Zmenšovat vliv studentů je zločin ****************************************************************************************** * Zmenšovat vliv studentů je zločin ****************************************************************************************** 28.1.2012    Lidové noviny    Strana 26    Orientace - rozhovor, autor:   PETR KAMBERSKÝ   S děkanem Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického Pavlem Ripkou o dikta Singapuru, o to, že dřív bylo i sněhu více a o českém ministerstvu, které kryje podvodné v Děkan elektrotechnické fakulty pražského Vysokého učení technického (FEL ČVUT) Pavel Ripka mezi největší odpůrce navrhovaných zákonů reformujících školství. Zároveň je těžké označit strukturu: jeho fakulta získává třetinu zdrojů mimo veřejné rozpočty a ČVUT je v mezinárod vysokých technických škol na 150. místě z třiceti tisíc hodnocených. * LN Už od devadesátých let víme, že akademické senáty mají strašně velké pravomoci, čímž blokuje...             ... ještě dodejte, že nemají žádnou odpovědnost, a je to už ta dokonalá fráze, omílá. * LN V čem je ta fráze špatná?             Je to v podstatě lež. Vždyť senáty mají strašlivou odpovědnost a nesou důsledk rozhodnutí na vlastních bedrech. Další dokola omílanou frází je ta, že studenti jsou na šk a tudíž je nezajímají dlouhodobé otázky, ale jen hlouposti jako cena rýžové kaše v menze. není – právě studenti jsou ten progresivní prvek. Právě oni vnášejí do škol pohyb a nutí n učili nové věci. Ustrnutí hrozí každé struktuře a právě studenti jsou na každé škole ta hy * LN Neslyšíme tady lísání se děkana k mladým, kteří jej zvolili?             To opravdu ne, zrovna moje volba byla v senátu dost složitá. Studenti jsou opr prvkem, který předstihuje zbytek státu včetně jejich profesorů, to myslím ukazuje historie dost jasně: ať už mluvíme o roku ’38, ’48, ’68, nebo ’89. A přiznejme si, že studenti u ná třeba od Paříže, kde šlo v podstatě o protesty vůči rodičům – vždy usilovali o něco podsta studenti v senátech nejsou prvek zpátečnický, ale progresivní. To spíš my zaměstnanci se n odborový klub, který chce co nejvíce studentů (aby bylo co nejvíce peněz), zatímco student kvalitu a čipernost managementu. * LN O. k., dejme tomu, studenti jsou v senátu „ti lepší“. Ale není přece problém v tom, ž mají obrovské pravomoci?             Každý děkan, každý rektor se svým senátem válčí, ani u mne, ani u rektora ČVUT jiné. Hrozně nás senáty zlobí. Ale přesto je chceme. Volené orgány jsou prostě nezastupite * LN Nikdo mi nevymluví, že transformace v devadesátých letech měla (mimo jiné) dvě chyby: systémy, justice a vysoké školy, dostaly nezávislost dřív, než prošly proměnou. U soudců n dodnes.             Tak za prvé srovnávání vysokých škol s justicí je těžce urážlivé vůči vysokým my žádné exponenty bývalého režimu ve vedení škol nemáme, protože mimo jiné platí lustračn * LN Ten ale platí stejně tak pro soudy.             A za druhé samospráva vysokých škol, na rozdíl od justice, velmi dobře funguje * LN Jak skvěle dokazuje případ plzeňských práv...             