmé, že si mohli povolat na kobereček rektora Karlovy univerzity. Stejný počin ministra Dobeše je chucpe, páchnoucí předlistopadovou dobou. Náš ministr vzdělanosti nám asi zajícovatí.