Otázka: Ohrožuje zákon o VŠ akademické svobody? Téma: Ostatní ****************************************************************************************** * Otázka: Ohrožuje zákon o VŠ akademické svobody? Téma: Ostatní ****************************************************************************************** 30.1.2012    Týden    Strana 67    Názory a komentáře Proti Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství Zbytečné obavy Vypjatá situace, která nastala kolem předložení věcného záměru zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům vládě k projednání, vyvolává nutnost odpovědět si na ot ohrožují navrhované změny akademické svobody? Je třeba upozornit na to, že vláda má v souč projednání pouze věcné záměry obou zákonů. Věcný záměr není návrhem zákona a neprochází te legislativním procesem až do parlamentu. Ten nastane až při předložení paragrafovaného zně opět musí schválit vláda a učinit tak z materiálu vládní návrh zákona. Vyostřené reakce, k svědky, jsou tedy neadekvátní současnému stavu, ve kterém se projednávání uvedených dokume             Terčem kritiky je nejčastěji samospráva vysoké školy. Obavy vzbuzuje nové zave a postavení rady vysoké školy, která bude sestavena z osobností vně školy. Dvě třetiny čle bude navrhovat sama vysoká škola - třetinu rektor, třetinu akademický senát a zbývající tř ministr školství. To, že všechny členy takové rady bude nakonec jmenovat vláda - kolektivn - z řad renomovaných odborníků na oblast, ve které vysoká škola působí, je dostatečnou zár že tento vnitřní orgán vysoké školy nebude podléhat aktuálním politickým tlakům. Institut vysoké školy bude tedy nástrojem, pomocí kterého je chráněn zájem veřejnosti, protože veře škola nemá právo před veřejností nic skrývat. Zásadní role v rozhodování bude patřit akade jako zastupitelskému sboru akademické obce, který bude přijímat hlavní rozhodnutí a dokume klíčový statut vysoké školy). V akademickém senátu budou zastoupeny všechny složky akademi jak bude přesné složení senátu vypadat a jak budou nastaveny pravomoci a vztahy jednotlivý navzájem, je přitom ponecháno výlučně na rozhodnutí vysoké školy samé. Obavy z omezování a svobod jsou tedy liché. * Pro Jiří Zlatuška, emeritní rektor Masarykovy univerzity Politické vlivy NE Ano, akademické svobody jsou ohroženy snahou podřídit řízení a rozhodování o činnosti univ vlivům. Mám to za nejdůležitější koncepční výhradu vůči zákonu a nejsem ochoten akceptovat že nezávislost na politicích vlastně ani není potřebná, nebo „zobchodování“ podílu politik za ústupky mocných v jiných věcech.             Za poněkud zastydlé považuji „pobouření“, které v těchto dnech artikuloval pre tím dřívější nehoráznosti označující studenty veřejných vysokých škol za parazity. Tvrzení svobody nemohou mít vysoké školy, které zároveň čerpají veřejné prostředky, je opsaný z čl Buchanana z roku 1971. Tento nositel Nobelovy ceny za doktrínu veřejné volby ovšem tento p označil za chybný. Přiznal, že ho napsal v rámci starého vyřizování si účtů s vysokou škol němu nezachovala dobře. Teze této práce zpětně nepovažoval myšlenky, které by měly být brá dále rozvíjeny či používány. Vysoké školy nemohou být „nezávislé“ ve smyslu neodpovědnosti konání. O to ale našim vysokým školám nikdy nešlo. Vysoké školy jistě musí působit v rámci vůči zákonu i veřejnosti. Ustanovování svých orgánů musí zcela oddělit od politického cykl „nezávislé“ v tom, že výsledek politických voleb nemůže měnit jejich obsazení v takovém st to třeba nedávno politicky provedl premiér s Radou pro výzkum, vývoj a inovace. Vysoké ško odpovědné vůči vymezení svého poslání v zákoně, tedy rozvoji poznání a šíření vzdělání na a ne politickým preferencím. Pro toto vymezení používá čeština stejný termín „nezávislost“ významu libovůle a absence omezení, nýbrž odpovědnosti poslání odděleného od politického v             Prezident i jeho nejlepší ministr jako by neznali význam toho, co říkají. Možn alespoň základní politologické vzdělání. Nebo ho znají a manipulují záměrně. Pak jsou ovše protesty studentů v ulicích. *