Plzeňská práva jsou velmi nepěkný příběh, ale přece nelze z jednoho maléru vyv systém špatný. V Plzni šlo také o selhání ministerstva školství. * LN Když se daří, může za to skvělá škola, a když je malér, mohou za to hloupí či úplatní             V tomto případe je ale vina také na straně politiků–ministrů školství. Nejmeno prý velmi intenzivně podpořila vznik soukromé karlovarské školy, což byl předstupeň plzeňs Povídá se, že tam také začaly obchody s přijímačkami a diplomy. Za druhé: řada kolegů vyzv plzeňského rektora Průšu, který byl spoluodpovědný za ten malér a který mimo jiné všechny spolupodepisoval. A pan Průša je bývalý náměstek ministra, náměstek přes vysoké školy. Odb bývalý náměstek ministra docent Petr Kolář je prorektorem Vysoké školy Jana Amose Komenské velké problémy s akreditací, ale je krytá ministerstvem. * LN Kdo má tedy podle vás dohlížet na vysoké školy, případně je řídit?             Samozřejmě ministerstvo, a to ekonomickými nástroji. Jenže to nikdy nedělalo a problém. To, že někomu dám či nedám peníze, to je ten nejpádnější nástroj. Ale nemůže říka vysoké škole přednášet, kde se má publikovat, jak si volit své představitele. Odborný dohl náleží akreditační komisi, která pracuje dobře. Bohužel některé její nálezy ministerstvo v ignoruje, což je v novodobé historii novinka. * LN Co vám vadí na vládní reformě?             V prvé řadě nekoncepčnost celé věci. O reformě jednáme už dlouho. Několik let vysokých škol členem pracovních skupin, které ministerstvu pomáhají reformu připravovat. N my jenom kritizujeme – celou dobu jsme přicházeli s konstruktivními návrhy a mnohé byly v použity. Časová a intelektuální kapacita, kterou jsme my i rektoři do toho zdarma vložili, Bohužel pak se dohodnuté věci opakovaně změnily, protože pan ministr měl nějaký zběsilý ná se to stalo při posledních úpravách věcného záměru zákona o vysokých školách. Zdaleka nejh druhý reformní zákon o finanční pomoci studentům vůbec nebyl s reprezentacemi vysokých ško čímž byl porušen zákon. * LN Tedy vy nejste proti tomu, aby lidé mimo konkrétní školu měli nějaký vliv na její cho omezení hlasu studentů.             Vidím dvě velká rizika. Prvním je omezení studentů, druhým, a možná větším, je „zvenku“ budou místní mafiáni, z rad vysokých škol budou trafiky pro politické zkrachovalc povedou tunely s penězi. Jistě pamatujete pokus o privatizaci fakultních nemocnic. * LN Silné „boardy“, u nás rady, stojí přece za úspěchem těch nejlepších, tedy amerických nelíbí americký model řízení škol?             Ale líbí, samozřejmě že líbí. Obecně myšlenka dostat do vedení univerzit zástu sféry není špatná. V naší správní radě sedí průmyslníci a lidé z průmyslu sedí i ve vědeck fakulty. Ale jsou to lidé, kteří o výzkumu a fungování vysoké školy něco vědí. Jenže když není to totéž. Když sedí v Board of Directors univerzity velký byznysmen, tak je jasné, že dává peníze. Zástupce podnikatelské sféry u nás často znamená šéf firmy, která poté dodá š barák, zástupce veřejnosti často znamená politik ze stejné strany jako ministr. Když ze sk špatně okopírujete jediný prvek, těžko bude celý systém skvěle fungovat. Mecenáš miliardář univerzity není totéž jako místní politik, který příslušnou školu studoval, ale nedostudov ministrem jmenován, aby nás řídil. Lidové noviny o tomto lapsu věděly, publikoval to ale a (Respekt přinesl zprávu, že do správní rady ČVUT byl dosazen Marek Kukrle – člen Věcí veře Prahy 5, který ČVUT sice v 80. letech studoval, ale po dvou letech „z rodinných důvodů“ od red.) * LN Školné je tedy dobrý prvek, který u nás nebude fungovat?             Školné samo o sobě je myšlenka blahodárná a nesmírně užitečná, ale mnozí lidé, věci něco vědí, se shodují, že v našich podmínkách je nerealizovatelná, vznikne z ní paskv rozkradou nebo zmizí a jediný, kdo bude mít radost, budou banky. A samozřejmě politici, kt která banka bude poskytovat půjčky... * LN To je skvělý přístup. Nedělejme nic, všechno by se mohlo pokazit, rozkrást a někdo by kapsu. Proč by u nás nemohlo školné fungovat, když funguje skoro všude na světě?             