Univerzita není státní podnik ****************************************************************************************** * Univerzita není státní podnik ****************************************************************************************** 31.1.2012    Hospodářské noviny    Strana 8    Názory, autor: Ondřej Hrušák         Vysoké školy protestují proti chystanému omezení autonomie. Nárok univerzit na nezávislost zpochybňují. Např. podle prezidenta Klause musejí vysoké školy ztratit svou nezávislost, p peníze od státu. Zrovna z úst prezidenta, který se někdy chová nekontrolovaně (byť je plac zdrojů), působí taková konstrukce až groteskně.             Stát již nyní přímo ovlivňuje vysokou školu: 1) penězi, 2) prostřednictvím akr studijních programů a 3) prostřednictvím správní rady. A dělá to dost špatně. Dvacet let o byl téměř jediným kritériem, podle kterého stát přiděloval peníze školám, celkový počet st nezohledňoval ani kvalitu školy, ani tak triviální parametry, jako je společenská poptávka nebo zájem absolventů o daný obor. I přes ignorantský přístup státu se některým školám pod různých ohledech na evropskou či světovou úroveň. A všechny školy – dobré i špatné – nyní tím, že je předáme pod plnou kontrolu špatnému hospodáři?             Silnější státní kontrola má být podle nového zákona zajištěna správní radou. T již nyní a funguje hlavně jako pojistka proti nežádoucímu nakládání s majetkem, který na š státu. Podle nového zákona by správní rada měla plnit klíčovou roli v organizaci školy: no schvalovat rozpočet, statut školy i dlouhodobý záměr a rektora by zavazovala smlouvou, kte sepsala.             Třetinu správní rady by přitom měl určit ministr – podle ministra Dobeše by re především region. Praktická podoba tohoto principu by mohla být různá: dosud nejznámějším s lokální politikou se pyšní plzeňská právnická fakulta... Navíc, kolik máme osobností, alespoň trochu vzdělaných, které budou moci do těchto správní Komu se nelíbil proces sestavování Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, ať si jej vyn vysokých škol a má se na co těšit.             Vysokým školám, kromě toho, vadí systém, v němž by se veřejné prostředky utrat ve prospěch bank. Na otázku, zda školné má vůbec smysl, bychom dostali na různých školách Na naší fakultě přijde výuka jednoho medika přes 100 tisíc Kč ročně, od státu dostaneme as Kč, zbytek platíme především ze školného zahraničních studentů. Podle návrhu zákona bychom školné pro české studenty mezi 0 a 20 tisíci Kč. Je tedy jasné, že by nás okamžitě školné dlouhodobě by mohlo být přínosné, pokud by stát jinde neubral. Jsme schopni nastavit úlevy nepřišli o nadané studenty ze sociálně slabších poměrů. Školnému ale pochopitelně budou ví o něž není zájem.             Sečteno, pro úplnou kontrolu státu nad vysokými školami není důvod. Vysoké ško co po nich stát chtěl a navzdory dosavadnímu špatnému řízení státem navíc alespoň některé evropskou kvalitu. Nominování desítek správních radních (po vzoru dopravního podniku, ČEZ školství by vedlo k úpadku vysokých škol. To je hlavní důvod, proč proti novému návrhu zák protestují. O školném je možno se bavit po odstranění nedomyšleností. *** Nominování desítek správních radních (po vzoru dopravního podniku, ČEZ atd.) ministrem ško úpadku vysokých škol. To je hlavní důvod, proč proti novému návrhu zákona vysoké školy pro