Ministr asi není rád












            ******************************************************************************************

            * Ministr asi není rád
            ******************************************************************************************
            24.1.2012    Lidové noviny    Strana 19    Akademie, autor: Radky Kvačkové


            Ministr školství čelí dalšímu personálnímu problému. Přitom za něj vlastně nemůže. Podle t
            podařilo zjistit, nabídl řediteli odboru vysokých škol Jiřímu Nantlovi povýšení na zatím n

            vrchního ředitele sekce vysokých škol. Správně. Jiří Nantl je mimořádně schopný mladý úřed
            se systémovým otázkám školství věnuje už od svých studentských let, kdy působil v Radě vys
            na ministerstvu už odvedl přesvědčivý kus práce. S jeho povýšením má však údajně problém n

            Wilhelm. Pravděpodobně se mu nelíbí, že by mezi ním a odborem vysokého školství byl ještě 
            proto podal výpověď.

                        Dá se předpokládat, že ministr není vůbec rád. Možná se pokusí věc ještě nějak
            nepříjemné situaci. Komu dá přednost? Wilhelm má příští zákon o vysokých školách komunikov
            se mu to nedaří), ale všichni vědí, že skutečné práce na zákoně moc neudělá. Ta je na Nant

            bude dávat paragrafové znění dohromady hodně těžko. Amožná se to ani nepodaří.
            Bylo zajímavé sledovat představitele Univerzity Karlovy, jak napřed víceméně vyzvali stude
            proti reformě terciárního vzdělávání, a posléze začali tvrdit, že jim šlo jen o informativ

            Bohužel nebyl skoro nikdo, kdo by jim kvalifikovaně oponoval. Když prorektor UK Stanislav 
            televizním Hydeparku vyprávěl, jak ve Finsku nebo v Dánsku od studentů nejenže nechtějí šk
            jim na studium přispívají, nenásledovala logická otázka: „A můžete nám říct, jaké se platí

            daně?“ Škoda.
            Vybírat školné opravdu není třeba. Stačí zvýšit daně nebo se dohodnout, že na veřejné vyso
            odcházet nanejvýš dvacet procent populačního ročníku, jako tomu bývalo. Není sice jisté, z

            sítem protlačí opravdu jen ti nejschopnější, (často se totiž nadání projeví a rozvine až b
            společnost zůstane v počtu vysokoškoláků daleko za vyspělými zeměmi, ale zase to daňoví po
            ekonomicky utáhnou, aniž by se po studentech žádala finanční spoluúčast. Jste pro?