Srdceryvné dílo nepochopeného Dobeše












            ******************************************************************************************

            * Srdceryvné dílo nepochopeného Dobeše
            ******************************************************************************************
            21.1.2012    Právo    Strana 6    Publicistika, autor:  Marek Přibil       

            Nechci si hrát na doktora.
            Ale kdybych byl psychiatr, patrně bych prohlásil, že klinického psychologa a nejlepšího po
            ministra školství Josefa Dobeše (VV) sužuje syndrom mocenské pýchy, narcistická porucha a 

            poslední hravě spraví drobet lithia v ranním čaji, předchozí dvě postižení jsou bohužel ne
                        K diagnóze jsem dospěl jednak vysilujícím dennodenním sledováním projevů pana 
            překotně. Je zvýšeně aktivní. Sype z rukávu jeden návrh za druhým. Občas se zhroutí jsa př

            tvrdohlavý tím, jak hájí navzdory doporučením expertů OECD jen svoji pravdu, že vysoké ško
            výhradně příchod manažerů ze soukromé sféry a školné.

                        A jednak rozborem dvou posledních Dobešových vět. Tou první Právu sdělil: Neod
            ani nevím, co se stalo. Reagoval tak na včerejší apel Univerzity Karlovy proti reformám VŠ
            historii ojedinělý.

                        A druhou vzkázal rektoru UK Václavu Hamplovi, aby k němu přiklusal na kobereče
            proč podněcuje akademickou obec, tj. i studenty, k bouřlivým nepokojům a k vrhu devadesáti
            melounů z balkónu Právnické fakulty. Tolik ta reforma, převedeno na melouny peněžní, stála

                        Ale aby bylo jasno. Opravdu nemám sebemenší zájem chlubit se, jak zvládám rozp
            Dobešovy nervové soustavy. Není to totiž žádná velká věda. Ta diagnostika je triviální, kd
            závěru dospěly tisíce lidí: Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, akademická obec 

            akademických senátů. Akorát ho pojmenovaly jinak.
                        Popisují totiž výstupy Dobešových poruch – návrhy zákonů o VŠ a finanční pomoc
            potažmo školném. To, že hrozí likvidace samosprávného vysokého školství. Devastace národa.

            lokálním politikům a průmyslníkům. Zadlužení celé jedné generace absolventů. Přesun státní
            bank (na úroky za půjčky za školné) na úkor rozpočtů VŠ.
                        Dobeš se tváří, jako kdyby slyšel kritiku vůbec poprvé, ačkoli ta hřmí nad čes

            měsíce. A protože ji holt ignoroval, UK musela povstat. Bránit všemi silami akademické svo
            opravdu morální povinností každého člena akademické obce.
                        Obec UK, zúčastněná na čtvrtečním shromáždění, co jako jeden muž schválila rez

            zákonům, hrozí stávkami a demonstracemi. Náhle zbystřila ODS, TOP 09 a jistě i veverky. Od
            podobě, tím i od Dobeše, dávají pomalu ruce pryč. Protože co když se přidá Masarykova univ
            Tedy obrovská skupina voličů.

                        Politik Dobeš tak zůstává sám, nepochopen, nemilován, zostuzován pisálky mého 
            děti mají depresi. Je sám se svým srdceryvným dílem nepochopeného génia – reformou terciár
            A já už toho opravdu nechám. Do mrtvol se přece nekope. A to ani v nadsázce.