Host: Cyril Höschl ****************************************************************************************** * Host: Cyril Höschl ****************************************************************************************** 20.1.2012 08:30    ČRo 2 - Praha    Zpráva     Vladimír KROC, moderátor -------------------- Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ředitel Psychi Praha profesor Cyril Höschl. Dobrý den. Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Dobrý den. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Včera před budovou vlády protestovalo několik set studentů a pedagogů Univerzity Karlovy p vysokých škol, která podle nich omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu. problémů je školné. Jak to vidíte vy? Pomohlo by stimulovat studenty a přilepšilo by vysok Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Tak to, co jste teď řekl, by se rozpadlo na minimálně tři půlhodinky od toho, zda ten prot hysterickej a zda je adekvátní a zda házet melouny není neúcta k božím darům a k přírodě a nechme stranou. A co se týče toho školného, tak jsem zaznamenal u sebe docela zajímavý a p vývoj od počátku 90. let, kdy jsme se spolu s některými kolegy na reformě Univerzity Karlo a v té době jsem byl děkanem lékařské fakulty a byl jsem zastáncem školného, jak si ještě kdož sledovali tehdejší mou neúspěšnou rektorskou kampaň, a to školné bylo jedním z kruciá nesouhlasu s velkou částí akademické obce, protože v naší společnosti je, řekl bych, hlubo socialistická představa, že školy jsou zadarmo a nerozlišuje se, jaké úrovně by ještě zada jestli, když vás bude někdo vzdělávat až do smrti, tak jestli i to byste měl mít zadarmo, celospolečenská solidarita zastaví. Ten, to je první moment té otázky, zda totiž to, že sp se podílí široce rozkročena na vzdělání další generace, tak jestli se na tom podílí jenom gramotnosti, to znamená na základních školách, které jsou zadarmo, o tom už dneska nikdo n ale řekněme před 100 lety to ještě tak samozřejmé nebylo, nebo až do maturity, o tom už ta nikdo nepochybuje. Dobře, tak všichni budou mít, skoro všichni budou mít maturitu a všichn budeme podílet, bude to zadarmo. A teď vlastně se otvírá otázka, jestli totéž platí i pro univerzitního typu a jestli tedy ti, kdo jdou studovat dál a jdou studovat PhDr. a tak dál ještě na ty se vztahuje ta celospolečenská solidarita. A to je otázka, která už je sporněj která tvrdí ano, je to veřejný statek ve veřejném zájmu, to, že se na ty školy nedostanou je sice smůla, ale všichni by se na tom měli podílet. Oponenti tohle přístupu říkají, proč platí daně a jejich děti se na vysoké školy nedostanou a mají třeba jiné preference, jiné schopnosti, vyučí se pekařem, proč by měli přispívat na studium těch, ze kterých pak budou lékaři a inženýři s tím, že ti lidé s tím nejvyšším vzděláním mají zpravidla nejvyšší šanc a v průměru i vyšší platy, ono to neplatí tak docela, protože ti největší byznysmeni zprav největšími vzdělanci, ale v průměru, v určitém pásmu to tak platí, a proč. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Ale při této logice se možná trošku zapomíná na to, že i u toho studenta je to jistá inves by mohl už v té době, dejme tomu, vydělávat, pokud by se dal na to podnikání? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- To je pravda, proto v té diskusi si pojďme pro poctivost shrnout argumenty z obou stran. Č začínám tím, jak jsem byl zastáncem školného a jak jsem se domníval, že by ta solidarita m někde u maturity a dál, že ten, kdo jde studovat, tak by si na to měl připlatit a že tím r těch rodin pro to něco udělat. Roste cena toho vzdělání, oni si toho pak také víc váží, ro toho studenta, on za ty peníze pak také chce kvalitnější služby a všechny ty triviální mar poučky, které všeobecně platí, ale ne v každém jednotlivém případě. Tehdy jsem si myslel, je a že bych to školné měl vehementně podporovat, nemluvě o tom, že by to přilepšilo těm š je benefit vedlejší, nikoli asi ten hlavní, protože ono by to nikdy nebylo do takové míry, představovalo převážnou část rozpočtu. No, ale jak šel čas, tak jsem nabýval určité zkušen pod tlakem politických nebo ideových jaksi postojů, ale na základě vlastní zkušenosti, kdy přijímat zahraniční studenti, kteří