Akademici vs. zbytek světa? ****************************************************************************************** * Akademici vs. zbytek světa? ****************************************************************************************** 27.1.2012 | Rubrika: Názory | Strana: 11 | Autor: JAKUB JIRSA, Téma: Univerzita Karlova ÚHEL POHLEDU Protesty akademických obcí proti návrhům věcného záměru zákona o vysokých školách a o fina studentů pobouřily jak autory reformy, tak i prezidenta Václava Klause. Podle vědecké rady Právnické fakulty UK, jejíž členové tvoří třetinu Legislativní rady vlá zákonů naprosto nevyhovující: „návrh po věcné i po formální stránce neodpovídá požadavkům zákona. Nesplňuje ani požadavky legislativních pravidel vlády…Provedená analýza a následný by nemohly posloužit ani jako podklad k novelizaci.“ Ministerstvo totiž nepředstavilo žádn analýzy, na kterých by návrhy zákonů založilo. Prezident Václav Klaus ve své kritice užívá falešné dilema, když říká, že „pokud školy tou nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových p naprosté nezávislosti veřejných vysokých škol na státu nikdo nikdy nemluvil. Akademické ob proti zvyšování vlivu státu. Problém totiž nestojí, zda vliv státu ano, či ne, ale v který a kde ne (případně jak moc). Například současný systém akreditací habilitačního řízení a jmenování profesorem umožňuje státní kontrolu nad udělenými tituly, proti které nikdo neprotestuje. Tento institut je vš než by bylo zapotřebí, a stát v této funkci garanta trestuhodně selhává. Nový věcný záměr státu ruší. Václav Klaus tvrdí, že „o tom, že... naše vysoké školství… neprodukuje ani kvalitní vzdělá se nemusíme přesvědčovat“. Přitom v mezinárodních hodnoceních české vysoké školy a Akademi stoupají a zvyšuje se i měřitelný mezinárodní ohlas českých vědců. Nikdo dnes netvrdí, že školství nemá problémy. Akademické obce českých vysokých škol se však domnívají, že součas situaci zhorší. Prezidentovo tvrzení, „že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů“ než chucpe. Za tento stav nejsou v první řadě zodpovědné vysoké školy, ty jen reagují na r vlád – včetně vlád Václava Klause – financovat vysoké školy na základě počtu studentů. Vys jako první upozorňovaly na neblahé důsledky masovosti univerzitního vzdělání. Cui bono Proč akademické obce protestují proti návrhům nových zákonů? Zástupci vysokých šk se dlouhodobě shodují, že potřebným krokem je tzv. diverzifikace vysokého školství, tj. ro škol podle jejich zaměření primárně na výzkum či na pedagogickou činnost. Těmto typům vyso odpovídat i odlišné financování. Problémem je, že současný návrh zákona diverzifikaci zmiň preambuli a ve věcném záměru ji nijak blíž nespecifikuje. Druhým problémem současného vysokého školství je inflace akademiků z institucí, které mají na získání habilitace. Propastné rozdíly úrovní habilitačních a profesorských řízení by mo jasné nastavení kritérií a transparentnost těchto procesů. Návrh zákona však reaguje vytvo systému, kdy ponechává současná habilitační řízení a nově zavádí profesory a docenty jako která lze obsadit na základě výběrového řízení a bez doktorského titulu. Navržený systém nejen že demotivuje mladé akademické pracovníky a vede k zakonzervování ak ale také snižuje veřejnou kontrolu. Pokud si některé instituce kupovaly „létající“ profeso jim umožní udělat si vlastní docenty neprůhledným výběrovým řízením bez habilitačního říze radou. Dalším problémem vysokého školství jsou soukromé vzdělávací instituce mizerné kvality a ní některých oborů na veřejných školách. Podle návrhu zákona by na kvalitu vzdělávání měla do akreditační agentura, pro kterou mohou hodnocení provádět soukromé firmy. Návrh neřeší způ kontroly, otevírá možnosti pro korupci a vytváří další penězovod veřejných prostředků do s hodnotících agentur. Zásadní námitkou akademické obce proti návrhu zákona je snížení významu samosprávy vysokýc vlivu a dozoru ministerstva školství. Vysoké školy spravují miliardové rozpočty, například Karlova ročně hospodaří s osmi miliardami korun. Podle ministerstva školy nehospodaří sprá je potřeba zesílit vnější, tj. ministerský vliv. Ministerstvo pro toto své tvrzení nepředs analýzu či doklad. Naopak je doloženo, že z ministerstva školství mizí stamiliony na podez (OKNO či SPORT). Otázka, komu se větší vliv ministerstva hodí, tedy rozhodně není rétorick totiž rozhodně neprospěje. *** Nikdo netvrdí, že naše vysoké školství nemá problémy. Akademické obce českých vysokých ško domnívají, že současné návrhy změn situaci zhorší.