K diplomu ještě dluh sto tisíc ****************************************************************************************** * K diplomu ještě dluh sto tisíc ****************************************************************************************** 16.1.2012    E15    Strana 2    Příloha - Vzdělávání, autor:     Alena Adámková        Už za půl roku chce ministerstvo školství předložit paragrafované znění návrhu nového záko školách, který počítá se zavedením školného, s financováním podle kvality a slučováním men Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. Rektoři se bojí zadlužování s Reforma z větší části vychází z doporučení Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Po Rady profesora Rudolfa Haňky se její členové při psaní reformy inspirovali rakouským model našich úvah jsme se dívali na různé modely (britský, holandský, finský a jiné) a nakonec s rakouský model je pro Čechy nejbližší jednak z historických důvodů, ale také proto, že je svou strukturou nejbližší. Pochopitelně že se nedá přímo na české vysoké školy aplikovat (například majetek rakouskýc vlastněný státem a podobně), ale pokud jde o systém akademické samosprávy (jako například vměšování do řízení univerzit a podobně) či akademické svobody, výběr těch nejlepších kand vysokoškolských pracovníků a tak dál. by nám opravdu mohl být vzorem,“ uvedl Haňka.             Proti návrhu reformy vysokých, ale i středních škol z dílny ministra školství protestují i učitelé. Na 1600 škol se chce zapojit do plánované stávky kvůli změnám v plat plánovaných ministrem školství. Učitelé Dobešovi vytýkají také neschopnost vysvětlit, o co reformách, které se připravují už šest let, vlastně jde. Školy čeká dvojí hodnocení Školy by měly příště být více financovány podle kvality, ne podle počtu studentů. Už letos jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích, jako jsou výsledky ve vědě nebo upl absolventů.             Školy také získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, o ekonomických z rozhodovat rady tvořené lidmi z regionální politiky nebo firem. V akademickém senátu také studentů, přibude naopak profesorů. Zároveň však budou mít školy větší odpovědnost.             Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři až stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dost             „Ten zákon vytvoří nové podmínky pro slučování vysokých škol,“ upozornil jeden reformy, Jiří Nantl z ministerstva školství. Pomůže to prý hlavně soukromým školám a také školám.             Už nyní se diskutuje třeba o sloučení Ostravské univerzity s Vysokou školou bá pražské Vysoké školy chemicko-technologické s ČVUT. Ministr zároveň podepsal vyhlášku, kte zavedla přísnější podmínky pro pobočky vysokých škol.             Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jedna je měla každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace, Národní akreditační měla tvořit akreditační komise jmenovaná vládou a odborný aparát v čele s ředitelem jmenov komisí.             Nejprve by si měla vysoká škola nastavit vnitřní mechanismy kvality a poté akr posoudí kvalitu celé instituce, nikoli pouze oboru. Ministerstvo chce také zpřísnit postih             Akademický senát, který by měl schvalovat například rozpočty škol, by měl mít jednu třetinu studentů. Studenti podle Dobeše nemají dostatečný rozhled a neumějí si předs při rozhodování o škrtech.             Rektor by mohl pocházet buď z akademické půdy jednotlivých škol, nebo by se na i mezinárodní výběrové řízení. Rozdělení škol podle zaměření Podle zákona by mělo být také jasné, jaké jsou požadavky na bakaláře, magistry nebo doktor             V posledním desetiletí vzrostl podle ministra školství Josefa Dobeše počet zap v prvních ročnících vysokých škol téměř o sto procent, z 64 na 112 tisíc. Financování, hod i akademické orgány se ale nijak nezměnily. Reforma by měla studium na vysokých školách zk diverzifikovat.             O titul magistra podle vlády usiluje v porovnání se zahraničím zbytečně moc st z možností, jak posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, je tak podle ní více profes bakalářů. Ve studiu magisterských oborů teď pokračuje 85 procent všech bakalářů, podle plá školství by jejich počet měl během zhruba sedmi let klesnout velmi razantně, na pouhých 50 tak chce nejen ušetřit, ale zároveň si posvítit i na kvalitu některých magisterských oborů totiž měli jen ti nejlepší. Reforma vysokých škol by měla směřovat k modelu, kdy magisterská, případně doktorandská st nabízet jen některé školy. Titul by pak garantoval kvalitu jeho nositele. Školy to považují sice za racionální, počet snižovat příliš nechtějí. „V technickém vzdělávání je inženýrský stupeň pro schopnost tvůr nezbytný,“ řekl rektor ČVUT Václav Havlíček. Školy by se měly také rozdělit na univerzitní (výzkumné, vzdělávací, profesní) a neuniverz měla posuzovat profesionální Agentura pro kvalitu vysokého školství. Rektoři: Poplatky zadlužují studenty Ta bude také rozhodovat o udělení takzvané institucionální akreditace, jež se bude vztahov školu. To by podle Nantla ztížilo vznik nových vysokých škol, kterých je už teď nadbytek. Akreditační komise bude včleněna do nové Národní akreditační agentury.             Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcház studentských grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše tisíc korun za semestr.             Školy by jej od státu dostaly hned, absolventi by jej spláceli až po dosažení platu. Studentům strategických oborů, například techniky, by placení mohlo být odpuštěno.             Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. V zemích, kde byl rektorů totiž poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Školné jako náhrada peněz od státu Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na Další bod návrhu, s nímž akademici nesouhlasí, je zřízení funkčních míst profesorů a docen by už neměly mít všeobecnou platnost, ale byly by vždy svázány s konkrétní školou, která j udělila. Při přestupu na jinou školu by pak musel titul obhájit znovu.             „Neznamená to ale, že šmahem zatracujeme profesory, dodal Dobeš s tím, že prof prezidentem profesory zůstanou.             Právě kvůli rozdílným představám akademiků a úředníků o podobě reformy školy v návrhy ministerstva vždy ostře kritizovaly.             Paragrafované znění zákona chce Dobeš vládě předložit do června 2012. Zástupci škol nedávno upozornili, že právě v této fázi se mohou objevit další zásadní neshody mezi akademickou obcí. Školy by měly být více financovány podle kvality, ne podle počtu studentů