Rada vysokých škol považuje mnohem rozumnější než školné vybírat přímé poplatk by dostal stipendium, takže by pro něj neplatila žádná sociální bariéra. A když špatný stu schopen poplatky platit, tak ať si vypůjčí u banky. Největším přínosem školného není fakt, další prostředky. Všichni víme, že stát je zase školám jinde sebere. Jediný jednoznačný pr je motivační, tedy student bude studovat kratší dobu a usilovněji, protože co je zadarmo, Ale úplně stejného efektu se dá dosáhnout poplatky. * LN Jak by mohl administrativní poplatek zkrátit studium či vytvořit větší tlak na profes             Poplatek za opakovanou zkoušku či za zápis nebo zrušení zápisu bezpochyby zkrá Dnes jde veškerý z takových poplatků do stipendijního fondu – což je ochrana proti nemravn poplatků a řekněme vydírání studentů. Jenže třeba stipendijní fond na VŠE nabývá a nabývá, dost stipendistů, kteří si vydobyli prospěchová stipendia... Škola ale peníze nemůže nijak stipendia použít. Ani na nákup kříd. Poplatky jsou jednoduchý systém, který se dá zavést t den. Školné je systém, který selhává i v zemích, kde se tolik nekrade. Třeba v Británii js veliké celonárodní diskuse. Říkalo se, že vznikne soutěž mezi školami, některé nabídnou ni vyšší... Ale všichni od počátku nasadili maximální školné, proto se strop už dvakrát zdvih dost bouřlivě protestují a nikdo se jim moc nediví. Argumentace Britského svazu studentů j profesionální a sofistikovaná. Obecně: OECD ve své analýze přiznává, že nelze najít jednoz zavedení školného na zvýšení kvality vysokého školství. * LN Ale odložené školné by přece nemohlo nikoho zruinovat, argument o protestech a sociál logicky padá.             Odložené školné je ta nejhorší možná varianta. Cokoli odložíte, necítíte – tad motivační efekt ztrácí. Odložené školné je skvělý byznys pro banky, což je pro některé lid argument – ale naším cílem snad není pomáhat bankám, ale zlepšit vysoké školství. Navíc se vybírání školného „časem“ z platu je obtížnější, než se předpokládalo. Jak ukazuje zkušeno alimentů, český člověk je extrémně vynalézavý ve vykazování minimálního příjmu, aby nemuse Navíc administrativa splácení je náročná, takže velkou část vybraného školného by spolkly systému. V tuto chvíli nejsou žádné analýzy, které by spočítaly, kolik procent by stál pro zejména kolik by se skutečně vybralo. * LN Takže jestli dobře rozumím, vy chcete poplatky, které vám zajistí peníze na dřevo a d vám nikdo nebude mluvit. Budete mít víc peněz i víc pravomocí. Stejně tak nechcete, aby kd mluvil do chodu škol. To je krásný byznys, ten bych taky chtěl dělat.             Ale my se nebráníme tomu, aby do vysokého školství mluvil někdo zvenčí. My se se, byť třeba v dobré víře, zavedl nepromyšlený systém, který přivede víc problémů než uži na profesora Zlatušku, bývalého rektora a senátora: jeden z prvních a zapálených zastánců se dnes stal jeho pragmatický odpůrce. * LN Všechny námitky znějí rozumně, ale zároveň defétisticky. Tohle by se mohlo zneužít, t tohle nepovést... Kdyby se takhle lidstvo chovalo, pereme se stále ještě s neandrtálci o p souhlasíte, že změna je nutná.             