Školné nám nepřinese více peněz, tvrdí univerzity ****************************************************************************************** * Školné nám nepřinese více peněz, tvrdí univerzity ****************************************************************************************** 20.1.2012    Hospodářské noviny    Strana 2    Téma, autor: Kateřina Eliášová        Rektoři i studenti tvrdě kritizují plány ministerstva na zavedení školného i zákon o vysok Vysoké školy versus stát Fokus Ne náhodou včera rektor Karlovy univerzity Václav Hampl svolal studenty a pedagogy vysokýc největší auly, kterou nejstarší česká vysoká škola má. Na protestní shromáždění proti chys ministra školství Josefa Dobeše dorazili kromě „místních“ i studenti z dalších univerzit.             Výsledkem je ostrá rezoluce akademiků, kteří žádají okamžité zastavení a přepr reformy. Školné nechceme Za pečlivě formulovanými slovy stojí konkrétní příklady toho, kde podle kr chyboval. U vysokoškoláků narazil především s úmyslem přimět je platit školné, které by mo prostřednictvím půjček u bank. Úroky z půjček by během studia platil stát. Student, respek bankám poté splácel ve chvíli, kdy dosáhne na dvojnásobek minimální mzdy.             Dobeš návrh obhajoval tím, že školné umožní studovat i dětem z nemajetných rod jinak neměly šanci vysokoškolský titul získat. A zároveň plánoval, že tím vysoké školy zís na svůj rozvoj. Akademiky však nepřesvědčil. „Studenty to bude zadlužovat. Navíc nikdo nepředložil žádný návrh na to, aby školné přines univerzitám. Počítá se sice s tím, že školy dostanou peníze ze školného, ale zároveň se ji sníží peníze z rozpočtu, které dostávají teď,“ kritizuje Dobešovy plány odborný asistent z filozofické fakulty Jan Chromý. Jsou ale i tací, kteří nemají s ideou placeného studia pro „Lepší by byl systém přímých poplatků než odložené školné, je to systém dobrý jen pro bank studia v jeho průběhu by studenty motivoval k učení víc,“ míní rektorka Západočeské univer Mauritzová. Možná nejvíc však univerzitní učitele popudilo to, že s nimi tento nápad nikdo nekonzultoval.             Ostatně to je další nejčastější výtka směrem k ministrovi Věcí veřejných. Akad podvedeni, protože s nimi prý ministerstvo probíralo návrhy zákonů, které se jich bezprost jen zběžně. Upozorňují přitom na další, podle nich problematické části chystané reformy. B redukci univerzit a varují před vznikem zcela nového orgánu – správních rad univerzit.             Akademici v tom vidí nepřípustný zásah státu do nezávislosti univerzit, které všem samy. Obávají se, že na jejich chod budou dohlížet politici a byznysmeni. Na jmenování třetiny těchto rad totiž nebudou mít vysoké školy žádný vliv – třetinu lidí b rektor, třetinu akademický senát a zbytek ministr. Není však jasné, podle jakého klíče.             „Chybí dlouhodobá koncepce, jednotlivé nápady spolu nejsou provázané, je to ši jehlou,“ vypočítává Chromý další důvody, pro které se rozhodl svolat na poslední únorový t demonstrace do univerzitních měst. „Nepodněcujte nepokoje“ Včerejší jednání a happening ak studentů odhalily i vedlejší – a nečekanou – stránku Dobešových plánů. Takhle jednotné neb od dob protestů před osmi lety, které shodou okolností pomáhal organizovat právě Hampl, te akademického senátu. K rezoluci podepsané akademiky Univerzity Karlovy se postupně hlásí d školy.             „Návrhy věcných záměrů zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci st připravovány v neadekvátním spěchu, chybí přesvědčivá východiska a mohou vést k omezení vě píše se v dokumentu České konference rektorů.             Ministra Dobeše čtvrteční protestní jednání vyvedlo z míry a rektora Hampla do tomu, ať „nepodněcuje sociální nepokoje“. „Jsem znepokojen jeho neodpovědným přístupem a ž nejdřív navštívil,“ napsal Dobeš v prohlášení. Sílící protesty ale nepodceňuje, na pondělí zástupce akademických senátů. Ti teď zvažují, zda jeho nabídkou přijmou. „Pravděpodobně se snaží uklidnit vody,“ myslí si předseda Akademického senátu Karlovy univerzity Jan Hála. *** Hlavní spory o reformu VŠ Zavedení školného Ministerstvo: Navrhuje odložené školné, které bude student splácet až po školy. Maximální výše poplatků má být 20 tisíc korun za rok. Počítá i se systémem spoření Studenti mají půjčku začít splácet při dosažení dvojnásobku minimální mzdy. Školy: Návrh j Navíc prý nebude mít žádný přínos, pouze mladé lidi víc zadluží a školám peníze navíc nepř Omezení autonomie VŠ Ministerstvo: Mění způsob obsazování akademických rad. Třetinu členů rektor, třetinu akademický senát školy a třetinu ministr. Školy: Odmítají to. Bojí se, že mohli dostat politici či podnikatelé, kteří zatím sedí jen v dozorujících správních radách Snížení počtu studentů v senátech Ministerstvo: V akademických senátech univerzit by měla členů tvořena studenty. Školy: Chtějí, aby studenti měli v akademických senátech nejméně t polovinu členů, a to na všech VŠ. Nepřenosné tituly profesor a docent Ministerstvo: Hodnosti profesor a docent by už neměly platné, ale mají se svázat jen s konkrétní univerzitou, která je udělila. Školy: Tuto změn by byl systém přímých poplatků než odložené školné, je to systém dobrý jen pro banky. Plac průběhu by studenty motivoval k učení více. ilona mauritzová rektorka Západočeské univerzi Vysoké školy protestují Česká konference rektorů odmítá přijetí zákona o finanční pomoci studentům (odložené školn ani přijetí zákona o vysokých školách v podobě, jakou navrhuje ministerstvo školství. K tomuto stanovisku se připojily například: Univerzita Karlova, Praha Akademie múzických u Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ús Univerzita Hradec Králové Univerzita Ostrava Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze