Lepší než školné je zápisné ****************************************************************************************** * Lepší než školné je zápisné ****************************************************************************************** 31.1.2012    Lidové noviny    Strana 19    Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ        ROZHOVOR Nový předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer neví, že peníze ze školného mají š Jakub Fischer se minulý týden stal předsedou Rady vysokých škol. Tím se dostal do zcela ji jakou zastával v době vlády svého otce. Tehdy na ministerstvu školství reformu vysokých šk dnes patří mezi její kritiky. Aspoň v té podobě, jakou představují věcné záměry dvou klíčo zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. * LN Co konkrétně se vám na záměrech zákonů o vysokých školách a finanční pomoci studentům školné?             Nám se nelíbí způsob komunikace. Po roční práci v pracovních skupinách se post jednotlivé verze, řadu věcí se podařilo vyjasnit, posunout, a pak najednou se ministerstvo skoro první. * LN Nebylo to tím, že dlouhé domlouvání s reprezentacemi vysokých škol původní záměr rozo že už ztrácel nejen kontury, ale i smysl?             Neznám důvod, ale výsledek toho vyjednávání přišel jakýmsi politickým rozhodnu * LN Můžete uvést něco, na čem jste se s ministerstvem školství domluvili, a ono to pak vr             V té pracovní skupině jsem nebyl, sledoval jsem to jen zpovzdálí. Klíčové věci systému řízení... * LN O tom je celý věcný záměr zákona o vysokých školách. Ve hře je ovšem ještě jeden záko pomoci studentům. Bavme se o obou. Co vám na nich nejvíc vadí? Je to školné?             Zmého pohledu je to školné v té podobě, v jaké je navrženo. * LN Není to školné jako takové?             Školné je politickou otázkou a souvisí s výsledky voleb. Já za sebe se školným Jen se domnívám, že by mělo být řešeno jinou formou. * LN Jakou?             Formou přímého školného, to znamená tak, aby studenti zaplatili na začátku kaž nějaký poplatek. * LN Něco jako zápisné?             Někdo tomu říká přímé školné, někdo zápisné. Ono to přímé školné je de facto z to otázka nějakých stropů a otázka toho, aby si školy mohly samy určit, jak vysoké ty popl * LN Ale to si podle stávajícího návrhu přece určit mohou. Je tam daný jen strop deset tis             Mohou. Ale v tom návrhu je školné prezentováno ve formě takzvaného odloženého znamená, že profit pro vysoké školy je nejasný. Peníze nedostanou hned, ale až někdy v bud absolventů. * LN Ale tak to není. Podle věcného záměru, který kritizujete, má být přece školné zaplace Buď je zaplatí studenti, nebo je za ně zaplatí banka a stát bude za studenta po dobu jeho úroky.             Jestli to tak je, tak se omlouvám. * LN Jde tedy o nedorozumění?             Je potřeba si říct, co je smyslem školného. Já si myslím, že smyslem má být, a motivace studentů. Když nebudou platit hned, ale až někdy po skončení studia, až dosáhnou ta motivace moc velká nebude. Další výrazný problém, který s tím mám, je složitost systému princip, že student splácí později, tak v některých zemích to v zásadě funguje. Ovšem uvěd nejsme, aspoň podle mého názoru, schopni vybudovat efektivní a levnou instituci, která by spravovat. * LN Takže vy byste radši zápisné?             Myslím, že by takový poplatek, ať jej nazýváme zápisným, nebo jinak, vyhovoval * LN To by z toho ale nejspíš vypadly ty půjčky garantované státem, které mají, mimochodem slabším studentům splácet nejen školné, ale i další náklady na studium.             Já myslím, že by z toho vypadnout nemusely, že debata o finanční pomoci studen musí být. Jde jen o to, jak to vázat na budoucí příjmy. Jestli to nejde udělat nějakým jed způsobem. * LN Jakým třeba? Máte alternativu?             (Bez odpovědi) * LN Podívejme se tedy na další výhradu. Rada vysokých škol vyslovuje v souvislosti se ško že by ty peníze nebyly prostředky navíc pro školy, ale že by stát třeba potom dával vysoký méně. Měl by to být čistý příjem škol?             Motivem pro zavedení školného nemá být nahrazení veřejných příjmů příjmem souk * LN Myslíte, že stát může vydržovat šedesát procent mladých lidí na vysokých školách?             Za masifikací vysokého školství nestojí vysoké školy. Systém financování vysok nastaven tak, že když chtěla škola získat víc peněz, musela zvýšit počet studentů. To znam u škol objednal větší počet studentů. A teď to nechce platit. Veřejné prostředky, které do jdou, klesají. Je známo, že průměrný pokles rozpočtu veřejných vysokých škol mezi léty 201 procenta. A to přesto, že počty studentů zatím neklesají. Klesá jen počet studentů v první nešťastné právě toto řešit školným. * LN Bylo ale možné neotevřít vysoké školy pro širší veřejnost, když to dělali jinde? A je dneska může jít studovat téměř každý, kdo chce? Otázka je, jestli to mají beze zbytku plat poplatníci.             Já sám za sebe si myslím – a to není stanovisko Rady vysokých škol –, že by se skutečně měli na nákladech na studium trochu podílet. Přesně z toho důvodu, který říkáte. * LN Rada vysokých škol to tak nevnímá?             