Jak zlepšit české univerzity ****************************************************************************************** * Jak zlepšit české univerzity ****************************************************************************************** 30.1.2012    Respekt    Strana 24    Politika / školství, autor: Hana Čápová        Protesty akademiků proti novele zákona o vysokých školách a návrhům na zavedení školného p Spor o to, kdo bude nakonec ovládat vysoké školy, ale trvá. V čem vidí potřebnost a rizika změn Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a ekonom Daniel Münich, v jisté fázi příprav podílel? „Škola přece není firma,“ odmítá současnou podobu reformy děkan Filozofické fakulty Univer Michal Stehlík * Vládní novela zákona o vysokých školách podle vás omezuje akademické svobody a svébytnos konkrétně?             Všechno se to točí kolem pojmu rada vysoké školy. To je zcela nový orgán, dnes rady a akademické senáty. Rozhodující pro fungování školy je senát, volí rektora, schvaluj v něm pedagogové a studenti. Návrh rozhodující exekutivní pravomoci přesouvá z akademickéh Všechny členy rady jmenuje ministr, dvě třetiny z nich navrhuje vysoká škola, třetinu samo dřívějších verzích bylo v radě ještě víc externistů, to se nám vůbec nelíbilo, nakonec doš Ale i třetinu lidí zvenčí vnímáme jako nebezpečí. Nejde sice o hlasovací většinu, přesto b vliv na fungování školy -mnohem větší než současná správní rada. * Co vlastně teď dělá správní rada, kterou by měla rada školy nahradit?   Je to orgán bez významnějších pravomocí, sedí v něm politici. Rozhodují jen o majetku a Záměr školy, to, které obory se budou dělat, kdo bude rektorem či jaký bude rozpočet, je m * Proč vám připadá nebezpečné, že o chodu školy budou rozhodovat také lidé zvenčí? Jste př instituce a tohle je cesta, jak do rozhodování zapojit veřejnost. Nebráním se komunikaci s externími aktéry, ale bojím se jejich exekutivního vstupu. Bezpro politiky a byznysu do života školy. Myslím, že zejména v kultuře naší země by to nebylo ku * Buď te konkrétnější.             Může jít o peníze, rozpočet Karlovy univerzity je osm miliard korun, investice miliard ročně. Žijeme v zemi se spoustou neférových veřejných zakázek, bojím se vstupu byz spíše temnou stránkou přímo ke zdroji, který zatím nebyl k využití. Ale to je možná parano Politikům nemusí být svobodná akademická půda pohodlná, když budou mít vliv na volbu rekto svázat. Tlačit na to, aby se vysoká škola k něčemu vyjadřovala, nebo naopak nevyjadřovala. manažerského vedení školy. Malé obory, třeba některé jazyky, se nevyplácí. Dotuji je teď z když zaniknou jen proto, že jsou ekonomicky nevýhodné? * O důležitých věcech dnes rozhoduje akademický senát. Jak hodnotí školy roli, kterou mu v novela?             Jeho pravomoci mají být zmenšeny. Má se vyjadřovat ke kvalitě života na škole, manažerskoexekutivní věci mají přejít na tu radu. Nemáme v ruce paragrafy, nevíme, kam to Zvažovalo se, že rektora bude vybírat jenom rada nebo nadále senát, ale rada může výběr ve variantě je, myslím, rada spíš silnější. V důsledku to znamená, že odpadá volba rektora a téměř k výběrovému řízení na rektora. To už jsme ale ve firmě, a ne ve škole. Změny význam roli studentů. Ať se vyjadřují, ale leda tak ke kvalitě stravování v menze nebo kvalitě pe spolurozhodováním studentů o životě školy má být konec. To se mi nelíbí. Pořád opakuji, js lidé, o školu jim jde, věci z jejich strany bývají velmi dobře připravené, a často dokonce s jasnějšími názory než pedagogové. Studenty vnímám jako kolegy. Ale zákon nás posouvá jin na ně jako na klienty, kterým škola poskytuje nějakou službu. Měli by si ohlídat, aby byla pořádně, a to je všechno. Do investic „fabriky“ a do toho, kdo ji povede, jim nic není. Al nepochopení vysokoškolského prostředí. Student podle mne není klient, je to partner. Bez t by akademická půda přestala fungovat, byla by to jen továrna. * Co se vám nelíbí na školném?             Především to, že návrh školného a půjček je nedodělaný. Nikdo neví, jaké to bu nemáme žádné propočty, co to udělá se zadlužením. Dnes se navrhuje jeho strop v únosné výš korun za semestr, jenže třeba v Británii se strop za posledních dvacet let zvedl o devět s Rovněž odložené splácení školného může mít negativní důsledky, třeba ve Spojených státech se splácením hypoték na domy, ale také se splácením školného. Školám to navíc více prostře stát jim o to, co vyberou na školném, dá méně. * Tvůrci reformních návrhů argumentují tím, že změna vyřeší potíže, jimž vysoké školy čelí inflaci titulů, kolísající kvalitu škol a fakt, že ty špatné nic nenutí se zlepšovat. To p pravda?             