studovali u nás za peníze, to znamená, jejich rodiče t daňoví poplatníci a oni platili školné. A vyučovali jsme je v anglickém jazyce, čili jsme jako první, o rok dřív než ostatní fakulty a vysoké školy to studium v angličtině pro cizi za peníze. No, a ta první zkušenost byla, že takové ty tržní poučky o tom, jak si toho víc víc požadují za to své školné a že se víc snaží, jak jsou vlastně neplatné v téhle té obla nesnažili víc, často to byli větší lajdáci, často se té škole víc vyhýbali. Oni si to před si za ty své peníze koupí co nejsnazší cestu k diplomu, rozhodně ne co největší nával prác Vladimír KROC, moderátor -------------------- A navíc poznámka, většinou to asi nebyly jejich peníze, ale peníze rodičů. Kdyby si to vyd možná by ta náročnost na to, co. Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- To jste mě předeběhl, protože jsem chtěl dát otázku, čím to je, že tahle ta motivační funk nefunguje a odpověď jsem našel právě v tom, že oni to vlastně neplatí, oni to platí ti jej cizího krev neteče. Takže zase jsme tam, kde jsme byli. Tyhle ty funkce tržní toho školnéh značné míry, ne úplně, do značné míry škrtnout. Tím se nám ovšem už ta argumentace ve pros oslabuje a zůstává přece jenom ještě nějaká funkce regulační, že by školné a jeho výše moh usměrnit tok studentů a jejich zájem o různé obory a sladit ho se zájmem společnosti, prot obsadit určité sféry, já nevím, zejména v průmyslu, jsou jiné než poptávka po určitém typu strany studentů. Nedávno prostě byla doba, kdy bysme měli celej národ politologů a filozof kdo spravit pojistky, když to přeženu. Takže k tomu by možná to školné mohlo trochu napomo takový nástroj, sladění společenské potřeby a poptávky po vzdělání, tak jako takový by to No, a teď k tomu přistupuje ještě další část, to je srovnání se zahraničím, že jo. Každej sporu používá argumenty typu, že to v Německu a to v Británii a to v Americe a ten zase ře ale to ve Finsku, tam to je zadarmo a ve Skandinávii taky a všecko je to pravda. Čili se z jako takový, to znamená úroveň toho vzdělání není zakopán ve školném jako v kruciální otáz známe skvělé školy se školným, ale známe také skvělé školy bez školného a záleží to ještě okolnostech, na tradici, na celkovém systému vzdělávání a kontextu, ve kterém ta škola sed jsou organizovaný přijímací pohovory, jak probíhá ten kontrolní systém na té škole, jak pr hodnocení ze strany studentů směrem k těm pedagogům a jaké jsou jiné zdroje motivace těch to školné, výsledek je, abych to shrnul, že není zdaleka tak závažný problém, za jaký se p jedné strany ani ekonomický, ono to není zas tak strašný, prostě si odpustím pár piv, pár ojetý auto míň a mají školné na 10 let. Kromě toho na to lze vzít různé půjčky a ty pak sp a to všechno není. Vladimír KROC, moderátor -------------------- No, právě, že vám skáču do řeči, ale ono je to námitka právě mnohých studentů, že to vlast prospěch jenom těm komerčním bankám, které z toho budou mít velký užitek, ale už ta škola student se bude muset zadlužit a bude muset splácet a zdá se ještě dřív, než třeba dosáhne výdělku. Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- No, na všech těhletěch argumentech něco je, ale je i na něco na těch argumentech, kteří st nějaké reziduální funkce toho školného, a všechny tyto argumenty stojí za to zvážit. Já js tím svým vstupem chtěl říct, že se ten můj postoj od jednoznačně pro školné změnil k posto k postoji, který by se dal asi shrnout slovy, že ze školného se nestřílí, že to není ta hl že to rozhodně nestojí za demonstrování. Stojí to za to, podívat se na data, podívat se na komunitami, které jsou podobné té naší ve státech, které jsou podobné tomu našemu a pak s to řešit na politické úrovni, to znamená připomínkováním zákonů a ne házením melounu někde nesmysl. Vladimír KROC, moderátor -------------------- No, ale ono se vyházelo těch v uvozovkách, vyházelo 90 melounů, milionů na přípravu té ref zdali to muselo být tak drahé příprava toho zákona. Nicméně ještě otázka k tomu, co je dal možná ještě podstatnější než právě to školné a to je obava z údajné omezení akademické svo jak bylo řečeno, politiky a byznysu. Co si myslíte o tomto? