74 vysokých škol na 10 milionů Čechů je moc ****************************************************************************************** * 74 vysokých škol na 10 milionů Čechů je moc ****************************************************************************************** 28.1.2012    Brněnský deník    Strana 11    Události, autor:  KATEŘINA PERKNEROVÁ        Předseda Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání profesor Rudolf Haňka řekl Deníku: Praha – Když chce ministr školství Josef Dobeš (VV) vytáhnout nejvyšší trumf na podporu vy zákona, řekne: „Copak by profesor Haňka, který vede radu pro reformu VŠ, chtěl pro české u špatného?“ Po rozhovoru s tímto charismatickým mužem musí odpověď znít, že ne. On by si je fungovaly jako ta v Cambridge, kde působí. Je to ale vůbec možné? * Čím si vysvětlujete jednotný odpor České konference rektorů, Rady vysokých škol a akadem proti návrhu vysokoškolského zákona?    Neumím si to vysvětlit. Když se s rektory bavím jednotlivě, okamžitě začnou jmenovat, c stávajícím zákoně změnit, co zefektivnit, jak zkvalitnit výuka. Jakmile ale vystupují jako podléhají vězňovu dilematu, což znamená, že člověk má jiný názor, než který pak hájí v kol je snazší najít to, s čím nesouhlasíte, než to, s čím souhlasíte. Také se častokrát oháněj frázemi. * Míníte jejich obavy o ohrožení akademické svobody?             Co to ale je? Je to základní lidské právo? Ne. Je to dané ústavou? Ne. Je to n vysokých školách? Ano. Jím je chráněna svoboda výuky a vědeckého bádání, kterou věcný zámě Takže jde jen o frázi, která se hodí, aby vzbudila pozornost veřejnosti a pak se začaly há patra Právnické fakulty. * Pojďme si tu frázi rozebrat. Předseda Akademického senátu ČVUT profesor Konvalinka třeba pojatá univerzitní rada bude mít nepoměrně vyšší pravomoci než dnes. Navíc bude mít díky l úplně jiné zájmy než studenti a učitelé.             Rada nemá nic společného s akademickou svobodou. * Oni si myslí, že ano. Podívejte se do naučného slovníku. Nic takového tam nenajdete. Akademická svoboda je, že v pedagog může pracovat, na čem chce, a vyučovat podle toho, co považuje za správné. Dodávám nevychází povinnost státu ho platit. Dneska vysokoškolský zákon škole předepisuje řadu pov Návrh počítá s tím, že už se tak detailně nebude do činnosti VŠ zasahovat. Bude záležet na jak se chce organizovat a řídit. Demokracie se tedy školám neubírá, ale přidává. * Pes je zakopaný v tom, jak bude rada VŠ sestavována.             My jsme se inspirovali v rakouském modelu. Tam je rada z jedné poloviny jmenov školou, z druhé ministerstvem. Tento návrh byl pro reprezentanty naší akademické obce totá takže nakonec se ustoupilo a navrhlo třetinové jmenování. Ministerská třetina je navíc ome že nesmí jít o lidi politicky činné čtyři roky zpátky. A musí jít o osobnosti, které splňu předpoklady. * Naši politici se do rad asi cpát nebudou, ale najdou si spřátelené jedince. Kupříkladu m podle Respektu nedávno do správní rady ČVUT vyslal Marka Kukrleho, nedostudovaného posluch zastupitele za Věci veřejné na Praze 5. Vidíte, podle rakouského modelu by byl jako člověk veřejně činný pro radu diskvalifikován. * Akademici se přesto bojí, že univerzitní rada plná přátel politiků z byznysu třeba začne lukrativní školní pozemky nebo potopí neziskové obory. I kdyby někteří z té třetiny tací byli, pořád tu jsou dvě třetiny jmenované senátem a rekt představit, že menšina by směřování školy natolik mohla ovlivnit. * Jak se v Cambridge vybírají rektoři? Cambridgeská univerzita tradičně volila jednoho z předsedů svých třiceti kolejí. Tento sys v roce 1990, kdy jsme poprvé vypsali veřejný konkurs. Přihlásila se řada lidí. Zvítězil Al byl dlouhá léta ředitelem výzkumu IBM a pět let před volbou přišel na univerzitu jako prof * A pointa?             Přišel, vzal univerzitu pod krkem a takhle s námi zamával. Řekl, že takhle to protože se blíží 21. století a my se musíme přizpůsobit moderní společnosti. V první řadě akademického senátu lidi zvenku, abychom věděli, co od nás praxe očekává. To byly revolučn univerzitu starou 800 let. Plno lidí se zuby nehty bránilo, ale on za těch sedm let ve fun úplně změnil. Dřív jsme byli věží ze slonové kosti, a najednou jsme se otevřeli a začali s život normálních lidí. * Kdo přišel po něm?             