Reforma vysokého školství ****************************************************************************************** * Reforma vysokého školství ****************************************************************************************** 20.1.2012 18:10    ČRo 6    Zpráva     Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- O zavedení školného se debatuje už docela dlouho. Již v první polovině devadesátých let, k škole studoval moderátor tohoto pořadu, visely poplatky za vzdělání nad našimi hlavami, ja dopadnout. Po dvaceti letech se nic nezměnilo. Možná ani to, co nás jako tehdejší studenty stejně, totiž špatné vybavení školy věcmi, jako jsou základní příručky a zejména laxní pří učitelů k výuce. Ale i jiné nešvary, které možná souvisely s tím, že studium bylo zdarma. jsou od okamžiku, kdy začnou platit školné, vzdáleni mnohem méně, než jsme byli my. A ani perspektiva nelíbí. Zde je názor Petra Holuba. Petr HOLUB, redaktor -------------------- Na reformy mají Češi smůlu, případně se dá říci, že je neumějí dělat. Opět se to ukázalo n vysokých škol, se kterou přišel dnes nejproblémovější člen vlády, ministr školství Josef D zákonů, které mají změnit vysoké školství, ještě ani nedošel na vládu a Karlova univerzita protesty proti změnám, ke kterým by mělo dojít. Předem je tedy jasné, že jde o skutečný př profesorům a studentům za varovnou akci a za příslib, že příště bude hůř. Reforma ministra dvě výrazné změny, především novou organizaci řízení vysokých škol a také školné. V té pod jsou navrženy, ohrožují nezávislost a úroveň vysokého školství v České republice, upozorňu Reforma posiluje roli školních rad, které by měly získat větší vliv na úkor akademických s senáty rozhodují prakticky o všem, jakoby to byly nezávislé parlamenty, kam si své zástupc a studenti. Napříště má rozhodnutí senátů potvrzovat školní rada, kam budou své zástupce d akademici, ale také státní správa. V současné podobě bude mít státní správa menšinu, jední jedním hlasováním ve sněmovně se to ale může změnit. Přísun peněz na provoz univerzit a na nové projekty i volba rektorů tedy budou záviset na kterou dnes akademici považují za cizí těleso na půdě školy. Zavedení školného hodnotí pře jako tunel do veřejných financí, pokud tedy jejich výroky hodně zjednodušíme. Nejde ani ta o opatření, která ho mají doprovázet. Studenti totiž nebudou platit pouze školné, ale záro nárok na státní podporu, ze které budou moci školné financovat. Půjde jednak o přímou podp zvýhodněné půjčky. Veřejné vysoké školy se obávají, a zřejmě oprávněně, že jim stát sníží žáka řádově o stejnou částku, o kterou vyberou navíc na školném. Tím budou veřejné vysoké současnému stavu znevýhodněny. Na podporu při studiu totiž budou mít nárok také žáci soukr škol. Předpokládejme tedy, že objem státních příspěvků pro vysoké školy zůstane stejný jak školy přijdou o část státní dotace, která bude rozdělována v podpoře pro studenty. Část té soukromé školy, a proto veřejné školy dostanou méně. Není tedy divu, že se veřejné vysoké bránit. Pochopitelně také ministerstvo školství má k dispozici argumenty, kterými bude svou reform třeba zmínit, že vysoké školy ve skutečnosti nejsou řízeny demokraticky, ale že jejich ved neprůhledná bratrstva. Jejich příslušníci se najmenují do vysokých funkcí a pak si bez kon vysoké platy, aniž se snaží pro školu cokoli udělat. Také je pravda, že univerzity nedokážou spolupracovat s ekonomickým sektorem a že by se ur kdyby ze znalostí profesorů a studentů mohla profitovat ekonomika. Zástupci ministerstva s odvolat na skutečnost, že se jejich reforma odvozuje od vysokoškolské reformy, kterou pros vláda. Nejde tedy o pochybný experiment, ale o vyzkoušený model. Oba názory teď stojí prot tedy odehrát politická debata na nejvyšší úrovni, která by měla rozhodnout o dalším směřov vysokých škol. Věřme, že politická scéna i celá společnost jsou takové debaty schopny. V t ovšem zdá, že argumentačně mají navrch spíše univerzity, které jsou z pochopitelných důvod aktivnější než státní úřady. Profesoři se také mohou opírat o argumenty svých britských kolegů, kteří se brání proti do reformy, vedoucí podle nich k likvidaci celého sektoru veřejných univerzit. Budou tedy dok zvenčí a ekonomizace vnitřního života univerzit nakonec povede k oslabení intelektuálních univerzit na lepší přípravky pro průmyslové podniky a státní správu. Kdo bude mít víc peně dražší obory a pak získá lepší pozici na pracovním trhu. Pozice univerzit je ale silná pře důvodu, že reforma přehlíží reálné poměry v tuzemském školství. Chce totiž přesměrovat pen univerzit včetně těch pár elitních, do desítek soukromých škol s často pochybnou kvalitou. pochyb, že Česko by mělo počet svých vysokých škol výrazně omezit. A jestliže se má někde soukromých školách, které musí mít srovnatelnou kvalitu jako ty veřejné. Nutit lepší, tedy aby se přizpůsobily těm horším, skutečně nedává smysl. Opět jde o velmi zjednodušenou argumentaci, na tuzemské poměry se však v této chvíli hodí Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- Říká Petr Holub.