K čemu slouží školné ****************************************************************************************** * K čemu slouží školné ****************************************************************************************** 27.1.2012 18:10    ČRo 6    Zpráva     Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------- Ministerstvo školství má výhrady ke zdůvodnění, proč mu Evropská komise pozastavila vyplác dotací za 1,2 miliard korun. Odvolala se totiž na nedostatky, které zjistil audit, oficiál něj resort ale ještě nedostal. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra školství pro evrop Michal Zaorálek s tím, že ministerstvo má v rozpočtu tři miliardy korun, které může na fin Projekty tak podle náměstka nejsou ohroženy. Nicméně kritika ministra školství Dobeše pokr věnuje i Petr Holub, který  si v úvodu svého příspěvku klade otázku, čemu má vlastně slouž Petr HOLUB, redaktor -------------------- Vysoké školy protestují proti vládě a zvláště proti ministerstvu školství. Pro začátek rok dostatečně dramatická zpráva, protože se zdá, že konflikt bude dále eskalovat. Ministr ško Dobeš nechce ze svých plánů na vysokoškolskou reformu ustoupit, a proto hledá spojence zvl vysokoškolskými pedagogy. Naopak univerzitní učitelé a studenti hledají podporu mezi polit nejhorším zlikvidovat nový vysokoškolský zákon v parlamentu. Kompromis je pravděpodobně vy příliš divu. Spory o školné a o to, kdo bude řídit univerzity, v zásadě nemají kompromisní na otázku školného se dá odpovědět jen „ano“ nebo „ne“ a jeden z účastníků konfliktu tedy Víceméně překvapuje, že se vláda snaží zavést školné právě v této době. V Evropě je totiž ústupu, jak svědčí zvláště středoevropské příklady. Reformátoři v čele s Dobešem se odkazu příklad, kde bylo školné zavedeno v roce 2001, o osm let později ale bylo zrušeno. Letos R dokonce odpustili studentům, kteří nepocházejí z Evropské unie, a také těm, kdo studují př roce 2007 zaváděli školné v sedmi spolkových zemích Německa, dodnes však vydrželo jen v Ba Sasku. Maďaři zrušili školné referendem před pěti lety. Tuzemští reformátoři jsou ovšem ra kolegové v německy mluvících zemích a odkazují se mimo jiné i na britský příklad. Od letoš britských ostrovech platit školné v roční výši devět tisíc liber. To je desetkrát víc než Rakousku, kde poplatky za studium nepřekročily tisíc eur ročně. V Německu se ovšem školné v Británii si studenti budou moci na studium půjčit. Češi se tedy inspirovali britským vzo že chtějí na studium půjčovat. Poplatky na státních vysokých školách by neměly aspoň zpočá deset tisíc korun. Vzhledem k tuzemským příjmům to spíše odpovídá německé či rakouské sazb tom jsou Holanďané, kteří platí 1300 eur ročně. Není však jasné, do jaké míry se vysoké šk prosadí, protože vyvolalo mohutné protesty a jeho další osud je tedy nejistý. Například pr spolkové zemi Hessensko vedly ke zrušení školného už po roce. Faktický přehled o poplatcíc univerzitách samozřejmě hamletovskou otázku českého školného nevyřeší. Pokud začne v tuzem racionální debata, pak by měly zaznít nějaké argumenty. Školné se obvykle vysvětluje tím, univerzit je třeba získat víc peněz, než dokáže nabídnout stát. K tomu se přidává výchovná také studenti by měli něčím společnosti přispět, když jejich vrstevníci už pracují a dokon Odpůrci školného proti tomu namítají, že školné zvýší práh dostupnosti vysokoškolského vzd tedy neuplatní talentovaní jedinci, což poškodí společnost. Debata na této úrovni je značn Konkrétně v Německu se konflikt vyřešil nad otázkou, jaký sociální status mají mít univerz V zásadě se podporuje model, podle kterého mají být studenti nezávislí, v případě nutnosti rodině. Proto také byl zřízen systém sociální podpory, kterou využívá až třetina studentů až 400 eur měsíčně. Pokud taková podpora existuje, pak nedává velký smysl, aby se vybíralo se pouze ukrajuje ze sociální dávky a stát vybírá zpátky peníze, které předtím vyplatil. V racionálně obhájit, proč by měl stát dělat dvě protichůdné věci najednou. V Česku dnes není studentská podpora, ani se neplatí školné. Stát studentům přispívá prost rodičů, kteří mají nárok na dětské přídavky a mohou si výživu svých potomků odečítat z dan podpory by se studenti osamostatnili, a to je jistě změna, se kterou by souhlasil každý, i dětské přídavky vyplácené rodinám s dětmi nad 20 let. V takovém případě je ale stejně jako nesmyslný plán, podle kterého by stát studentskou podporu inkasoval zpátky prostřednictvím námitku na první pohled řeší odložené školné podle britského vzoru. Stát může podpořit chu studenty sociálními dávkami a školné začnou platit, až budou vydělávat. Pochopitelně vznik pro absolventy vysokých škol bude vstup do života obtížný, protože budou předem zatíženi h námitkou je schopnost studentů školné vůbec splatit. Stát bude muset jejich schopnost splá a tím se zvýší jeho závazky. Vzhledem k tomu, že si banky budou účtovat úroky, tak může do garance za školné zatíží státní rozpočet ještě víc, než kdyby prostě školné zaplatil sám. souvislosti se školným už jde nějak racionálně řešit. Mohou se vyvrátit tím, že se konkrét bude model školného v Česku fungovat, anebo se prostě od školného ustoupí. V Česku zatím debata skončila u silných prohlášení a perspektivy pouličních protestů. Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------- Soudí Petr Holub.