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- To je veliký problém, protože z jedné strany to je připomínka velmi oprávněná. Každý, kdo jakýmkoli způsobem změnit, oklestit akademické svobody a autonomii vysokých škol, tak se d palby tvrdé kritiky v tomto směru a ta je z velké části ze strany té akademické obce pocho jisté míry i oprávněná. Ovšem na druhé straně, on to je politický, vůbec obecně politický způsobem je u nás generována výkonná moc, jakým způsobem je kontrolována a jakým způsobem legislativa. A ty tři pilíře moci, ta zákonodárná, výkonná a soudní, to jsou součásti syst který sice mnozí nadávají, nebo nadáváme, který má spoustu nedostatků, ale lepší s respekt svobodě člověka prostě vymyšlen nebyl a dokud nebude, tak je třeba to respektovat. To všec procedury, které zabraňují tomu, aby menšina si usurpovala práva a takovou autonomii, že b kontrole demokratické většiny, která ji notabene ještě ke všemu platí. Takže jako já chápu nepříjemný, ale pojďme se na to umět podívat ze všech stran včetně té, jak se generuje moc autonomie jednotlivých skupin ve společnosti. My si můžeme jako myšlenkový případ zvolit n říci, že třeba učitelé začnou házet melouny z patra proto, že chtějí ráno dlouho spát a ne děti vodili už v osm nebo cokoli takovýho absurdního, a na tom si můžeme otestovat, jestli nebo nemá právo nastavovat pravidla pro existenci profesních a jiných skupin, které notabe peněz. Jo, kdyby to byl soukromej byznys mezi školou a studentem, kdyby si to ten student platil, tak ať si tam dělají, co chtěj, ale tady se celý národ vlastně svým způsobem na pr těch univerzit skládá, já nemluvím o soukromých vysokých školách, mluvím tedy o těch veřej případě to, zda tato veřejnost reprezentovaná například právě exekutivní mocí nebo tou slo jestli má nebo nemá možnost do toho mluvit. To je z filozofického hlediska nepřijatelné, a řekl bych, politického, je to otázka, která aspoň stojí za diskusi. Nepojďme ti hned teď r pojďme si říct, že je to otázka legitimní a že o toto jde, o toto se hraje. Je to spor par s celospolečenskými. A my si teď můžeme položit otázku, kdo zastupuje které. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Pane profesore, je referendum správný způsob, jak rozhodnout o otázce, zda Česká republika připravované rozpočtové unie? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- To je také těžko rozhodnout, protože emočně a z hlediska pěšáka v tom občanském životě asi nejdřív jsme přistupovali do Evropské unie s většinovým obrovským entuziasmem a to byla ta život v socialismu a v područí velké bratra a postupně, jak nám tak jako padaly ty šupiny zjistili, že ta Unie jako útvar má určitý demokratický deficit, který byl pro nás jistým z to jenom postoj třeba některých našich euroskeptiků a pana prezidenta, ale stačí se podíva parlamentu a najdete tam zastánce z různých zemí vyšší míry demokratických mechanismů, kte na úrovni Evropského parlamentu a evropského vládnutí prostě uplatňovány. A je to pro mnoh Plus ta nadměrná míra byrokracie a to všechno, co vede k určitému ochladnutí vzhledem k té protože se mění jednak naše rozpoznání té situace a hlavně mění se situace v Evropské unii to znamená /nesrozumitelné/ pohledem na data, jak vypadá pozice eura dnes, jak vypadala př vypadá ekonomika Evropy a jak vypadá její budoucnost, že ta otázka, zda by náš postoj přec za určitou revizi, ta je asi správná, nabízí se, no, a odpověď na ni je referendum. Ovšem nástroj, ke kterému by se mělo sahat opravdu jenom v situacích naprosto výjimečných a napr protože to je také způsob, jak obcházet mechanismy zastupitelské parlamentní demokracie. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Právě dnešní Lidové noviny citují prezidenta Václava Klause, který řekl, že vláda má rozho neschovávat se za referendum. Nevidíte v tom přece jenom alibismus ze strany vlády, že tak Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- No, trošičku, trošičku jo, jenomže rozumíte, vy se na to můžete dívat tak, jako jestli ta je do ní naplněná do půlky vodou, je poloplná nebo poloprádná. To znamená z toho pohledu z má právo teď udělat určitou inventuru ve svých postojích a říct si - před 10 lety to bylo ještě teď stejného názoru a nějakým způsobem svůj postoj znovu potvrdit nebo ho změnit? Na má prezident Klaus, a v tom je ten prvek takového