Josef Dobeš: České vysoké školy potře bují regulaci. Ale hlavně diverzifikaci ****************************************************************************************** * Josef Dobeš: České vysoké školy potře bují regulaci. Ale hlavně diverzifikaci ****************************************************************************************** 30.1.2012, Rubrika: Rozhovor, Strana: 14, Autor: Pavel Otto, Téma: Katolická teologická fa o ministru školství Josefu Dobešovi (VV) se říká, že když se do něčeho zakousne, už nepust Zatím to nevypadá, že by ho protesty proti reformě vysokých škol přiměly k tomu, aby něco „říznu do toho“ používá rád a často. Diskuzi se však nebrání. „Teze, které obsahují dva ná záměrů zákonů, budou rozvinuty do konkrétních paragrafů, kde chci získat širší konsenzus. jak budou vyváženy senáty a rady škol a co by mohlo být omezením akademických svobod nebo Národní akreditační agentura,“ říká. * E15: Odpor proti navrhované vysokoškolské reformě se každým dnem stupňuje, k chystaným p postupně hlásí další akademické senáty. Čekal jste tak ostré reakce? Když jsem nastoupil do funkce a viděl, že se v této oblasti několik let nepohnul ani list, že je třeba říznout i do vysokých škol. Bývalý předseda České konference rektorů Petr Fial ukázal návrh reformy a řekl: Jste už několikátý ministr, kterému to dávám. Vždy to ale byl nikdo s tím nic neudělal. Odpověděl jsem mu, že reformu zcela jistě realizovat budu, a to že mě jako představitelé škol budou brzdit. Pan Fiala je spolu s dalšími osobnostmi v týmu připravuje. Všichni víme, že ačkoli jsou nepopulární a je kolem nich mnoho odporu, jsou nu nyní z ekonomického hlediska obtížná doba, reformu je třeba udělat co nejdříve. Jinak bude dvou let nefinancovatelný a zhroutí se. * E15: Příprava reformy už spolkla 90 milionů korun, na což házením melounů nedávno upozor co se tyto peníze utratily? To je jedna z mnoha nepravd, jakkoli byla kouzelně marketingově zabalena. Po mém příchodu už reforma terciárního vzdělávání jako projekt financovaný z evropských peněz probíhala a bylo vyčleněno 90 milionů. Okamžitě jsem ale škrtl 30 milionů. Za tři roky až do dneška by milionů. A více než 45 to ve finále stát nebude. Dostaneme se tedy na polovinu původní čás * E15: Za co se peníze utratily a utratí? V drtivé většině jde o studie, analýzy, simulační modely, hodnocení dopadů navrhovaných no vypracování obou věcných záměrů zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům. J položky úředníků. Ty jsem ale výrazně seškrtal. * E15: Vraťme se k protestům. Proč jste si pozval hned v den demonstrace organizované Univ jejího rektora Václava Hampla na kobereček? Nebylo to přinejmenším netaktické? Týden před demonstrací jsem se s panem rektorem sešel, bavili jsme se o reformě, o všech r úskalích. A mimo jiné jsem se ho ptal, zda se uskuteční happening s melouny. Měl jsem toti dopředu informace. Pan rektor připustil, že napětí mezi studenty roste. Prý ale dělá všech ho zmírňoval. Vedle toho jsme diskutovali o oněch dvou věcných záměrech zákonů. Nabízel js některé teze rozkreslit do paragrafů, můžeme si říct, tady uděláme zákaz vjezdu a už tam n týden pak byla demonstrace, kde byl pan rektor velmi aktivní. Dokázal bych pochopit, že by tlakem. Na schůzku jsem ho pozval proto, abych se ho zeptal, zda se můžeme dál konstruktiv * E15: Naznačil jste ochotu diskutovat o znění jednotlivých paragrafů. Jste tedy připraven požadavkům akademiků a studentů ustoupit? Tady je jednoznačný postoj předsedy vlády, a tedy i ministra školství: o věcných záměrech jsou základní teze, už diskuze nebude. Tyto teze ale budou rozvinuty do konkrétních paragr získat širší konsenzus. Pojďme si říct, jak budou vyváženy senáty a rady škol a co by mohl akademických svobod nebo jak bude fungovat Národní akreditační agentura v paragrafovém zně vidět do budoucna, a ne zpochybnit úplně všechno a kategoricky trvat na stažení věcných zá vlády. Česká konference rektorů