Skvělé nápady nejlepšího ministra ****************************************************************************************** * Skvělé nápady nejlepšího ministra ****************************************************************************************** 19.1.2012    Hospodářské noviny    Strana 8,   Názory, autor: Ondřej Šteffl        Podobně jako jiné instituce ve společnosti, je i škola založena na některých nevyslovených Teprve když se začnou drolit, začneme si uvědomovat, jak jsou důležité. Děti posíláme do školy proto, že jí věříme. Věříme, že se tam naučí to, co budou v životě právě tohle ministerstvo předepsalo ve školách učit. A tedy tam musí být někdo moudrý, kdo kdo ví, co to je. Tomu věříme.             A teď do reality. Kroky ministra Dobeše můžeme hodnotit různě, ale asi se shod promyšlené nejsou. Hezkým příkladem z poslední doby je zkrácení a po dvou dnech zase prodl ve škole. Asi před rokem ministr v televizi navrhoval testovat i žáky mateřských škol, aby rázně dementoval. Později byly nejprve žebříčky škol jedním z hlavních důvodů pro zavedení aby pak byly postupně zcela nepřijatelné, možné, zakázané a nakonec částečně zveřejněné. P v 5. a 9. třídách již běží naplno, a každý měsíc se dozvídáme jiný důvod, k čemu že je tes dobré. Bátora! Rušení praktických škol nejprve ministr ve vládě podpořil, aby ho pak odmít Navrhovaný způsob zavedení školného je v naprostém rozporu s názory vysokých škol. A napos zasmát nad povinnou polívkou k obědu středoškoláků. Rodiče, kteří za obědy dětí zaplatí o víc, se smějí méně, a tak lze čekat, že to nejspíš zase bude jinak. Pozornost budí i perso ministra: čtyři změny na postu náměstka pro vysoké školy, čtyři ředitelé kabinetu, a dokon odboru čerpání evropských fondů, ano, právě těch, jejichž čerpání je ohroženo.             Takové popletené počínání ministra důvěru k české vládě neposiluje. A i když n klíčové věci, má takové chaotické řízení jeden méně nápadný, ale pro školství i celou spol následek. Sílí dojem, nejspíš správný, že podobně chaoticky se rozhoduje i o tom, jaké dáv školám úkoly. Ještě štěstí, že na mnohých školách se řada učitelů řídí vlastním zdravým ro rozhodnutím ministerstva. To však jde jen někde a někdy a taková „neposlušnost“ škol a uči dlouhodobě udržitelná.             A tak pozorujíce chaos na ministerstvu školství, začínáme všichni postupně chá ministerstvo školám předepisuje, že se mají naše děti učit, není výsledkem nějaké dlouhodo koncepce, ale spíše jen směsí setrvačnosti, tradice, „odvážných“ rozhodnutí, ukvapených ná různých zájmových skupin, a to celé v prostředí trvalého politického nezájmu de facto všec stran.             Není divu, že veřejnost, rodiče, děti, ale i mnozí učitelé ztrácejí k takto ve důvěru. Proč ale pak budeme děti posílat do školy, když nebudeme věřit, že to, co se tam m smysl a že to budou v životě skutečně potřebovat? Bude-li mít působení ministra Josefa Dob dlouhodobě zhoubné a těžko napravitelné následky, je to právě tohle. Pozorujíce chaos na ministerstvu, začínáme všichni postupně chápat, že to, co ministerstvo předepisuje, není výsledkem nějaké dlouhodobé, promýšlené koncepce.