Změna je nutná, ale já věřím v drobnou práci. Nikoli v zázrak, který způsobí p zákonů. Rozumím politikům, že pokud si napsali nový zákon do programů a poté do koaličních musí prosadit, ostatně je to možná čistější než neustále novelizovat, ale vysoké školy to opravdu důležitá věc jsou dlouhodobější smlouvy, ono takzvaného kontraktové financování. * LN Ale není toto zároveň ta nejriskantnější část? Vždyť právě tady nejvíce hrozí, že nap severu Moravy, ačkoli má slabé vědecké vyhlídky a slabou naději na zlepšení, dostane z čis důvodů lepší kontrakt než dejme tomu Olomouc?             Ano, to je opravdu velký problém. Na druhou stranu: teď rektoři stráví každý r vyjednáváním o financích, to je opravdu trapné, bere to síly k té opravdu důležité práci a neumožňuje soustředit se na nějakou koncepční, dlouhodobou strategii. * LN Dalším kamenem úrazu je boj o „tituly“.             Ano, to je typický příklad, kdy věříme, že vzletnými slovy vtělenými do zákona změníme. Houbeles. Zastaralý systém celostátních profesur nahradíme moderními funkčními mí systémem, který se z Ameriky lavinovitě šíří do celého světa. Jenže to jediné důležité je, funkční místa přihlásil někdo renomovaný ze zahraničí. * LN Což nejde, dokud jsou bídné platy a dokud se studuje výhradně v češtině.             Přesně. Každá německá univerzita, když vypisuje konkurz na funkční místa, tak ve světových časopisech a hlásí se lidé z celého světa. Ano, někde Američana nevezmou, pro přednášet německy, ale bez problémů nastoupí Rakušan nebo Švýcar. Je moc pěkné, když profe řekne „univerzity musí vyjít ze svých zatuchlých ulit“ a otevřít se světu. Jenže – a to se na FEL stalo – ten člověk opravdu přijede na konkurz, a když se dozví výši platu, tak chví zírá, pak poděkuje, odjede a už se nikdy neukáže. * LN Byl jsem nedávno v norském městě Tromso, v podstatě vesnické univerzitě. Ale i v tako část bakalářských a všechny magisterské programy přednáší v angličtině – o doktorandech an K nám naopak téměř nepřijíždí studenti ani v rámci projektu Erasmus, protože výhradně česk pochopitelně nezvládnou.             To protestuji! To vyprávíte o poměrech na nějaké zaostalé fakultě a škole. * LN Třeba na vysoce hodnocené Matematickofyzikální fakultě UK...             Na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického, kterou mám tu úplně jinak. V angličtině se přednáší, i když samozřejmě ne všechno. Tlačí s k nám tolik s projektu Erasmus, že jich je podstatně víc, než vyjíždí. Kurzů, které se vedou v angličtin A to už dlouho, to není moje zásluha. Já jsem jen zavedl novinku, že student magisterského programu musí v přihlášce souhlasit s tím, že část výuky bude v angličtině. Typický příkla přijde do posluchárny a zeptá se, zda všichni rozumí česky. Pokud jediný člověk řekne ne, v angličtině. * LN To jste ale dost výjimeční.             To bych řekl, že nejsme. Jistě že staroslověnština se asi nebude přednášet ang * LN Jenže anglicky se nepřednáší matematická analýza, psychologie osobnosti, stochastické dějiny sociologie.             Sociologie na UK opravdu asi není nejprogresivnější obor na našich vysokých šk * LN Nicméně vraťme se k problému: jak sehnat peníze na lidi z ciziny. Dejme tomu, že pro obzvlášť – je snazší sehnat nějaké zajímavé partnerství, ať už s vládami, agenturami, či p Ale jak má sehnat dobrého profesora religionistiky filozofická fakulta, kde málokterý plat a odborný asistent vydělává jako prodavač v obchodě?             