Rektorkou se stala profesorka Richardsová z Yale, jež nás zase lépe napojila n a vládu. Teď máme v čele Sira Leszka Borysiewicze, který k nám přišel zvenčí. Čili my máme rektorů výborné zkušenosti, zatímco tady se toho všichni bojí. Pořád se rozhlížejí a ptají si akademici vyberou, místo aby se podívali, kdo je tady nejlepší. * V čem naše univerzity potřebují nejvíc zatřást, aby byly kvalitativně výš? České vysoké školství je spolek lidí, kteří se vzájemně znají, je v něm malý pohyb. Chybí krev. Běžné je, že někdo vystuduje, na stejné škole je odborným asistentem, habilituje se profesorem, přičemž sedí pořád v jedné kanceláři, pouze mění cedulky na dveřích. * Je normální, že v České republice je 74 vysokých škol, z toho 24 veřejných?             Na deset milionů obyvatel je jich moc. V Británii jich na 60 milionů máme 130. studovalo 15 procent lidí z populačního ročníku, v roce 1990 to bylo 17, ale dnes je to 67 přitom zhruba pětina na to nemá. To se odráží ve způsobu výuky, více se musí vysvětlovat, pokračování střední školy. Učitelé se těm slabším musejí přizpůsobit a méně času mohou věn by bylo dobré natvrdo říct, že tady bude několik vysokých škol, které budou vzdělávat jen šidíme patnáct procent nejschopnějších studentů, kterým by se měli věnovat do hloubky nejl * Ostatní podle vás spíš školu navštěvují, než studují?   Dám vám příklad. V letadle jsem celkem nedávno seděl vedle pěkné slečny. Povídali jsme s že pracuje pro Škodovku, kde má na starosti zahraniční pobočky. Prostě byla svojí prací na řekla, že také studuje. Ptám se, jestli dálkově, a ona že ne, že studuje Vysokou školu eko rukou. To se tedy nezlobte, jestli je jejím hlavním zájmem práce ve Škodovce a studium zvl škola ji asi dostatečně nezatěžuje, i když by na to ta slečna intelektuálně měla. Jak jsem zanedbáváme špičku mladé generace, které bychom se měli speciálně věnovat, protože právě t národa. * Do jaké míry má diferenciaci škol a nastavení vyšších měřítek posloužit školné?   Školné je v prvé řadě politická záležitost, to jsme řekli i v radě pro reformu. Stejně j se může zavést až poté, co bude fungovat systém půjček na životní náklady pro děti z nemaj Nemyslím si, že školné přispěje k diferenciaci škol na bakalářské a magisterské obory. I k poplatky na Cambridge jsou výrazně vyšší než na méně prestižních školách. * Kolik činí? Momentálně 3300 liber ročně, od letošního září to bude 9000 (cca 270 tisíc korun). * To je ale strašné.   Je to hodně, souhlasím. Ale něco vám řeknu. Celý západní svět má před sebou ekonomickou je jedna z mála zemí, která s tím něco dělá. Rozhodla se, že se musí šetřit ve zdravotnict školství. Například Cambridgeské univerzitě vláda zkrátila rozpočet o 48 procent. To se zh našim nákladům na studium humanitních oborů. Proto jsme školné zvedli na povolený strop, a alespoň trochu zmírnili. * Nedivte se, že česká akademická obec při představě podobného vývoje u nás šílí. Taky podotýkám, že to je i na anglické poměry strašně moc, protože na konci studia bude ab předpokladu půjčky na školné a živobytí zadlužen zhruba 50 tisíci liber. Já to neschvaluji ekonomická realita. Rozhodně to nedávám za příklad české vládě. * A ví vůbec naše politická reprezentace, co od vysokého školství vlastně chce?             Nepochybuji o tom. Premiér i ministr školství chtějí vysoké školství zefektivn ho všem lidem, kteří na to mají v hlavě, ale ne v peněžence. Česká republika zoufale zaost vysokého školství ve světě. V hodnocení Evropské grantové agentury je na předposledním mís Bulharskem. Žebříček vede Británie, Německo a Francie. Ale i Polsko nebo Maďarsko mají čty výkon. *** „Za mého mládí studovalo 15 procent lidí z populačního ročníku, v roce 1990 to bylo 17, al procent, přitom zhruba pětina na to nemá.“ prof. Ing. Rudolf Haňka, MA, Ph. D. • Po vystudování ČVUT odešel do zahraničí a přes čtyři působí na Cambridgeské univerzitě, kde založil ústav lékařské informatiky a také se aktivn v univerzitní samosprávě. • Byl prorektorem univerzity a dlouholetým členem její Finanční emeritním viceprezidentem Wolfsonovy koleje Cambridgeské univerzity. • Je předsedou Rady p vysokoškolského vzdělávání a členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.