Vysokoškolské reformy ****************************************************************************************** * Vysokoškolské reformyVysokoškolské reformy ****************************************************************************************** 28.1.2012 18:10    ČRo 6    Zpráva     Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- V minulých dnech se u nás vyhrotily spory mezi akademickou obcí a vládou, respektive minis školství. Na jedné straně se do sporu výrazně zapojili studenti efektními demonstracemi a jsme slyšeli rozhořčená slova prezidenta republiky. Jde přitom zjevně mimo jiné o svobodu vysokých škol, které jsou v očích akademiků a studentů ohroženy právě legislativními návrh Svůj názor na to má Karel Wichs. Karel WICHS, redaktor -------------------- Když francouzský středověký básník Francois Villon prchal před světskou spravedlností, uch za hradby univerzity. Podobně tak činili i další svobodomyslní duchové. Univerzity byly te nezávislé na světské a často i církevní moci. Bylo jen na svobodné vůli akademického senát řeklo, jestli člověka vydá jiné spravedlnosti nebo ho ochrání. Je téměř v lidské přirozeno někdo právo, druhý se snaží připravit ho o něj. A tak se dělo i s univerzitami. V průběhu často potomci zakladatelů vysokého učení, usilovali o to, aby nad nimi získali moc. Je tře jim to docela dařilo. Vezměme jako příklad třeba pražskou Karlovu univerzitu. Založena byla v roce 1348 jako svo vysoké učení. O necelých tři sta let později, v dobách třicetileté války se Habsburkům pod takzvané světské fakulty pod přímý dohled státu. Ty zbývající si ohlídala katolická církev II., koncem 18. století byla Karlova univerzita zestátněna a zbavena vlastního hospodářstv doby totiž žila podobně jako církev ze svých statků. Získávala je nejčastěji darem od pano na nich hospodařit velmi zručně, neboť neměla zdaleka tolik nemovitostí jako katolická cír čtyřicátých let předminulého století se situace trochu obrátila, jak se to stává v revoluč Zvýšila se pravomoc akademického senátu i autonomie univerzity. Pomineme-li německou okupa pro Karlovu univerzitu rozhodující rok 1950. Tehdy komunisté zrušili veškerou po válce obn autonomii univerzity a její činnost plně podřídili dohledu komunistické strany. A v roce 2 snaží opět omezit autonomii, kterou univerzita získala po sametové revoluci. Jedním z argu uctívači zlatého telete operují, je, že platí-li stát univerzitu, má právo o ní rozhodovat spolurozhodovat. Když nyní zásobujeme církve majetky, aby mohly řádně fungovat, proč totéž univerzitou? Zejména, když historicky by na to měla stejné oprávnění. Osobně s takovým řeš protože je příliš historizující a neproveditelné, ale jako příklad, proč ne. Nejrozumnější postupovat podle současných vzorů, které máme k dispozici. Proslulá univerzita v Cambridge na podzim nového rektora. Volby se mohli účastnit všichni absolventi Cambridge, kteří dosá vyššího než bakalář. Zvítězil ..., ale to je v tomto příběhu vlastně jedno, neboť to důlež se žádný britský politik neodvážil do volby zasahovat. A to i přesto, že univerzita dostáv britského systému veřejného financování veřejných škol. „Nikdo v Anglii není tak bláhový, financováním zdůvodňoval větší potřeby politiků zájmově zasahovat do univerzit,“ řekl býva Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Podobně jako v Cambridge postupují i jinde ve světě, starobylých univerzitách v Itálii a Španělsku. V moderní době nejde o autonomii vysokých š ale o svobodu bádat. Nepoznané je jako deska, v níž bádají vědci nad různými jevy. Někdy n se ukáže, že je to slepá ulička. Není vyloučeno, že se po letech někdo podívá do slepé uli úhlu a dojde k překvapivému objevu. Proto není správné podřizovat badatele aktuálním potře hospodářství. Existuje-li taková potřeba, má být, podobně jako na vysokých školách ve Spoj dotována soukromými penězi. Zdá se, že u nás skrblíci raději požadují po státu, aby výzkum jim jde na ruku. Podobně je tomu se zaváděním školného prostřednictví půjček, jak ho prosa reforma, neboť vyhovuje pouze bankovním ústavům. Nikdo nepochybuje, že český vzdělávací sy vysokoškolský, potřebuje reformu. Říká se, že když se sejdou tři Češi, mají na školskou re názory. Je to proto, že všichni jsme prošli nějakým školním zařízením. Nelze předkládat re prohlašovat, že s nimi většina souhlasí jenom proto, že o nich jsou ochotni diskutovat. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- Tolik Karel Wichs.