To je jednoduché! Školám, které jsou kvalitní, tedy mají vědecké výstupy atd. víc. A to může ministerstvo dělat už dvacet let. Ale jinak mám s kolegy samozřejmě veliký špičkové věci neprodáte, ani kdybyste se rozkrájeli. Na druhou stranu: mnoho věcí udělat l Stehlík na filozofické fakultě chytře přitlačil ministerstvo vnitra a zahraničí: pokud chc a znalce a tlumočníky na exotické země, nemluvě o „analyticích terorismu“, musíte přispíva výuku. Jinak se tady prostě arabistika neudrží, nebudeme mít ani soudní překladatele, nikd farsí a nebude mít koho poslat do Íránu ani jako tlumočníka pro byznys, ani jako zbrojního Pokud ale zároveň zjistíte, že se takovéto minoritní obory studují na třech místech v repu se jim věnují lidé na akademii, tak je pak samozřejmě otázka, zda to jsou rozumně vynalože peníze. Ale tohle zákon také nevyřeší – i když optimalizace sítě je samozřejmě nezbytná. J konkurence je životadárná (neprospělo by nám mít jen jedno matematické pracoviště), ale, o estonštinu opravdu nemusí studovat šest studentů na šesti různých místech. * LN Tedy také považujete za absurdní, že škola, kde se pečlivě věnují studentům a v malýc dělají vědeckou práci, má nakonec mnohem méně peněz na kantora než vesnická škola, kde se             První, kdo se toto pokusil změnit, byl náměstek Jan Koutský. Ten jako první po lze a je nutné řídit ekonomickými nástroji. Do jeho nástupu se školám platilo „podle kusu“ se loni rozdělilo deset procent podle kvality, i když je samozřejmě problém dohodnout se, jak se měří, ale to je jiná otázka. Letos už by to mělo být dvacet procent – hurá! Ale k t potřeba žádný zákon. A navíc: každý s tím konceptem nadšeně souhlasí, ale jen v případě, ž škola bude ta výzkumná. * LN Úpadek, masovost, profesoři už nejsou, co bývali, studenti....             Ano, samozřejmě! A hlavně ani toho sněhu už není tolik, co bývalo... To jsou p bez významného obsahu. Samozřejmě že studenti neumějí některé věci, které jsme uměli my, a spoustu věcí, které my se už nikdy nenaučíme. Zejména třeba v programování je člověk nejvý třiceti, pak ať jde raději učit... Šířka věcí, které dnešní studenti třeba v našem oboru z je několikanásobná oproti tomu, co jsme uměli my. * LN Mimochodem, co jste vy zač?Představitel incestní české vědy, kde se dělá doktorát a p pracovišti, kde člověk v osmnácti začínal, nebo světoběžník?             Obojí. Absolvoval jsem FEL v roce ’84 a nějak jsem se držel na fakultě i po sk ale moc mne nikam nepustili. Ale v roce 1990 jsem vypadl do Dánska a pak jsem ještě párkrá dalšími výjezdy. Od roku ’90 jsem byl na střídačku v Dánsku a tady, tři měsíce, rok, tři m byl krátkodobě ve Velké Británii, pak skoro rok v Irsku. Jo, byl jsem také přes rok v Itál univerzita, ale Evropský výzkumný ústav. Krátký, ale velmi výživný byl i tříměsíční pobyt National university of Singapur je druhá nejlepší univerzita v Asii. Když mluvíme o srovná světových žebříčků většinou dostanou jen dvě školy: UK a ČVUT. A mezi technikami jsme zatí 150. místa na světě – a hodnocených škol je asi třicet tisíc! Zajímalo by mne, kolik český na tom tak dobře. * LN Co byla největší zkušenost?             Největší zážitek byl v Singapuru. Jak obrovskou prestiž univerzita má – nejen nás je stále vysokoškolský profesor druhé nejlépe hodnocené povolání, na rozdíl třeba od p vás berou vážně i státní instituce. Jak je známo, Singapur je takový velmi zvláštní typ de diktatura vzdělanostní elity. Všichni členové vlády jsou absolventy Cambridge nebo Oxfordu železnou rukou. A oni dávají takovou váhu vzdělaní a takových peněz do vzdělání... Tam opr aby prezident republiky naříkal, že je mnoho profesorů. Naopak! Prezident je ze zákona pre univerzity, takže univerzitu