nejprve řadu těchto tezí přijala. Proč je nyní odmítá? * E15: Takže jsme zpět u první otázky. Ostré reakce nechápete, nečekal jste je. Než jsme poslali věcné záměry zákonů do vlády, zohlednili jsme několik desítek připomínek Českou konferencí rektorů. Je ale možné, že akademici finální verze věcných záměrů zákonů nedorozumění. Jsem stále připraven si to s nimi otevřeně vyříkat, debata se má uskutečnit * E15: Vysvětlete, jak mají senáty a rady škol fungovat. Senáty mají studenti tvořit jen z jedné třetiny, což je zřejmě chápáno jako omezení jejich dnes to ve většině škol vypadá úplně stejně. Studentů je v senátech méně než polovina, zhr ve světě není tento poměr vyšší. * E15: A co obavy, že rozhodování rad budou ovlivňovat politici a byznysmeni? Třetinu z devítičlenné rady má navrhovat senát, další třetinu rektor. To znamená, že dvě t tvořit zástupci akademické obce. Je to rakouský model. Ten mimo jiné vylučuje z rad aktivn Pokud tam takový člověk chce působit, nesmí se politicky angažovat předchozí čtyři roky. A Například v radě Univerzity Karlovy je nyní pět aktivních politiků, jako třeba Lubomír Zao Přemysl Sobotka z ODS nebo Leoš Heger z TOP 09. První je z Ostravy, druhý z Liberce a třet Králové. Často si kladu otázku, co mají společného s touto pražskou univerzitou. * E15: Studenti nejvíce kritizují školné, návrh předložený vládě se změnil. Nejprve to měl pokud si student na školné půjčí, začne splácet až ve chvíli, kdy dosáhne na průměrnou mzd tisíc. V návrhu se ale nakonec objevil dvojnásobek minimální mzdy, tedy zhruba 16 tisíc. P Nejprve obecně ke školnému. Jeho zavedením chceme odstranit zcela asociální systém, kdy fo přispívají na studium dělníci, prodavači, řadoví úředníci, ale i živnostníci a spousta dal Není pravda, že studium je zadarmo. Platíme ho všichni, a to jen jedné elitní skupině. Nav studium nejdelší v Evropě, trvá až sedm let. Další asociálnost vidím v tom, že nízkopříjmo posílá nadané dítě do školy, většinou nemá sociální podporu. Proto počítáme s tím, že nejp podpora pro nemajetné studenty, a teprve pak školné. To, co navrhujeme, je výrazně sociáln spravedlivější než současný stav. * E15: Proč se snížila hranice pro splátky? Ukázaly to detailnější propočty ve vztahu k možnostem státního rozpočtu. * E15: Na školném se má vybrat na šest miliard ročně. Jinak řečeno, stát ušetří. Je to tak Nyní dostávají školy od státu včetně výzkumu a vývoje asi 22 miliard. Odhadovaný vývoj eko demografický vývoj spolu s rostoucím počtem vysokých škol může vést k tomu, že se celý sys zhroutí. Nejde o nějakou šestimiliardovou záplatu, ale o diverzifikaci terciárního školstv udržitelné, aby bylo závislé jen na státu. * E15: Má být školné zároveň regulativním nástrojem, který má zabránit, aby studenti navšt zároveň? V této souvislosti hovoříme o masifikaci vysokého školství. V první polovině devadesátých populačním ročníku asi 18 procent vysokoškoláků, nyní jich je 70 procent. Vypadá to tedy, křivku rozložení IQ nastavenou na genialitu. Skutečnost je ale bohužel jiná. Na studia nas kteří na to objektivně nemají. Pouze se odbouraly bariéry a oni systémem proplouvají. Obča provokuji a říkám, že dokud nebyly zavedeny státní maturity, mohl se stát bakalářem i ment člověk. * E 15: Takže jde o regulaci. Přirozená regulace je potřeba. Státní maturita má být laťkou, pro jejíž překonání je nutné kvality. A také by mělo být přijímací řízení na vysoké školy, aby uchazeč prokázal, že má předpoklady. A znovu opakuji, že v Česku lze studovat až sedm let zdarma. Do toho musíme t přesněji řečeno ořezat to. Výhledově bychom chtěli studium zkrátit, zintenzivnit na pět a roky. Dnes si mnozí rozehrají studia na více školách a postupně zkoušejí, kde je to nejsna tam nenadřou. V takovém případě je školné správným regulátorem. * E15: Má školné zamezit i tomu, aby na magisterské studium nenastupovalo na 80 procent ba Mě fascinuje jihlavská vysoká škola. Ta spolupracuje s klíčovými