Při poslední diskusi na podzim odmítla školné v té podobě, v jaké je navržené. * LN A říká rada, jak by to mělo vypadat?             V tuto chvíli k tomu žádné stanovisko nemáme. Myslím, že kdyby na to bylo ješt se našlo nějaké východisko. * LN Lze říct, že vám ministerstvo vyšlo v některých věcech vstříc?             Určitě. Řada připomínek akceptovaných byla, ale je škoda, že debata skončila t protože názor akademické obce je pestrý. Mnoho věcí by se dalo ještě dořešit. * LN Co vám vadí dál? Zastoupení studentů?             Rada vysokých škol odmítla, že by se mělo snížit zákonem garantované procento akademických senátech. Přitom myslím, že právě to je něco, o čem se dá dál diskutovat. Sou studenti mají třetinu až polovinu, a určí to statut vysoké školy. Pokud vím, tak v návrhu být fixně třetina. * LN To platí na univerzitách jako celku. Fakulty si mohou poměr stanovit statutem. Pojďme spornému tématu, jímž je Rada vysoké školy, v níž byměli zasedat lidé mimo univerzitu. To dnes, ale s tím, že rada má daleko menší kompetence, než by měla mít podle návrhu napříště             Záleží na tom, jakým způsobem budou ti lidé do rady jmenováni. Na jedné straně otevřít vysoké školy podnětům zvenčí, na druhé straně v českých podmínkách a v současné do silná obava z politických zásahů do chodu vysokých škol. * LN Ale dvě třetiny členů si určuje škola.             V návrhu je to tak, že třetinu vybírá akademický senát, třetinu rektor a třeti korigovaný vládou. * LN Co na tom je špatně? Měla by všechny členy rady vybírat škola? Pak by tam impulzy zve             Mám trochu problém s tím, že má třetinu členů rady vybírat rektor, který má bý odpovědný. * LN Jak by to tedy mělo být ideálně? Bylo by podle vás lepší nechat současný systém, kdy             Současný systém taky není vyhovující a nese určitá rizika. Na fakultách volí a tvořený zástupci fakult děkana a děkan zpětně řídí dané katedry. Což může vést k tomu, kdy zjednodušíme, že místo aby děkan řídil katedry, katedry řídí děkana. Přes senát. Ne že by aspoň že by se to dělo často, ale je to systémový problém. Škola nejenže nepřijímá impulzy nemusí mít ani zájem na zlepšování věcí. To prostředí se může stát příliš měkkým. * LN Takže současný stav má taky rizika. Jak z toho?             Nejsem si jistý, že existuje univerzální systém pro všechny typy škol. * LN To je jistě pravda, ale jak do toho ty impulzy zvnějšku přivést?             Rada univerzity není principiálně špatný koncept, ale je to otázka složení a k * LN Ty už známe. Co je na tom špatně?             To je obtížné říci, protože pokud se o tom bavíme na úrovni věcného záměru, a paragrafovaného znění, nic není jisté. Čert se může skrývat v detailu. * LN Takové riziko je vždycky. Takže nejlépe žádný zákon nedělat?             Změny potřeba jsou, typicky je to vidět na akreditacích. Současný systém akred administrativně přebujelý a vede nakonec k tomu, že obory na jiných školách posuzují konku třeba i vztah školy a fakult. A podívat se, jak implementovat ty vnější impulzy. * LN Takže akreditace na instituci a oddělení akreditace od hodnocení je v pořádku?             Je, ale není to samo o sobě důvodem, proč by musel vznikat nový zákon. To by š * LN Co profesury? Máte něco proti tomu, aby byla profesura spojena s funkčním místem?             V akademické obci na to jednotný názor není. Někteří si myslí, že současný sys někteří, že je třeba to změnit způsobem, který navrhuje ministerstvo. Já sám na to silný n mne je ale potřeba omezit velký počet takzvaných létajících profesorů... * LN Ale ten by nové pravidlo, které spojuje profesuru s funkčním místem, omezilo.             Funkční místa v novém zákoně tuto otázku řeší. Ale úprava je poněkud hybridní, stranu zavádí funkční místa, na druhou zcela neupouští od habilitací... * LN Ale tím ministerstvo ustoupilo zástupcům vysokých škol.             Ano, to je pravda. Ale ono to může být zase nakonec schované v těch detailech. * LN Vy jste svého času na ministerstvu školství působil jako ten, kdo má prosadit reformu Teď jste se octl na druhé straně.             Já jsem pracoval na reformě terciárního vzdělávání vycházející z některých pri * LN Jaká byla ta východiska?             Například v těch vnějších prvcích, které je třeba zavést do systému řízení vys * LN Takže šlo vlastně o totéž jako teď.             V jedné věci je rozdíl. Já pracoval na ministerstvu školství od léta 2009 do p ovšem v té době mě vůbec nenapadlo, jakým způsobem se může změnit politické klima. A že by politickou reprezentací mohli vysokým školám způsobit škody. V tomto ohledu jsem se poměrn posunul. * LN Takže pokud to byla vaše politická reprezentace, pro niž jste pracoval, tak žádná riz když to není vaše politická reprezentace, rizika tu jsou?             Myslíte, že úřednická vláda byla politickou vládou? * LN Rozhodně v tom smyslu, že pracovala na politických tématech, jakým byla například ref škol. Potud snad. *** Profil JAKUB FISCHER Je prorektorem Vysoké školy ekonomické. V letech 2009–2010 působil na minist jako garant projektu Reforma terciárního vzdělávání. Minulý týden byl zvolen do čela Rady níž už ale působil předtím šest let. Otec Jakuba Fischera je Jan Fischer, někdejší premiér