toho vlastně politicky čistého myšlení, chvílích takhle projevuje v tom, že to není a mnozí se na mě teď budou zlobit, to není dem protože ve chvíli, kdy se bojím vzít zodpovědnost za něco, tak to hodit na referendum, to otázkou a skončilo by to zvyšováním daní a pohřebným a já nevím čím vším a ta vláda by se rozpadnout, nebo by to mohl dělat nějaký ústav v průzkumu veřejného mínění, nebo bysme si otázku mohli klikat SMS a tak jako v těch pořadech v televizi bysme si rozhodovali o tom, teda vypnout elektřinu nebo nemáme, nebo mají být větrný mlýny, takhle se politika prostě politici, kteří jsou vyselektovaný, vygenerovaný tím procesem, který jsem se snažil na zač popsat nebo na něj odkázat, tak ti pak zodpovídají za svá rozhodnutí a musí jít často i pr většinovému myšlení nebo názoru a musí také nést kůži na trh. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Teď mě napadá, ale ono by se dalo navázat otázkou na přímou volbu prezidenta, je velký ota nebo ne, ale kolegové tady nadhodili takovou myšlenku, že když se ptali našich posluchačů, přáli za příštího prezidenta, tak padlo i vaše jméno v několika případech. Myslíte si, že současné době nebo v době budoucí, potřebuje v čele psychiatra? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Já bych to takhle neviděl. Sice se to tak s humornou nadsázkou někdy říká, tuším, že už př tím přišel Zdeněk Svěrák, ale já si myslím při pohledu na politiku a na to, co se tam někd jsou v té sféře korupční někdy i normální postupy časem zdegenerovány a kriminalizovány, t tímhle tím srovnáním ubližovali mnohým duševně nemocným, kteří jsou často mnohem poctivějš pravdomluvnější a zodpovědnější, neboť s těmito vlastnosti ta jejich choroba často vůbec n protřelí, vypráskaní, normální šejdíři. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Vy jste teď osvědčil smysl pro diplomacii, čili já se zeptám přímo. Uvažoval byste za něja něčem podobném? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Aha, no, tak já se obávám, že tam bude spíš fronta před těmi branami a že se budeme pobave pobaveně sledovat seriál na pokračování, defilé všech těch ambiciózních uchazečů a jejich profilů a že je lepší stát na straně těch, co se tím baví, než na straně těch, kteří jsou zábavy. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Čili vaše ambice jsou napřeny úplně jiným směrem. Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Ambice jsou napřeny rozhodně jiným směrem. Vladimír KROC, moderátor -------------------- My jsme teď svědky, a teď už měníme téma, diskuse o tom, že u nás roste počet nesvéprávnýc kolem 26 tisíc aktuálně a kritizuje to ombudsman a prý i Evropský soud pro lidská práva. M že se třeba to zbavení svéprávnosti u nás i zneužívá? Jak tomu rozumíte, té diskusi? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Ten spor je na povrchní úrovni představen jako spor mezi kvalifikací soudů a soudců, kteří popřípadě psychiatrů, kteří dělají posudky na ty lidi. Čili je to vlastně spor o kompetenc moci. Ale ve skutečnosti se zapomíná na to, co by takové diskusi mělo předcházet, to jest na data, podívat se, čím vším by to mohlo být. Například při bližším ohledání by se mohlo nejčastěji jsou svéprávnosti zbavováni jedinci s degenerativními, neurodegenerativními one demencí, protože ti, kteří jsou zbaveni svéprávnosti z titulu nějaké mentální retardace, t zhruba stále stejná a od dětství nebo od rané dospělosti se to nemění, takže těch, co přib kteří z nějakých důvodů jejich komunitivní funkce takhle ubývají a klesají, nebo psychotic no, a to jsou onemocnění, která se ve zvýšené míře vyskytují ve vyšším věku. A není nárůst nesvéprávných jenom prostě důsledkem toho, že ta společnost stárne. Vždyť je dneska o 10 l byla před 25 lety v průměru. Tak, tak to může být jeden důvod, že ta společnost prostě stá přibývá oblastí věkových, které jsou zvýšeně rizikové pro ztrátu způsobilosti k právním úk poklesu kognitivních funkcí. Další taková okolnost, která, kterou zatím v té diskusi, jak nikoho nenapadla je, není to náhodou také tím, že rostou nároky toho okolí, toho prostředí nesmírně rychle mění. Dneska, abyste se mohl normálně pohybovat v životě, v povolání, po m znát aspoň 6, 10 všelijakých PIN kódů a tajných čísel, a kdo si to má pamatovat? Nehledě k styku s některými institucemi a s úřady vám ani zachovalé kognitivní funkce nestačí. Já se univerzitní profesor, ale tváří v tvář finančnímu úřadu si připadám jako idiot a jsem na h svéprávnosti, jako skutečně. Pakliže mám věci v nepořádku a chodí mi ty obálky s tím modrý důsledek zlovůle, že bych se snažil stát ošidit, ale je to důsledek toho, že já prostě nej myšlenkové pochody vůbec s to pochopit, jo, například, že když na Slovensku odevzdám nějak mi strhnou daně, tak slovenskej stát mi je sebere a tady mně napařej pokutu za to, že jsem tady, protože jsem daňovej poplatník tady. No, to jsem se dozvěděl ve 62 letech, ale teď n a vyřídit to, no, to je jako poslat slepička a kohoutek. To teprve začnete žasnout, no, a prostředí by se dal zbavit svéprávnosti kde kdo. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Mám tu ještě jedno téma, které bych rád, abychom otevřeli. Italský nápis Zpátky na palubu nelichotivé označení a teď hitem internetu, trička s ním prý jdou na dračku a odkazuje na chování kapitána Concordie, té obří výletní lodi, která se potopila u italských břehů. Zat nasvědčuje tomu, že šlo o sérii fatálních selhání toho kapitána. Záznam rozhovoru s velite hlídky mu přitěžuje, zdá se, že opravdu se projevil jako srab. No, a teď ta otázka. Není t případě i selhání systému? Ten člověk, který velí takovému kolosu a má pod sebou tolik lid projít nějakými psychotesty, ne? Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- No, tak já bych samospasitelnost psychotestů nevěřil a docela bych před jejich glorifikací až do chvíle než se do takové náročné situace skutečně dostanete, tak jsou prostě věci a z myšlení a jednání, které žádné psychotesty apriori neodhalí. Takže může psychotest naznači jaké míry jste agresivní, do jaké míry jste zodpovědný, ale kde je ta hranice, nad kterou loď, to už je otázka mnohem těžší, a spíš jde o historii toho člověka, protože se teď ukaz takhle vytahoval u toho ostrůvku těmi blízkými příjezdy častějc. Pak jde také o takovou tu nezlobí, povahu s nadměrně vyjádřenými emocemi, když on řekne, že pomáhal spoustě cestujíc loď byla nakloněná, tak spadl do toho záchranného člunu a už z něj nemohl vylízt zpátky, n připomíná omluvu jednoho mého spolužáka na gymnáziu, kterej přišel pozdě do školy a omlouv že nemohl v mlze najít budovu školy, tak asi na téhle té úrovni to je, to je prostě operet zaráží, ale mně nepřísluší to hodnotit, protože nejsem žádnej námořní kapitán ani expert, že ten systém není dostatečně blbuvzdorný, aby těmto selháním nebo povahovým výstřelkům ně nezabránil, například, že by takové závažné rozhodnutí o tom, jak takovýhle kolos pluje tě nebylo kontrolováno ještě dalšími osobami, nebo technicky nebo zajištěno, aby bylo takzvan natolik, aby toto nemohlo nastat. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Italové se prý obávají, že sotva se zbavili přízraku Berlusconiho, poškodí je v očích svět právě Schettino. La Stampa píše: dva měsíce jsme se snažili, aby se zapomnělo na ty naše n vlastnosti nedbalost, povrchnost, pompéznost, nezodpovědnost, a pak to všechno jedním trhn potopí kapitán Schettino i s lodí. Vytváří se podle vás mediální image takto jednoduše, po Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Vytváří. Je to dané zkreslením, které, za které může jednoznačná selekce těch nejsenzačněj když se někde něco přihodí, tak to má daleko větší publicitu, než když se někdo něco nepři to mnohem častější, takže když někdo vyhraje v loterii, tak se to oznámí a těch dalších 10 nevyhráli, tak ti žádné interview nedávají, takže vznikne zkreslený dojem, že lze vyhrát v dále. No, a stejný dojem je z toho, jací jsou Italové, jací jsou Němci. Na tom se, formová se prostě podílí ten mediální obraz a ten je nespravedlivý, to si přiznejme, je to tak, al mají ti Italové bohužel pravdu a pánbůh jim pomáhej. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Psychiatr a profesor Cyril Höschl. Děkuju vám, na shledanou. Prof. Cyril HÖSCHL, ředitel Psychiatrického centra Praha -------------------- Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------- V pondělí bude hostem pořadu Jak to vidí komentátor Ivan Hoffman. Vladimír Kroc přeje dobr pořadů a vydařený víkend, na shledanou.