Reforma školství: akademici odmítli s Dobešem debatovat

24.1.2012    E15    Strana 2    Události, autor:  Jana Havligerová       

Šéfové akademických senátů vyzvali ministra, aby stáhl připravené zákony

Školství

Diskuze ministra školství Josefa Dobeše (VV) s předsedy akademických senátů o reformě vysokého školství skončila, aniž stačila pořádně začít. Místo plánované dvouhodinové debaty vyslanci českých vzdělávacích ústavů po půlhodině dali šéfovi rezortu ultimátum: Stáhněte připravované reformní zákony, jinak nejednáme. To Dobeš odmítl. Znovu proto padala slova demonstrace a stávka. Hromadné protesty studenti předběžně plánují na konec ledna.

            „Od pana ministra jsme přišli vyslechnout, že věcné záměry zákona o vysokých školách a o finanční pomoci studentům stáhl z jednání vlády, ale on nám bohužel tuto informaci nepodal,“ řekl předseda akademického senátu ČVUT v Praze Petr Konvalinka.

            Podle Dobeše členové delegace chtěli diskutovat, ale právě Konvalinka je přerušil a oznámil, že pokud ministerstvo nestáhne oba věcné záměry, neexistuje k diskuzi důvod. Pondělí bylo prvním ze tří dnů, na které si Dobeš pozval předsedy akademických senátů a rektory. Před budovou ministerstva školství včera přišlo zástupce akademických senátů podpořit několik desítek studentů.

Akademici teď budou čekat, jak se ministerstvo po všech naplánovaných setkáních s představiteli vysokých škol zachová. Pokud se nic nezmění, chystají demonstrace a protesty. Dobeš možnost dalších protestů nekomentoval. Uvedl jen, že bude trvat na tom, aby vláda schválila zákony v nynější podobě.

            V čele odporu akademiků stojí rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Ten návrhy ministra školství už dříve označil za nebezpečné. Podle něj i dalších pedagogů mohou způsobit nenávratné poškození vysokého školství. „Zákony potřebují hodně přepracovat,“ tvrdí Hampl.

            S věcnými záměry zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům přišel Dobeš vloni. První návrh upravuje fungování univerzit a školné, druhý spoření a půjčky na vzdělání. Proti oběma se postavila jak Rada vysokých škol, tak Česká konference rektorů. Ta sdružuje šéfy 26 veřejných, dvou státních a 22 soukromých vysokých škol. Kritikou reformy nešetří ani ČSSD a odbory.

***

Co se má změnit » Elitní výzkumné školy se budou věnovat vzdělávání nejnadanějších studentů a budoucích vědců. Pouze tento typ škol bude mít doktorská studia. » Ostatní se zaměří více na praktické vzdělávání, vyučovat budou v bakalářských a magisterských oborech. » Titul profesora bude moci získat jen osoba, která působí na mezinárodní úrovni, pouze profesoři budou moci garantovat doktorské programy. Bakalářské a magisterské studium mají v budoucnu zaštiťovat docenti. Docentem se ve výjimečných případech bude moci stát i ten, kdo není nositelem titulu PhD. » Od roku 2013 má vzniknout Národní akreditační agentura. Měla by pravidelně kontrolovat a hodnotit všechny veřejné, státní a soukromé vysoké školy. Těch je nyní přes sedmdesát. Agentura má mít právo nekvalitní školy rušit. » Vysoké školy by měly v budoucnu uzavírat se státem tří až pětileté dohody, v nichž budou popsány vzdělávací cíle. » Vzniknout by měly Rady veřejných vysokých škol. Ty by ovlivňovaly rozpočet institucí a výši odměn pro rektory. Vypisovaly by výběrová řízení na rektory a kandidáty na tuto funkci pak navrhovaly prezidentu republiky. Třetinu lidí do rad by měl jmenovat ministr školství, například byznysmeny. Reforma by také měla umožnit slučování vysokých škol, a to i soukromých s veřejnými. » Od akademického roku 2013/14 by mělo být zavedeno školné, studenti by měli za vzdělání platit maximálně deset tisíc korun za semestr. Ti z nich, kteří by si na studia půjčili, by začali úvěr splácet v momentě, kdy jejich výdělek dosáhne dvojnásobek minimální mzdy. To je v současné době zhruba šestnáct tisíc korun. Původně to mělo být ve chvíli, kdy absolvent dosáhne na průměrnou mzdu.