Palacha znají v Polsku i Indii ****************************************************************************************** * Palacha znají v Polsku i Indii ****************************************************************************************** 14.1.2012    Lidové noviny    Strana 3    Téma, autor:     MICHAELA KABÁTOVÁ         O Palachovi se nově chystá trojdílný hraný film. Pro HBO ho točí polská režisérka Agnieszk PRAHA Příběh Jana Palacha ožije na plátnech. Polská režisérka Agnieszka Holland začne ve s březnu o studentovi natáčet trojdílný hraný film.             Poměry, proti kterým Jan Palach sebeupálením v lednu 1969 bojoval, nezná režis vyprávění. Zažila je i přímo v Praze. Vdobě pražského jara a začínající normalizace studov a angažovala se v disidentském hnutí.             V její rodné zemi vzbudil Palachův čin ohlas už v roce 1969. „Jeho odkaz tam s diskuse v Polsku je bouřlivá, protože je to katolická země,“ řekl LN historik Petr Blažek, studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zpracoval webové stránky s dokument             Na nich je zmínka i o dalších devíti živých pochodních. Je mezi nimi také devě Polák Ryszard Siwiec. Ten se v roce 1968 upálil na polském stadionu Desetiletí na protest polských jednotek na okupaci Československa. Polská režisérka představí svůj filmový záměr České republice při besedě připravené Univerzitou Karlovou.             Činu Jana Palacha a jeho dopadu na českou společnost se univerzita bude věnova akcích celý týden. Jan Palach po boku Mahátmy Gándhího Zpráva o sebeupálení Palacha, mladého vysokoškolského rychle obletěla mnohé země.             Upřímná soustrast přišla od italského premiéra, papeže Pavla VI., ale i od ind vlády Indíry Gándhíové. Podle ní se Jan Palach přiřadil k světovým mučedníkům, například také po bok Mahátmy Gándh má Palach i několik pomníků. Jeden z nich je v italském Římě. Odhalen byl už v roce 1970. studenta pojmenoval i náměstí.             Svůj pomník má Palach také v Londýně a ve švýcarském Vevey. Ve Švýcarsku žila slovenská komunita, která se také přičinila o to, že tam v roce 1997 vyrostl Palachovi pom jezera. *** Multimediální projekt Univerzity Karlovy janpalach.cz od pondělí 16. ledna 2012 na interne studium tragická smrt reakce doma i ve světě... *projekt vznikl za podpory ABS a ÚSTR Kvůli okupaci Československa hořely další živé pochodně Ryszard Siwiec POLSKO * 7. březen 1909, Debice +12. září 1968, Varšava Devětapadesátiletý září 1968 na varšavském Stadionu Desetiletí polil rozpouštědlem a zapálil na protest proti jednotek na okupaci Československa. Na svůj čin se pečlivě připravil: na magnetofonový pás poselství, v němž obvinil Sovětský svaz ze snahy rozpoutat novou světovou válku. „Lidé, v jiskřička lidského citu! Vzpamatujte se! Slyšte můj křik! Křik šedivého, obyčejného člověk který vlastní i cizí svobodu miloval nade všechno, i nad vlastní život! Vzpamatujte se! Je vzkázal Siwiec. Sándor Bauer MAĎARSKO * 21. únor 1952, Budapešť + 23. leden 1969, Budapešť Na schodech Nár Budapešti se 20. ledna 1969 polil benzinem a zapálil ještě ani ne sedmnáctiletý učeň. Baue proti okupaci Československa. Mladík hodně četl a s přáteli rád diskutoval o politice. Svů přímo pod vlivem zprávy o sebeupálení Jana Palacha, k inspiraci se přihlásil i v dopise ad spolužákům. Podle policejního záznamu se zapálil u vchodu do budovy muzea hodinu po poledn dvě maďarské vlajky, běžel po schodech a vykřikoval různá politická hesla. Jan Zajíc ČESKOSLOVENSKO * 3. červenec 1950, Vítkov + 25. únor 1969, Praha V domě na Václa se zapálil student železniční průmyslovky. Vědomě navázal na čin Jana Palacha. Zanechal fi následovníků či prohlášení „Občané Republiky československé“. „Navzdory činu Jana Palacha život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomí jako Pochodeň č. 2. Ned aby mne někdo oplakával, abych byl slavným. K činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vá a nedali sebou vláčet několika diktátory! (...) Ať moje pochodeň svítí na cestu k svobodné Československu.“ Evžen Plocek ČESKOSLOVENSKO * 29. října 1929, Jihlava + 9. dubna 1969, Jihlava V domovním náměstí Míru se na Velký pátek 4. dubna polil dvěma lahvemi ředidla a zapálil 39letý továr byl členem KSČ. Patřil k aktivním zastáncům obrodného procesu ve straně a československé s Definitivní zlom v jeho názorech přišel zřejmě až při protisovětských demonstracích v noci března 1969. „S takovými primitivními lidmi, jak jsou nahoře, nebudu ve straně,“ nechal se dubnu se pak během pouti zapálil. Nechal po sobě mimo jiné leták s textem: „Jsem pro lidsk necit - Evžen.“ Elijahu (Ilja Aronovič) Rips LOTYŠSKO * 12. prosinec 1948, Riga 13. dubna 1969 se v Rize n okupaci Československa pokusil upálit 20letý student matematiky Ilja Aronovič Rips. Zaujal roku 1968 v Československu, o nichž se dozvěděl z rozhlasu. Zrálo v něm rozhodnutí protest (o dalších pochodních v sovětském bloku nevěděl). Nechtěl však vyvolat masové protesty. Ja místo pro protest si zvolil Pomník svobody na stejnojmenném náměstí v centru Rigy. Lidé ho výslechu skončil na psychiatrii. Později byl vyloučen ze školy a zatčen. Od ledna 1972 žij Romas Kalanta LITVA * 22. únor 1953, Alytus + 15. květen 1972, Kaunas 14. května 1972 se v benzinem a zapálil na protest proti sovětské okupaci Litvy devatenáctiletý dělník Romas Ka k sebeupálení patrně inspiroval příklad Jana Palacha, o jehož činu se mezi Litevci vědělo zahraničních rozhlasových stanic. Ve 12.30 hod. přišel Kalanta na hlavní třídu Aleje svobo kašny scházela místní mládež. Po zapálení prý vykřikl „Svobodu pro Litvu!“. Později se naš se vzkazem: „Z mojí smrti prosím obviňte totalitní politický systém.“