Všichni dobří studenti ****************************************************************************************** * Všichni dobří studenti ****************************************************************************************** 21.1.2012, Právo, Strana 6, Publicistika, autor: Martin Hekrdla        Když ministr školství Josef Dobeš ve čtvrtek obvinil rektora Univerzity Karlovy Václava Ha „podněcuje... akademickou obec včetně studentů k sociálním nepokojům“, jako by tím navázal poklady vlastní – sedmnáct let staré – diplomové práce. I v ní se skoro všechno míjí s jak logikou.             K sociálním nepokojům přece podněcuje hlavně Dobeš reformou vysokých škol. Zat nepříliš dávno ještě zastánce školného, se takříkajíc veze s vlnou sociálního rozhořčení s rodičů a většiny společnosti. Tohle psycholog bártovských čmuchalů, obálkařů a ženských vnad s přidanou hodnotou pro ABL nepochopí. Ani kdyby znovu – tentokrát zodpovědně – vystudoval a vznikl mu jakýs takýs nár ministerskou funkci.             Nicméně ho chválím, že na vzpouru proti školnému a byznysmenům v akademických nichž mají být hlasy studentstva převálcovány, použil opravdu trefný výraz: sociální nepok evropského, ba světového významu.             Revoluční dimenze studentského hnutí – takto se již k tématu bez mrknutí oka l – je dnes dána sociálními proměnami studentského „stavu“. Jestliže v nejvyspělejších zemíc vysokoškolského vzdělání 30 až 50 procent lidí, má to důsledky.             Za prvé, diplom již dávno není klíčem k privilegovaným sociálním pozicím, nýbr k pouhé zaměstnatelnosti. A za druhé, projevy nespokojenosti studujících s životními výhle splátky školného už z dvojnásobku minimální mzdy) nabývají nyní masových rozměrů.             Rád bych Dobeše utěšil, že studující věková kohorta mezi raným mládím a dospěl vyznačuje – kromě neutuchající „revoluční“ vynalézavosti – především tím, že jak náhle vzp i vyhasíná. Ano, spektakulární pozdvižení rakouských a německých studentů na podzim 2009 ( studenty bohaté rodiče!, psali po zdech Vídně) skončilo rozchodem militantů na vánoční prá pozor! Následující zima 2010–2011 v Británii otřásla celou zemí, když studenti protestoval ztrojnásobení školného, obsadili banku a za nelítostných bojů s policií obléhali právě hla Viditelně otřesený redaktor BBC Nick Robinson hlásil z terénu: „Vláda může vyhrát hlasován argumenty a ztratila kontrolu v ulicích.“ Loňský odpor studentů v Chile ke školské reformě přerostl v sociální nepokoje celonárodního rozsahu proti neoliberální politice, zděděné z střídavě i nadále realizované jak křesťanskými demokraty, tak socialisty. Ještě to neskonč             Masovost „studentského lidu“ a univerzálnost jeho požadavků je všude stále víc Jestliže „vzdělání není zboží“, co všechno ještě není – nesmí být – dáváno do frcu? Jestli akademické svobody, které další svobody byly již zakoupeny a zmrhány?             Začíná nám pomalu docházet, že nemusíme být studenty, většinou dosud