řídí jeho zástupce. Prezident občas jezdí přednášet, chodí na promocí, je to prostě výraz zájmu vládnoucí třídy o univerzitu. A tam samozřejmě studuje j procento nejlepších, a i studenti z kontinentální Číny. A jak se tam perou peníze pod tlak inzerát, tak se na něj přihlásí 200 kantorů, protože každý chce mít US v „cívíčku“, takže přednáší opravdová špička ze světa, nikoli jen ze Singapuru. * LN V Čechách jsou jistě také lidé, kteří by něco takového také asi prosadili. Neměl by z definovat „výzkumnou univerzitu“?             Na počátku takové úvahy byly, ale nakonec převládl názor, a řekl bych velmi ro že „výzkumná univerzita“ je něco jako „město hrdina“. To, že je škola výzkumná, si musí př obhájit svými výsledky. * LN A jak tedy dělit peníze?             To už nemluvíme o zákonu, ale o možných způsobech financování. Já zastávám myš škola by si měla vybrat jeden z tří modelů, vzorců financování. Pokud je orientovaná na pr pak deklaruje „produkujeme bakaláře vhodné pro průmyslovou praxi“, a měla by dostat dost p takovou výuku. A nemusí předstírat vědeckou činnost. Naopak, když se škola deklaruje jako bez vědeckých výstupů neuvidí ani groš. Tohle vymýšlela společná komise České konference r vysokých škol, zúčastňovali se toho i lidé z ministerstva, ale zatím se to dalo k ledu. * LN Tak v čem je problém? Pokud vím, byl takovému systému nakloněn i profesor Petr Matějů věci roky propočítával, a podobný názor sdílí i premiér Petr Nečas?             Každopádně nic takového zatím neexistuje. Naopak se objevil nebezpečný pokus z akreditační komisi. Rozumím, že některé politiky irituje „televizní profesorka“ Vladimíra komisi předsedá, ale obecně vzato komise pracuje velmi dobře. * LN Fakt? Trochu přeháním, ale vždyť to dělá devět lidí v podstatě po večerech! S mnohými říkají, že to prostě nejde zvládnout, že jsou zoufalí...             Ale započítáte-li úředníky, tak je to už skoro sto lidí. A oni to dělají velmi * LN Viz Karlovy Vary? Viz Plzeň?             Tak to jsou ale případy, kde akreditační komise varovala. To jen ministerstvo nekonaly. Dnes ale máme mnohem žhavější případy: akreditační komise varuje před Bankovním o., a jeho pobočkou na Ukrajině a před Univerzitou Jana Amose Komenského s pobočkou ve Sta Tam dochází k mnoha očividným podvodům – a ministerstvo to kryje. Ministerstvo ignoruje zá komise – třeba že o sto studentech neexistuje vůbec žádná studijní dokumentace, že student studují v češtině, ale přitom neumějí ani slovo, že „řádné studium“ znamená dvě hodiny v s čtrnáct dní... Ministerstvo ignoruje návrhy akreditační komise a zatím nám tady z čistě po bují podvody mnohem větší než celá slavná plzeňská práva. *** Školné samo o sobě je myšlenka blahodárná a nesmírně užitečná, ale mnozí lidé se shodují, podmínkách je nerealizovatelná, vznikne z ní paskvil, peníze se rozkradou nebo zmizí a jed radost, budou banky V Singapuru je prezident ze zákona prezidentem univerzity, takže univerzitu řídí jeho zást občas jezdí přednášet, chodí na první sérii promocí, je to prostě výraz zájmu vládnoucí tř Ministerstvo školství ignoruje návrhy akreditační komise a zatím nám tady z čistě politick podvody mnohem větší než celá slavná plzeňská práva Pavel Ripka (1959) V roce 1984 vystudoval FEL ČVUT, v roce 1996 se habilitoval prací Feromagnetické senzory, profesor pro obor měřicí technika, od roku 2011 děkanem FEL ČVUT. Autor a spoluautor více prací, např. Magnetic Sensors and Magnetometers (2001). Držitel několika českých i zahrani