Legislativní změny ve školství ****************************************************************************************** * Legislativní změny ve školství ****************************************************************************************** 28.1.2012 18:10    ČRo 6    Zpráva     Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- A k chystaným legislativním změnám ve školství zazní teď ještě jeden názor. K mikrofonu s Petr Žantovský. Petr ŽANTOVSKÝ, redaktor -------------------- Jedním z nejdiskutovanějších aspektů návrhu nového vysokoškolského zákona je zavedení škol vysokých školách. Jako vždy i v této souvislosti slýcháme argumentaci, že se musíme opřít ze zemí Evropské unie. Proto je zajímavé podívat se, kde všude v Evropě se za veřejné vyso a jakým způsobem. Na francouzských univerzitách se školné neplatí. Francouzský vysokoškolá univerzitě jenom přijímací poplatek u zápisu. Většinou to bývá kolem tří set, až čtyř set větší debata se o něm vedla před pěti lety. Kritici ale tvrdí, že placené prestižní univer daleko lepší studenty. Univerzity nedokážou konkurovat takzvaným grandes écoles prestižním které kdysi založil Napoleon. Například na francouzském Institutu politických věd je školn ze zemí Evropské unie, ale i pro Francouze až do výše dvanácti tisíc eur ročně. V Německu typů vysokoškolských institucí. Nejrozšířenější jsou univerzity a odborné školy. Jednotný v Německu neexistuje. Každá spolková země si určuje vlastní pravidla. Platí se ovšem jen n školách. Školné dosahuje v průměru tisíce sto eur ročně. Některé školy požadují registračn jinde se platí za služby. Jednotlivé německé státy ale poskytují studentům řadu různých st studia dosáhli i mladí lidé ze sociálně slabších rodin. Mimochodem pro srovnání průměrné š soukromých vysokých školách je skoro  dvojnásobné. V Rakousku se platilo školné tři roky. až 2007 platili studenti za jeden semestr 372 eur. Kvůli školnému pořádali studenti velké byli nespokojeni. Nikdy nepřijali zavedení školného za správné rozhodnutí. Výsledkem prote školného. Poplatky zůstaly pouze za placení neúměrně dlouhého studia. Po šesti letech stud 360 eur za semestr. Tímto krokem se výrazně snížil počet takzvaných věčných studentů. Sous bylo k zavedení školného blízko v roce 2004. Tehdejší plán pravicové vlády ale neprošel pa A ani dnešní pravicová koalice v Bratislavě se školné oprášit nechystá. O školném řadu let také v Maďarsku. I když s poněkud střídavou intenzitou. Zpoplatnění vysokého školství tam celoplošně padlo před třemi lety. Vedle toho asi polovina ze 450 tisíc vysokoškoláků studu vysokých školách, kde se školné platí. Jeho výše je 130 až 150 tisíc forintů za jeden seme patnáct tisíc korun, což připomeňme, je opět zhruba poloviční sazba než u obdobných škol v je dnešní realita u nás a k čemu má školné sloužit. Podle jeho zastánců má především posíl situaci veřejných vysokých škol, umožnit zlepšení a zkvalitnění výuky, zlepšit podmínky pr Proti tomu nelze nic namítat. Rovněž se počítá s nějakým, státem garantovaným systémem půj splátek školného, které zlikviduje sociální bariéru v přístupu ke vzdělání. Opět v pořádku nezmiňuje téměř vůbec, je jiná věc. Naše soukromé vysoké školy školné samozřejmě vybírají. viděli, jeho výše se pohybuje oproti jiným zemím až na úrovni dvojnásobku. Naše soukromé v nepřijímají ani korunu ze státního rozpočtu. Tedy vyjma přímo z grantové agentury, ovšem t na konkrétní vědecko-výzkumné úkoly a neslouží běžnému provozu škol. Pokud naše vláda pros školného na veřejných školách, pak je to pouze A, v tom případě je nezbytné vyslovit i ono legislativní způsob, jak se privátní školy dostanou k veřejným financím, aby mohly v takov veřejným školám konkurovat. Dát veřejným školám školné i státní příspěvek a nechat soukrom je nesymetrické a nespravedlivé. Jiná otázka je, proč tedy za každou cenu držet zdání duál vysokoškolského vzdělávání. Jestliže tu budou oba typy škol požívat stejných výhod z finan se lišit jen podle vlastnické struktury. Pak se vytrácí smysl jejich dělení na veřejné a s to prostě jen školy. A mezi nim pak nechť zavládne rovnoprávný konkurenční boj. Obávám se nepřejí nejen veřejné vysoké školy, ale ani politici, takže se můžeme zase dočkat jen dalš kočkopsů. Jsme totiž v Česku, nezapomínejme. Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- To byl Petr Žantovský.