Jádrem sporu je způsob řízení škol ****************************************************************************************** * Jádrem sporu je způsob řízení škol ****************************************************************************************** 24.1.2012    Lidové noviny    Strana 17    Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ        V čem ministerstvo školství jako předkladatel záměru zákona o vysokých školách zásadním ná v čem ne Vysoké školy se bouří proti reformě terciárního vzdělávání. Veřejnost jim buď fandí nebo n málokdo ale ví, o co přesně se studenti a jejich učitelé s ministerstvem školství přou.             Začátkem ledna poslali předsedové jedenadvaceti akademických senátů vysokých š aby věnovala při projednávání věcného záměru zákona o vysokých školách zvýšenou pozornost reprezentace vysokých škol. Mají totiž pocit, že je ministerstvo nebere tak vážně, jak by             Vláda jejich námitku neuznala za oprávněnou. Nebude ale na škodu udělat si v t trochu jasno. Kolik jich vlastně bylo? „Přišlo celkem 159 připomínek a komentářů,“ říká pr z Univerzity Palackého v Olomouci, který pracuje pro ministerstvo školství jako hlavní gar Nejvíc jich podle jeho slov vznesla Rada vysokých škol a Českomoravská konfederace odborov Objevily se ale i připomínky různých vládních resortů, například z ministerstva vnitra, kt třeba na takové věci, jako je nutnost rozlišovat skupinu hostujících studentů na studenty studenty z dalších zemí.             Ministerstvo školství připomínky rozdělilo na akceptované, částečně akceptovan a jiné. U některých připomínek, zejména ostatních ministerstev, totiž podle Hálka často st vysvětlit. Co prošlo diskusí snadno Budeme-li sledovat stěžejní ustanovení, všeobecnou podporu získal kontraktové financování, které předpokládá smlouvy uzavírané mezi školou a ministerstvem n To vysokým školám vyhovuje, protože jim to na rozdíl od současné doby, kdy znají výši stát dotací jen na aktuální rok, umožní plánovat trochu dopředu. I tady však existuje jeden roz strany ministerstva financí, které se zřejmě obává, že by smlouvy na tři až pět let znamen další povinné výdaje. „Ve skutečnosti to tak není a já doufám, že se to vyjasní,“ říká Jan že jde naopak o střednědobou regulaci výdajů, která bude vázaná na státní rozpočet. A že s finanční výhledy postavené většinou na výkonových indikátorech osvědčují v řadě zemí. Kde byly při vyjednávání problémy, ale našlo se řešení Velké problémy se objevily v otázce vysoké školy, tedy orgánu, který existuje už dnes v podobě správní rady, ale který by měl nového zákona podstatně jiné a v důsledcích větší pravomoci.             V původní verzi měl třetinu členů rady navrhovat akademický senát, třetinu rek ministr školství. V nejnovější verzi však toto poslední jmenování provede na ministrův náv si tam ministr nemohl jmenovat třeba jen lidi ze své strany. Tím ministerstvo vyšlo vstříc členů musí být dělitelný třemi a po dvou letech se bude vždy třetina členů měnit. Z Hálkov plyne, že jde o řešení, v němž bylo dosaženo shody. Nelze však zastírat, že rady jako tako školám proti srsti stále.             Rozpory se objevily i při vyjasňování a rozdělování pravomocí rektora, akademi a rady veřejné vysoké školy. V současnosti volí rektora akademický senát, ministr pak zvol navrhuje prezidentovi, který rektora jmenuje.             Podle původního ministerského návrhu měla rektora volit rada vysoké školy a ak k tomu měl jen vyjadřovat. I tady ale došlo nakonec ke konsenzu, který zní: rektora vybírá akademický senát volbou, n prvků výběrového řízení, které budou dány statutem vysoké školy. Rada vysoké školy může s nesouhlasit a v tom případě by pak měla být nová volba.             Nemalé dohady jsou kolem titulů docenta a profesora. V současnosti platí docen získaná na jedné vysoké škole všeobecně. Teoreticky může být tedy profesor z nepříliš uzná profesorem na Univerzitě Karlově. Nový zákon počítá s tím, že docentura a profesura bude s osobou, ale s funkcí. Profesorem bude prostě ten, kdo bude přijat na profesorské místo té je to běžné v jiných zemích. Při hodnocení vysoké školy bude pak významným kritériem i pro na dané vysoké škole získaly profesorskou pozici.             Česká konference rektorů si však vymohla, že se do návrhu dostal ještě dodatek že habilitační řízení mohou probíhat také bez spojitosti s výběrovým řízením na funkční mí totiž míní, že spojováním docentury a profesury s konkrétním uplatněním by se mohl brzdit akademických pracovníků. Takže: habilitovat se lze, ale ve skutečnosti může být taková doc profesura nositeli těchto titulů málo platná.             