Školné je výhodné jen pro banky ****************************************************************************************** * Školné je výhodné jen pro banky ****************************************************************************************** 18.1.2012    Lidové noviny    Strana 4    Domov, autor:  BARBORA ŘÍHOVÁ        Jde o přesun prostředků z univerzit k bankám za pomoci studentů. Tak školné definuje rekto Karlovy Václav Hampl. Kritizuje celou reformu ministra školství Dobeše. * LN Myslíte si, že opravdu potřebujeme školné?             Nemůžu nevnímat celosvětový trend růstu spolupodílu studentů na financování st i Česká konference rektorů (Hampl je předsedou – pozn. red.), tvrdíme, že je to možno děla že si tím nevytvoříme filtr, bariéry pro studenty, kteří jsou nadaní, a přitom by kvůli fi nestudovali to, na co mají nadání. * LN Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, který řeší systém půjček a stipendií, neodstraňuje?             Ten to neřeší, ten bariéry vytváří, nebo je pomůže vytvořit. Hlavní výhrada re to způsob (zavedení školného), jakým stát vlastně pomůže bankám na úkor vysokých škol za f studentů. Je tam také napsáno, že zavedení školného nemá žádné další nároky na státní rozp logikou věci je ale jasné, že náklady, které to bude mít, a ono je bude mít, půjdou z kapi škol. Tím se finanční přínos školného pro vysoké školy výrazně zredukuje. * LN Odložené školné je podle vás problematické?             Především, striktně vzato, nejde o odložené školné. Studenti mají rovnou plati mohou si na to vzít za nějakých podmínek půjčku. Pokud je v programovém prohlášení vlády n školné, potažmo půjčka, se má splácet až v situaci, kdy student dosáhne průměrného platu, splácení, pokud bude mít dvojnásobek minimální mzdy. Tak to jsou dvě dramaticky odlišná čí * LN Obáváte se toho, že to u nás dopadne stejně jako v Británii, kde školné skokově narůs             Skokové několikanásobné nárůsty školného otřásají systémem, který by byl jinak vzorový. Nám to pomohlo, protože k nám přišlo hodně britských studentů. Dnes mezi sebou st nejlepší hlavy, a to kromě jiného také výší školného. * LN Chybí vám od ministerstva školství záruky, že když se zavede školné, že to nenahradí na vysoké školství?             Naopak, už se nám přímo říká, že veřejné peníze prostě budou klesat, tak aspoň nějakým penězům na školném. To vše se děje v situaci, kdy už teď jsme na chvostě civilizov výši veřejných prostředků vynakládaných na vysoké školství. * LN Co říkáte na druhý věcný záměr zákona o vysokých školách?             Líbí se mi kontraktové financování, kdy by stát uzavíral smlouvy s každou univ řekne, co si od vysoké školy objednává, co chce, v jakém množství a kvalitě a kolik za to pouze na rok, ale třeba na tři či pět let. * LN Co v zákoně naopak chybí?             Zákon se skoro vůbec nedotýká soukromých škol. Z mého pohledu je to přitom seg jako celek slabší částí celého systému. Problematická je i změna akreditačního procesu. Ta celá řada, konference rektorů je shrnula do pěti hlavních okruhů. * LN Řeší se i to, jakým způsobem s reprezentací vysokých škol resort o návrzích jednal, c minimálně. Třeba nástřel finanční pomoci viděli dříve koaliční partneři než vy.             To, jak politická jednání opakovaně vrací do hry odborně odmítnutá omezení aka autonomie, mi trochu připomíná doby mého mládí, kdy byly školy pod jednoznačnou politickou tom se snad někomu stýská. Ta snaha, ten pocit, že politici umí všechno a že vysoké školy lépe, když je budou řídit také. * LN Oba návrhy leží na vládě. Doufáte, že je koalice neschválí?             Já jsem pevně přesvědčen, že to nejlepší, co by vláda měla udělat, je prostě t neschválit a minimálně vrátit k důkladnému přepracování.