Ano, změna je potřeba. Je třeba omezit některé školy, definovat si, co je vyso odlišit kvalitní vzdělání od čistě profesního. Na tom budeme rádi participovat. Ale tenhle tím nic moc nedělá. Nejde o to, že nechceme reformu, nechceme tyhle konkrétní návrhy. Někt nichž se dá pozitivně diskutovat, tam jsou. Ale v těch věcech, o kterých jsme mluvili, je se, že více promyšlené jsou cesty, jak školy obsadit. Méně promyšlené jsou však cesty ke k školy nemají řídit jejich studenti,“ říká ekonom Daniel Münich, který se na starších návrz podílel. * Byl jste v expertním týmu pro přípravu reformy vysokých škol, loni v létě jste spoluprác stalo? Jsem spoluautor Bílé knihy terciárního vzdělávání a jsem na to hrdý, byť je trnem v oku řa akademické obce. Současná reforma byla pokračováním, u kterého jsem nějakou dobu byl, než důvěru, že to dobře dopadne. * Rozčílili vás akademici, nebo ministr školství?             Ne, pana ministra jsem pracovně nikdy neviděl. Budu teď mluvit především o ško pomoci studentům, tomu jsem se věnoval. Takto zásadní věc musí vznikat za spolupráce tří m školství, financí a práce a sociálních věcí. Tuhle pracovní koalici na nejvyšší úrovni se vytvořit. Nemá smysl něco vytvářet, aby vám to pak zbylé dva rezorty pouze kritizovaly. Dr bylo, že variant půjček studentům si dokážu představit desítky. Ten systém může být veřejn bude dávat peníze a vyplácet je u svých přepážek. Může být kombinovaný, a nebo může být či stát bude dávat pouze záruky. Může být také čistě soukromý. Všechny možné návrhy nejde kva potřebujete znát politické zadání. Vědět, že toto je varianta, která projde politickou rep nedařilo, politici neřekli: to chceme a toto rozhodně ne. Když nevíte, co máte připravit, jen velmi těžko. * Akademici si dnes mimo jiné stěžují, že pravidla pro školné a půjčky nejsou dostatečně p Souhlasíte s tím?             To byl třetí důvod, proč jsem spolupráci předčasně ukončil. Za finálním návrhe studentům, který je teď venku, měla být poměrně zásadní podkladová studie. Zavedení půjček zákonů, vybudování informační infrastruktury k propojení vysokých škol, bank a státu. Stud poslední chvíli, v době, kdy jsem v expertním týmu už nebyl, a podle mne není kvalitní. Vý je asi i proto v řadě míst nepřehledný. Školné zůstalo víceméně v podobě, v jaké jsem je n školné teprve až se odzkouší půjčky, jen pro nastupující ročníky, s určením stropu a pravi výši škola během studia reálně nebude zvyšovat. * Univerzity se nejvíce obávají vzniku institutu rady vysoké školy. Obecně jim vadí, že o rozhodovat lidé zvenčí. Proč vlastně nestačí, aby školu řídili jen pedagogové a studenti?             Vysoké školy jsou veřejné instituce, mají mít samozřejmě svou samosprávu, ale najít způsob, jakým promlouvat do jejich fungování a směřování. Když si podřízený volí nad to k rovnostářství a pohodlnosti. Nadřízený nesmí být přísný, chtít věci, o kterých před v Z toho plyne neochota a neschopnost škol se měnit, ztěžuje to reakci na vnější svět a na k Souhlasím ale také s akademiky v tom, že když se to nastaví špatně, budou se prosazovat pa li nějaké ještě horší zájmy. Je navýsost potřeba, aby si obě strany sedly a shodly se na d je třeba udělat v tomto smyslu veřejné školy více veřejné a udělat to zároveň tak, aby ned ohrožení. * Akademici tvrdí, že když do vedení školy nastoupí politici, budou držet rektory pod krke nekritizovali. A podnikatelé si budou chtít ukousnout něco z rozpočtu školy.             Ani jedna z těch tří skupin není svatá, ale nikoho jiného nemáme. Ten hlas zve prostě musí být. Podívejte se do zahraničí: všude něco takového funguje. Nejde přece šmahe mimo univerzitu za prohnilý. Hlas zvenčí je třeba, ne parciální, ale průhledný a relevantn * Nyní o chodu školy v akademickém senátu spolurozhodují studenti. Jejich role se má zásad ani tohle škoda?             Každá škola, které záleží na tom, aby směřovala nahoru, musí studentům naslouc účastnili diskusí o chodu školy. To ale neznamená, že mají rozhodovat, dokonce i o tom, kd To je, jako kdyby ve Škodovce rozhodovali zaměstnanci, kdo povede továrnu. * Lidé z vysokých škol se s vámi shodnou v tom, že kvalita škol je zásadní věcí a že je tř Vládní návrhy k tomu prý však nesměřují.             Když se jim to nelíbí, mají ke svému velkému „ne“ přidat konstruktivní návrh, ne končit u vágních proklamací. Když řeknete, že se musí zvýšit kvalita, všichni vám zatle začnete zřizovat orgán, který to má dělat, a nastavovat pravidla, nejméně polovina začne p takhle to nemysleli.