Jen částečná shoda panuje v otázce akreditačního procesu. Zdá se, že dnes už n proti tomu, aby se přestaly akreditovat jednotlivé studijní programy, a dokonce studijní o nelze zvládnout), a že všichni souhlasí, aby nositelem akreditace byly přímo vysoké školy, jednotlivých oblastí vzdělávání a studijních programů garantovaly. Stále však zůstává pár ohledně detailů akreditačních postupů, které ministerská strana slibuje doladit v paragraf zákona. Co se školám pořád nelíbí Studentská komora vysokých škol se nadále ohrazuje proti navrhov samosprávného orgánu vysokých škol, tedy akademického senátu. Podle současných pravidel mů polovina senátu složena ze studentů. Nový zákon garantuje studentům jen tu třetinu (třeba Rakušané mají v senátech jen necelou studentů), ale vytváří i prostor pro zvýšení tohoto podílu na základě vlastního uvážení vy čem tvůrci zákona ustoupili Byly ale některé připomínky zástupců vysokých škol brány natol jimi kritizovaná opatření v nové verzi věcného záměru zákona už neobjevila? Zdá se, že ano studijní programy kratší než tři roky anebo rozšiřování takzvané typologie vysokých škol. nebudou a nebudou ani žádné vysoké odborné školy. Z hlediska právní formy budou vysoké ško veřejné, státní (těch je minimum) a soukromé.             Tvůrci věcného návrhu také přistoupili na to, že při vkladu majetku vysoké ško společnosti, kterou by škola vytvořila, bude třeba nejen souhlas rady, ale v případech vym školy i souhlas akademického senátu. Co odmítli Na druhé straně existují i připomínky, jež předkladatel zákona, tedy ministerst odmítl. Podle Jana Hálka nebyly do vypořádání zahrnuty připomínky jednotlivých vysokých šk soukromých, neboť nejde o stanovisko České konference rektorů. „Jmenovat všechny by bylo d garant a bere do ruky tlustý svazek popsaných listů. „Tyto připomínky se často opakují, a případech jdou dokonce proti sobě. Česká konference je ani nezpracovala a poslala prostě t vysvětluje.             Ministerstvo školství neakceptovalo ani výhrady, jež byly v rozporu s programo vlády (tedy například odmítnutí školného) nebo s principy věcného záměru dohodnutého v rám jednání. Suma sumárum Pomineme-li otázku školného, které je de facto součástí jiného zákona než zák školách, lze shrnout, že spory se týkají hlavně způsobu rozhodování. Zatímco ministerský n tomu, aby mohly být vysoké školy napříště řízeny tak trochu manažersky, připomínky vysokýc tomu, aby rozhodování o čemkoli zůstalo co nejobtížnější.             Obojí má svá plus i minus. Jednodušší a rychlejší rozhodování může mít za násl se udělá víc chyb, komplikované může zase způsobit, že se nedá efektivně rozhodnout skoro – slovy profesora Rudolfa Haňky z univerzity v Cambridgi – „k tomu, aby bylo české vysoké konkurenceschopné, je třeba, aby vedení vysokých škol mělo schopnost opravdu své školy říd podporou v orgánech akademické samosprávy. *** Na začátku stálo doporučení mezinárodních expertů a Bílá kniha * V roce 2008 přišlo ministerstvo školství s takzvanou Bílou knihou terciárního vzdělávání z podrobného posouzení expertů OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj), pojm cíle dalšího rozvoje vysokých škol a měla být ideovým základem nového zákona o vysokých šk 2009 vláda tento materiál projednala a vzala na vědomí. * Navazující poslanecký návrh věcn zákona však skončil špatně. Navrhovatelé se nedohodli se zástupci vysokých škol. * Druhý n návrhu, tentokrát z pera ministerstva školství, se objevil začátkem loňského roku. Následo s reprezentací vysokých škol, konkrétně Radou vysokých škol, která má i studentskou komoru konferencí rektorů. Přizván byl i zástupce Akademie věd. Během jednání dostal návrh pod tl škol jinou podobu. Někteří účastníci ji komentovali tak, že už to není zákon o vysokých šk vysoké školy. * Zpět k původním záměrům jej dostalo až politické jednání na úrovni K9. Důl hrála zejména Rada pro reformu veřejných vysokých škol vedená profesorem Rudolfem Haňkou z Cambridgi, kterého požádala o pomoc už předchozí ministryně školství Miroslava Kopicová. * minulého roku byl věcný záměr zaslán do takzvaného vnějšího připomínkového řízení, během n měly vyslovit jednotlivé resorty. * Ministerstvo však požádalo o připomínky i Radu vysokýc konferenci rektorů, které nepatří mezi připomínková místa. O jejich připomínkách s nimi je je však neposílá jako rozpor, a to s odůvodněním, že rozpor může podle platných legislativ vlády vznést jen připomínkové místo. Právě tato věc se některým vysokým školám nelíbí.