firmami v kraji a už dopř bakalářské obory požadavky. Většina studentů v této škole končí bakalářem, protože je to p trhu práce v daném místě. Proč by měl být každý doktorandem? Naopak je třeba pozvednout pr bakalář a zároveň mít pro tyto lidi zaměstnání. Diverzifikace terciárního systému je jedno priorit věcného záměru zákona o vysokých školách. Troufám si tvrdit, že v tomto smyslu nám tleskají. Bohužel ale chybí vazby na trh práce, na potřeby daného regionu. Bílou vránou je * E15: Školy už nebudou dostávat od státu peníze podle toho, kolik je navštěvuje studentů, hodnocení kvality výuky, výsledků ve vědě a výzkumu a právě i uplatnění absolventů v praxi rok bude pětina rozpočtu dané školy závislá na těchto kvalitativních ukazatelích. Bude se přidělovaných peněz zvyšovat? A jakým tempem? Proti tomu je asi vůbec největší odpor, i když tak hlasitě na veřejnosti nezaznívá. Dosava co nejvíce studentů, a dostávat tak od státu co nejvíce peněz se má najednou obrátit. S ně si to ale ještě prodiskutujeme. Jde o to, aby nevznikly nějaké dílčí nesrovnalosti. Změna přechod od kvantity ke kvalitě, je další z hlavních priorit. * E15: A máte představu, zda vůbec a případně o kolik by se podíl postupně zvýšil? Myslím, že pětina je už opravdu silný zářez. Osobně bych se pak v dalším roce rád dostal n Především bych ale nesmírně uvítal, aby školy začaly mezi sebou diskutovat o integraci. A fúzovat. Stačilo by, kdyby více spolupracovaly jednotlivé fakulty. Třeba v Brně je několik které mají fakulty stejného typu. * E15: Mohl by se podíl vyšplhat třeba i na polovinu? I když se dá narýsovat ledacos, musíme být realisté. Jestliže moje předchůdkyně nastavila procent a nyní to mát být dvacet procent, jde o velký skok. Skutečně věřím, že to přinese škol. Zároveň se ale sníží počet studentů. * E15: Podle některých odhadů by mohla skončit až třetina z dohromady 74 českých vysokých vám podobná čísla? Určitě nemáme nějaký Dobešův seznam, kde bychom ke školám psali křížky. Taková regulace se nechystá, ministerstvo nebude nic určovat nebo nařizovat. Na druhé straně je zde demografi kterému asi část škol skončí, což stát ovlivnit nemůže. My pouze musíme nastavit spravedli parametry, chcete-li mantinely, v nichž se školy budou pohybovat a reagovat na ně. Jsem na nadšen z toho, že se dvě ostravské školy rozhodly k fúzi. Na severní Moravě vznikne velmi který může aspirovat na výzkumnou univerzitu a dostat se v Česku na top špičku. * E15: Mohou školy zachránit zahraniční studenti? Právě sloučená ostravská vysoká škola může vzhledem ke svému potenciálu sehrát roli nejen Polsku, kde začne soupeřit se slavnými univerzitami v Krakově nebo ve Vratislavi. Třeba ka vzdělávání na jihu Polska je už naplněná, a Ostravě se tak otvírají ohromné šance stahovat Podobně to může fungovat u dalších tří zemí Visegrádu a také u Rakouska. Už nyní platí, že či Olomouce přichází studovat řada cizinců. Češi ale navštěvují převážně naše školy. *** Určitě nemáme nějaký Dobešův seznam, kde bychom ke školám psali křížky. Taková regulace se nechystá Dnes si mnozí rozehrají studia na více školách a zkoušejí, kde je to nejsnazší a tolik se V takovém případě je školné správným regulátorem Mě fascinuje jihlavská vysoká škola. Spol klíčovými firmami v kraji a už dopředu má na určité bakalářské obory požadavky. Většina st škole končí bakalářem, protože je to praktická potřeba trhu práce v daném místě Josef Dobeš (47) Studoval tři a půl semestru na Univerzitě Karlově Katolickou teologickou poté absolvoval obor psychologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzitě v Brně. Jako pracoval v pražské pankrácké věznici, pak se věnoval práci s rodinami a dětmi s výchovnými problémy. Podnikal v oboru balení a skladování zboží, později působil v bezpečnostní agent spoluzakladatelem Věcí veřejných, v Praze 1 byl členem zastupitelstva. V roce 2010 byl zvo červenci téhož roku jmenován ministrem školství. Je podruhé ženatý a má tři syny.